Sociální sítě umožňují ukázat světu jen malou část vlastního života. Někdy ale člověk zajde dál a vytvoří si úplně jinou identitu. Čím víc pozornosti a uznání takový obraz přináší, tím těžší může být přiznat pravdu a vrátit se k životu, který vedle něj najednou působí obyčejně.
Dana (49) si na sociální síti vytvořila profil ženy, která cestuje, bydlí v krásném domě a žije život, po jakém sama touží. Z původně nenápadné hry se postupně stal účet s tisíci sledujících. Někteří lidé jí už píšou velmi osobní zprávy.
Na internetu se vydávám za někoho jiného a lidé mě obdivují
Začalo to skoro jako hra. Založila jsem si účet, kde jsem zveřejňovala fotografie míst, která se mi líbila, a psala k nim, jako bych tam opravdu byla. Pak jsem přidala obrázky krásných interiérů, zahrad a restaurací a postupně vytvořila nějakou ženu, která má život úplně jiný než já. Vymyslela jsem jí práci, cestování i běžné historky.
Nejdřív mě sledovalo pár lidí, potom stovky a nakonec tisíce. Začali mi psát, že mám úžasný vkus, že je inspiruju a že by chtěli žít jako já. Nikdy předtím mě tolik lidí neobdivovalo. V reálném životě jsem normální žena s běžnou prací a obyčejným bytem. Na tom profilu jsem někdo, koho lidé chtějí sledovat.
Foto: Zuzana Žáková/ChatGPT pro Svět ženy
Vše je vymyšlené
Postupně se to ale začalo komplikovat. Někteří sledující mi píšou soukromě, svěřují se a ptají se na rady, protože mají pocit, že mě znají. Jeden člověk mi dokonce napsal, že mu můj profil pomohl udělat velké životní rozhodnutí. Tehdy mi došlo, že už nejde jen o nevinné obrázky. Všechno, co o sobě říkám, je vymyšlené, a přesto ke mně lidé mají skutečný vztah.
Několikrát jsem chtěla účet smazat, ale pokaždé jsem to odložila. Děsí mě představa, že bych přišla o pozornost, na kterou jsem si zvykla. Když telefon odložím, vracím se do života, který vedle toho internetového působí mnohem menší. A začínám se bát, že už nevím, která z těch dvou verzí mě samotnou drží víc. Co má Dana udělat ve chvíli, kdy jí vymyšlený život přináší uznání, které ve skutečném světě nikdy nezažila, ale zároveň stojí celý na velké lži?
Ke komentáři k situaci Dany nás inspiruje výzkumnice zabývající se digitálními vztahy Janneke M. Schokkenbroek
Milá Dano,
něco, co začalo jako hra a únik z běžného života, se změnilo ve vztah s lidmi, kteří věří, že osoba na profilu skutečně existuje. Ve chvíli, kdy vám svěřují soukromé věci nebo podle vašich slov dělají důležitá rozhodnutí, už nejde jen o nevinnou internetovou fantazii. Čím déle budete vymyšlený život rozvíjet, tím víc lidí může být pozdějším odhalením zasaženo.
Prvním krokem by proto mělo být přestat lež dál rozšiřovat – nepřidávat nové smyšlené události a nedávat osobní rady z pozice ženy, kterou jste vytvořila. Pak můžete promyslet, zda profil ukončit, nebo sledujícím přiznat, že prezentovaný život nebyl skutečný. Nemusíte zveřejňovat všechny podrobnosti o sobě, ale pokud chcete účet nějak zachovat, pokračovat pod falešnou identitou už nejspíš nebude dlouhodobě únosné.
Možná nejtěžší část ale přijde až potom: zjistit, co vám ten profil dával, že se ho tak těžko vzdáváte. Z vašeho vyprávění je silně cítit, jak důležitý pro vás byl velký obdiv, zájem a pocit, že jste pro druhé zajímavá. Byla by škoda vyřešit jen účet a nechat beze změny pocit, že váš skutečný život vedle něj nemá dostatečnou hodnotu. Pokud máte pocit, že bez této druhé identity nedokážete být nebo že vás návrat k vlastnímu životu výrazně sráží, může být užitečné probrat právě tuto část s terapeutem.