Pokud se na vás letos usmálo štěstí a bydlíte v místech, která opakovaně skrápěly letní deště a bouřky, můžete se nyní těšit z bohaté houbařské úrody. Košíky nadšených houbařů se rychle plní pravými hřiby, bedlami i babkami. Patříte mezi houbaře, kteří sbírají jen ty nejznámější houby, nebo s oblibou sbíráte a konzumujete i méně známé kousky? Přesvědčte se v dnešním kvízu o tom, jaké jsou vaše houbařské znalosti.
Pro někoho je houbaření podzimní tradice, pro jiného téměř sport. Stačí vzít košík, nůž a vyrazit do lesa. Zkušený houbař často pozná už z dálky, kde se skrývá hřib, liška nebo bedla a každý má svá oblíbená tajemná místečka, na která se každý rok může spolehnout. Málokdo však ví, že české lesy nabízejí mnohem víc, než jen hřiby, babky, bedly nebo klouzky. Vedle těch nejznámějších druhů v nich rostoudesítky hub, které jsou stejně minimálně stejně chutné. Poznáte je spolehlivě i vy, nebo raději chodíte „na jistotu“?
Zvládnete rozeznat i méně známé houby?
Láska k houbaření se mnohdy předává z generace na generaci, a tak se již od dětství učíme, jak správně poznat jedlé kousky od těch nejedlých, nebo dokonce jedovatých. Většina lidí se drží jistoty a sbírá ty nejznámější houby, u kterých nehrozí vysoké riziko, že dojde k záměně. Mezi takové patří pravé hřiby, bedly nebo suchohřiby.
Někteří však nechtějí soutěžit v lesích s ostatními houbaři a dávají takpřednost méně známým druhům, které ty běžné mnohdy překonají nejen ve vzhledu, ale především v chuti. Právě v tomto případě je však zcela zásadní vědět, jak druh houby bezpečně rozeznat od nejedlých nebo jedovatých druhů. A to je věc, kterou rozhodně neovládá každý. Zjistěte, zda patříte mezi houbařské znalce či nikoliv.
Co se týče sběru hub, v tomto ohledu se rozhodně nevyplácí nijak experimentovat, mohli byste na to totiž draze doplatit. Česká mykologická společnost proto doporučuje sbírat k jídlu pouze druhy, které bezpečně známe, a které mají dostatek znaků pro spolehlivé určení. U příliš mladých nebo atypicky vypadajících plodnic přitom může být určování obtížnější a vyžaduje tak opravdu zkušené oko houbaře.
U hub je totiž zrádné, že podobný vzhled ještě neznamená podobné vlastnosti. Některé jedlé druhy mají své nebezpečné dvojníky a při určování mohou být důležité detaily, kterých si běžný houbař ani nevšimne. Rozhodovat může například barva a uspořádání lupenů, prsten na třeni, pochva u jeho spodní části, vůně, místo růstu nebo změna dužniny po poranění. Všechny tyto faktory je tak třeba umět rozeznávat ještě předtím, než houbu uložíte do košíku.
Vynikající houby, které sbírají jen někteří
Hřiby patří mezi houby, které se většina českých houbařů učí poznávat jako první. Jejich typický vzhled je poměrně snadno zapamatovatelný a mnoho lidí dokáže rozlišit několik druhů už podle klobouku, třeně nebo barvy rourek. Není tak divu, že v našich lesích patří k nejvyhledávanějším. Je skvělý v polévce, na řízek, v nálevu i jako sušený. Chutných hub však v našich lesích roste o poznání víc.
Co třeba různé jedlé holubinky, ryzce, pavučince, bedly, kotrče nebo hlívy rostoucí na dřevě? Právě tyto druhy zaujmou na první pohled nejen osobitým vzhledem, ale i jedinečnou chutí. Musíte však mít jistotu, že máte v košíku ty pravé, nikoliv jejich „dvojníky“.
Chcete si ověřit, jaké jsou vaše houbařské znalosti? Čeká na vás kvíz a v něm 10 zvídaných otázek, které se zaměřují na méně známé druhy hub z českých hájů a lesů. Tak schválně, zvládnete všechny s přehledem, nebo se natrápíte? Výsledek zjistíte už za několik minut. Vždy však platí jednoduché doporučení: „Sbírejte jen ty jedlé houby, které spolehlivě znáte.“
