Čeština se mění s každou generací a slova, která byla kdysi na denním pořádku, dnes znají hlavně pamětníci. Otestujte, jak dobře rozumíte výrazům z dob našich prababiček.
Slovní zásoba se proměňuje rychleji, než si připouštíme. Výrazy jako škamna, grešle nebo kredenc patřily do běžné řeči našich předků, dnes je ale potkáme spíš ve starých filmech, v knihách nebo v hovoru s pamětníky.
Poznáte slova ze života našich předků?
Stará slova jsou malým oknem do každodennosti minulých generací. Mnohá se vázala k řemeslům a vybavení domácností, a když zanikla řemesla a změnil se způsob života, zmizela ze slovníku i ona. Řada výrazů přešla do češtiny z němčiny, jiné mají kořeny v latině.
Odborně vzato je staročeština jazyk středověku, zhruba do konce 15. století. Slova z kvízu jsou různě stará: některá jsou doložena už ve 14. století, jiná jsou mnohem mladší. Jazykovědci takovým slovům říkají zastaralá. Řadu z nich ještě slýchaly naše prababičky.
Dobrou představu o tom, jaká slova čeština v minulosti znala, dává Slovník česko-německý Josefa Jungmanna. Vycházel v pěti dílech v letech 1834–1839 a obsahuje zhruba 120 000 hesel. Jungmann do něj kromě tehdejší běžné řeči zařadil i slova ze starých písemných památek, takže mnohá z nich by dnešního čtenáře zaskočila stejně jako otázky v našem kvízu.
Znalost zastaralých výrazů pomáhá porozumět knihám, starým filmům i vyprávění prarodičů. A často potěší i samotné pamětníky. Slovo, které dlouho neslyšeli, dokáže vyvolat vzpomínky na dětství a mládí. Kdo si chce význam nějakého slova ověřit sám, má to snadné. Příruční slovník jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957, i Slovník spisovného jazyka českého z let 1960–1971 jsou dostupné na internetu. Online se dá prolistovat také Jungmannův slovník. Tak si pojďte v našem kvízu vyzkoušet, jak moc staročeštině rozumíte.