44 Kč
Nádorová onemocnění jsou jednou z nejzávažnějších nemocí současnosti. Je samozřejmé, že vznik rakoviny může být ovlivněn mnoha faktory. Jedním z těch nepřehlédnutelných je i strava. Některé potraviny, které jsou v Česku velmi oblíbené, mohou obsahovat látky s vysokým karcinogenním potenciálem. Je velmi důležité vědět, které z nich mohou představovat riziko a jak se jim vyhnout.
Rakovina zůstává jednou z hlavních příčin úmrtí na celém světě a v roce 2020 byla zodpovědná za téměř 10 milionů úmrtí, což představuje téměř každé šesté úmrtí, jak zmiňuje Světová zdravotnická organizace v odborném článku. Mezi nejčastější typy patří rakovina prsu, plic, tlustého střeva, konečníku a prostaty. Významnou část úmrtí na rakovinu, a to přibližně jednu třetinu, lze přičíst faktorům životního stylu, jako je užívání tabáku, vysoký index tělesné hmotnosti, konzumace alkoholu, špatná strava a nedostatek fyzické aktivity, zatímco znečištění ovzduší dále zvyšuje riziko, zejména u rakoviny plic. Kromě toho se na přibližně 30 % případů rakoviny v zemích s nízkými a středními příjmy podílejí infekce, jako je lidský papilomavirus (HPV) a hepatitida. Včasné odhalení a účinná léčba však výrazně zvyšují šance na přežití, a proto je včasný lékařský zásah v boji proti rakovině klíčový.
Světová zdravotnická organizace a další instituce, zaměřující se na prevenci nejzávažnějších chorob a zdravý životní styl, poukázaly ve studii na potraviny, které zvyšují šanci na onemocnění některým typem rakoviny. Mnohé z těchto potravin, které mohou obsahovat karcinogenní látky, se přitom řadí mezi vůbec nejoblíbenější pochoutky Čechů. Přinášíme přehled těch nejrizikovějších a rady, jak minimalizovat jejich konzumaci.
Uzeniny, jako různé salámy, slanina či párky, jsou nedílnou součástí české kuchyně. Odborníci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) ovšem zpracované maso zařadili do té vůbec nejrizikovější skupiny karcinogenů. Uzeniny se z hlediska rizika pro rozvoj rakoviny zařadila vedle tak závažných látek, jako je tabák, alkohol, azbest, benzen nebo UV záření. Vycházeli přitom z analýzy více než 800 studií zkoumajících souvislosti mezi konzumací masa a výskytem rakoviny. Toto zařazení znamená, že existují dostatečné důkazy o spojitosti zpracovaného masa se vznikem rakoviny, zejména kolorektálního karcinomu.
"Riziko, že člověk onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa, se s množstvím zkonzumovaného masa zvyšuje," upozornil zástupce IARC Kurt Straif.
Při nákupu zohledněte nejen způsob úpravy masa, ale i jeho druh. Z hlediska rakoviny je rizikovější konzumace červeného masa, jako je hovězí, vepřové či jehněčí. WHO je klasifikovala jako pravděpodobně karcinogenní. I když červené maso obsahuje důležité živiny, jeho nadměrná konzumace může zvýšit riziko vzniku rakoviny tlustého střeva.
Akrylamid je chemická látka, která vzniká při vysokoteplotním zpracování potravin bohatých na škrob, jako jsou bramborové lupínky, hranolky či pečivo. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve svém vědeckém stanovisku uvedl, že akrylamid a jeho metabolit glycidamid jsou genotoxické a karcinogenní, což znamená, že poškozují DNA a mohou způsobit vznik rakoviny.
Potravinami přispívajícími k expozici akrylamidu v nejvyšší míře jsou smažené bramborové výrobky, káva a kávovinové náhražky, sušenky, krekry, křehký chléb a bílý chléb. Jejich nadměrná konzumace může představovat riziko zejména pro nervový systém a reprodukční schopnosti mužů, potenciální škodlivé účinky akrylamid představuje ale také pro prenatální vývoj dětí.
Akrylamidu se nevystavujete jen stravou, je přítomný také v tabákovém kouři. Škodí jak kuřákům, tak jejich okolí prostřednictvím pasivního kouření.
Nesprávně skladované potraviny, zejména obiloviny a ořechy, mohou být kontaminovány plísněmi produkujícími mykotoxiny, které jsou známé svými nežádoucími účinky na lidské zdraví. “Tyto jedy produkované plísněmi pak po konzumaci kontaminovaných potravin působí na jednotlivé orgány v lidském těle a jsou původci řady onemocnění. Způsobují zažívací potíže, zatěžují játra, ledviny i imunitní systém, některé z nich jsou prokázanými lidskými karcinogeny, tedy jsou rakovinotvorné,“ vysvětluje vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc.
V České republice se tento typ potravin pravidelně kontroluje, bohužel výskyt těchto toxinů v potravinách je zaznamenán opakovaně, často u zboží dováženého z Asie. „Jak ukázaly testy, potenciální dávky jedovatých toxinů mohou lidé přijímat v potravinách jako černý a ovocný čaj, polohrubá mouka, těstoviny, rýže, pepř, listové těsto, vlašské ořechy, hrách a dokonce i dětská kaše,“ potvrzuje profesor Jiří Ruprich.
Konzumace alkoholu je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik rakoviny. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je alkohol spojen se zvýšeným rizikem vzniku několika typů rakoviny, včetně rakoviny jater, prsu, hltanu a tlustého střeva. Ethanol v alkoholických nápojích se v těle přeměňuje na acetaldehyd, látku, která poškozuje DNA a může vést k mutacím způsobujícím rakovinu. Riziko roste s množstvím konzumovaného alkoholu, přičemž odborníci American Cancer Society doporučují omezit jeho příjem na minimum. Dle vědeckých závěrů představuje pro ženy riziko již jeden alkoholický nápoj denně, v případě mužů jsou rizikové více než dvě sklenice alkoholu denně.
I když nelze zcela eliminovat všechny karcinogenní látky z naší stravy, je důležité vědět, kde se nacházejí nejvíce, a snažit se minimalizovat jejich příjem. Upřednostňování čerstvých a méně zpracovaných potravin, správné skladování a příprava jídel mohou významně snížit riziko vzniku rakoviny spojené s dietními faktory.
cancer-code-europe.iarc.fr, .iarc.who.int, bezpecnostpotravin.cz, diva.aktuality.sk, who.int
