Prevence rakoviny může zachránit život. K odhalení rizika nemoci může přispět genetické vyšetření

Podle Petra Grella, vedoucího Centra precizní onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně, souvisí až 70 % případů rakoviny s faktory, které lze ovlivnit životním stylem. „Rakovina je do jisté míry náhodný jev – nikdy jí nelze stoprocentně předejít. Na druhou stranu existují faktory, jako je kouření, pití alkoholu nebo nadměrný stres, které její riziko mohou zvyšovat,“ říká onkolog. Zdravější strava, pravidelný pohyb a omezení škodlivých návyků sice rozhodně nejsou zárukou, že se rakovina nikdy neobjeví, dokáží ale riziko alespoň trochu snížit. Zároveň přispívají k lepší kondici, psychické pohodě i celkové kvalitě života.

Na druhou stranu ale nelze podceňovat ani genetickou zátěž. Jak uvádí Národní ústav pro výzkum rakoviny, celosvětově stojí genetické predispozice, které se dědí z generace na generaci, přibližně za 5–10 % všech nádorových onemocnění. Jestliže se tedy v rodině rakovina vyskytuje, je potřeba dbát na své zdraví a prevenci ve zvýšené míře.

Prevence zachraňuje životy

Neméně důležitou roli hrají preventivní prohlídky a screeningové programy. Vyšetření prsu, děložního hrdla, tlustého střeva, plic nebo prostaty dokážou odhalit nemoc ještě dříve, než se objeví první příznaky. V takovém stadiu je léčba obvykle méně náročná a výrazně úspěšnější. V České republice navíc existují dobře zavedené screeningové programy, které jsou pro lidi z relevantních cílových skupin plně hrazeny pojišťovnami. I přesto je řada Čechů opomíjí.

Mužům se k lékaři nechce

Muži jsou na tom v porovnání se ženami v návštěvách lékaře obecně hůře, špatně si vedou i v kategoriích patřících pouze jim, jako je například screening rakoviny prostaty. Dochází však ke zlepšení, jak potvrzuje i lékař Robert Slunečko z oddělení biopsie a imunohistochemie Bioptické laboratoře. „Prevence byla dříve velmi špatná, teď se o ní ale zvyšuje povědomí. Zavedla se standardizovaná prevence pro pacienty od 50 do 69 let. Díky tomu se v posledních letech zachytávají ty brzké karcinomy a nejenom ty pozdní. Ale pořád k nám dochází vzorky pacientů, kteří přišli pozdě.“

Starší ženy si myslí, že gynekologa už nepotřebují

Ač jsou na tom ženy s prevencí výrazně lépe, stále se najdou výjimky. V případě rakoviny děložního čípku, jehož screening je určen zejména ženám ve věku 35, 45 a 55, je kamenem úrazu nenavštěvování gynekologa. Zejména starší ženy si myslí, že když již mají po menopauze, nemenstruují a nejsou tak sexuálně aktivní, že pravidelné prohlídky zkrátka nepotřebují. Opak je ale pravdou. „Chodí k nám mnohdy nálezy, kdy na průvodním listu vidíme poznámku od gynekologa, že paní nebyla více než 10 nebo i 20 let na preventivní prohlídce. Stěry bývají celé prokrvácené. Když toto vidím, tak už je mi dopředu jasné, že půjde o těžký nález. Protože po takové době žena nezajde k lékaři proto, že si po tolika letech vzpomene, ale proto, že už sama cítí závažný problém,“ popisuje Iva Kinkorová Luňáčková, vedoucí lékařka úseku Gynekologické cytologie Bioptické laboratoře.

Naděje místo bezmoci

Moderní léčba je stále cílenější, šetrnější a pacientům umožňuje i jejich rodinám umožňuje žít kvalitní život. Nejdůležitější a zároveň nejúčinnější léčbou je však nemoci předcházet – a to zdravým životním stylem a pravidelnými preventivními prohlídkami.

Výzkum jde rychle dopředu

V souvislosti se zveřejňováním statistik a varováních je důležité připomenout i fakt, že medicína díky výzkumu velmi pokročila. Výsledky vědeckého výzkumu v Česku jsou v porovnání s těmi mezinárodními dokonce nadprůměrné, k čemuž významně přispívá projekt Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ten českému onkologickému výzkumu pomáhá maximálně využít dostupné výzkumné infrastruktury a lidský potenciál.

V rámci Národního ústavu pro výzkum rakoviny vznikl nedávno projekt CzechGenome, který iniciovala skupina vědců z Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc (ÚMTM) pod vedením jeho ředitele Mariána Hajdúcha, který zároveň působí jako lékařský ředitel NÚVR. V jeho rámci byla mj. provedena analýza první tisícovky vzorků celého genomu populace České republiky. Díky tomu lze u lidí určit zvýšené riziko vybraných nádorových, kardiovaskulárních, metabolických a dalších onemocnění a může jim být doporučena cílená prevence. Do budoucna se tak mohou díky tomuto postupu lépe definovat rizika nádorových onemocnění spojených s dědičnou zátěží. Více na www.czechgenome.cz.

Čtěte také: Precizní medicína přináší naději pacientům s rakovinou, kde ostatní možnosti selhaly