„Manžel pije každý večer, ale problém nevidí. Já už se bojím cokoliv říct,“ říká Martina

Martina (48) si dlouho říkala, že jedno pivo po práci není nic neobvyklého. Dnes ale její manžel bez alkoholu téměř neusne a každý večer se řídí podle toho, v jaké náladě přijde domů. Sama začíná pochybovat, kde vlastně končí běžné pití a začíná problém.

Manžel večer pije a já čekám, jakou bude mít náladu

Dřív si můj manžel otevřel jedno pivo k večeři a vůbec jsem to neřešila. Postupně si začal dávat druhé a později se objevila i sklenička něčeho tvrdšího. Dnes je výjimkou spíš večer, kdy si alkohol nedá vůbec. Poprvé jsem zpozorněla, když několik dní nepil a byl podrážděný, převaloval se dlouho v posteli a říkal, že bez pár skleniček nedokáže vypnout hlavu.

Zároveň jsem si začala všímat, že už cestou z práce nakupuje alkohol automaticky, stejně jako pečivo nebo mléko. Nechodí domů úplně opilý, ale nikdy nevím, jestli bude veselý a hovorný, nebo se urazí kvůli obyčejné poznámce. Časem jsem se přistihla, že večer raději uklidím kuchyň, zalezu si s knížkou do naší ložnice a čekám, až půjde spát.

Nevidí, že má nějaký problém

Několikrát jsem s ním o pití mluvila a pokaždé jsme skončili skoro stejně. Řekne mi, že normálně pracuje, nikdy kvůli alkoholu nezaspal, nechodí opilý po ulici a nikomu neubližuje. Když jsem navrhla, aby si promluvil s lékařem, nebo alespoň zkusil nějakou dobu nepít, odpověděl, že léčbu potřebují lidé, kteří se nedokážou ovládat, ne on. Jenže já už dnes neřeším jen počet vypitých sklenic.

Vadí mi, že naše společné večery prakticky zmizely a že dopředu přemýšlím, co mu raději neříkat, aby nevznikla hádka. Nechci mu dávat ultimáta ani z něj dělat člověka, kterým není. Současně se bojím, že když budu dál mlčet, za pár let si budu vyčítat, že jsem problém viděla a nic zásadního neudělala. Mám trvat na tom, aby manžel své pití začal řešit, i když je přesvědčený, že žádný problém nemá?

Mohlo by se vám líbit

“Moje dcera se vdala do rodiny, kde se pije. Začíná to přehánět a já se bojím,” přiznává Drahuška

Ke komentáři na situaci paní Martiny má psycholog Jeffrey Bernstein z webu Psychology Today

Milá Martino,

děkuji za otevřenost, s jakou jste svou situaci popsala. To, co vás trápí, není jen množství alkoholu, ale hlavně to, jak se kvůli němu proměnil váš společný život a vaše chování doma. Pokud už předem přemýšlíte, co raději neříkat, a večery trávíte stranou, abyste předešla nepříjemné reakci, máte důvod brát své obavy vážně.

Zkusil bych další rozhovor nepostavit na tom, zda váš manžel „má problém“, ale na konkrétních změnách, které vidíte a cítíte vy. Můžete mu říct, že vám nechybí jen společné večery, ale také pocit klidu a jistoty, jaký jste spolu dřív měli. To, zda své pití začne skutečně řešit, je nakonec jeho rozhodnutí, vy ale můžete jasně pojmenovat, co už pro vás v manželství není v pořádku.

Mohlo by se vám líbit

“Stydím se za svého bratra, který pije a dělá mi jen ostudu,” neví si rady Tereza

Martino, nemusíte hned sahat k ultimátu ani dnes vědět, co uděláte, pokud se nic nezmění. Důležité bude spíš sledovat, zda je manžel ochoten vaše obavy opravdu vyslechnout a připustit, že jeho pití má dopad i na vás a na váš vztah. Jeden rozhovor možná situaci nezmění, ale může vám ukázat, zda na ní chcete pracovat oba, nebo zatím jen vy. Přeji vám, aby vám další kroky přinesly hlavně větší jasno v tom, co od společného života potřebujete.

Jak může Martina poznat, že už nejde jen o večerní zvyk? A co dělat, když její manžel jakoukoli pomoc odmítá? Přečtěte si také příběh pana Karla, kterému jeho dcera na rovinu řekla, že nechce žít tak, jako on.

Zdroj: psychologytoday.com, příběh poslala Martina E.