„Manžel mě začal srovnávat s mladšími ženami, prý mě tím motivuje,“ svěřuje se Zuzana

Zuzana (56) byla přesvědčená, že má s manželem pevné manželství. Nikdy by ji nenapadlo, že právě on bude důvodem, proč se přestane cítit dobře ve vlastním těle.

Manžel mě začal srovnávat s mladšími ženami

S mým manželem jsme spolu dvaatřicet let. Zažili jsme období, kdy jsme neměli skoro nic, společně jsme vychovali děti a překonali spoustu těžkých situací. Nikdy jsem nebyla žena, která by trávila hodiny před zrcadlem, ale vždy jsem o sebe pečovala. Chodila jsem ke kadeřnici, hezky se oblékala a snažila se vypadat upraveně.

Asi před dvěma lety se ale něco změnilo. Manžel začal utrousit poznámky, které zpočátku působily nevinně. Prý by mi slušely světlejší vlasy. Že bych mohla trochu zhubnout. Že ženy dnes vypadají v padesáti mnohem mladší než dřív. Když jsem se ohradila, usmál se a řekl, že mě jen motivuje, protože mu na mně záleží.

Jenže těch poznámek přibývalo. Posílal mi fotografie žen mladších než já, které pravidelně cvičí nebo podstoupily estetické úpravy. Když jsme šli po městě, občas poznamenal, že některé ženy se o sebe umí opravdu starat. Nikdy neřekl přímo, že jsem ošklivá. O to horší to ale bylo. Měla jsem pocit, že ať udělám cokoliv, nikdy nebudu dost dobrá.

Měnila jsem se kvůli němu

Přihlásila jsem se do fitness centra, změnila účes, koupila si nové oblečení a dokonce držela několik diet. Pokaždé jsem doufala, že si konečně můj manžel všimne, že se snažím. Místo pochvaly ale přišla další rada. Že bych měla víc posilovat. Že by mi prospěla kvalitnější kosmetika. Že bych měla přestat nosit některé barvy.

Nejhorší bylo, že jsem mu začala věřit. Když jsem šla kolem výlohy, automaticky jsem se dívala, co je na mně špatně. Přestala jsem se cítit hezká, přestože mi kamarádky i kolegyně říkaly pravý opak. Doma jsem se několikrát rozplakala a zeptala se manžela, jestli se za mě stydí. Vypadal překvapeně. Objímal mě a tvrdil, že mě přece miluje a jen chce, abych byla tou nejlepší verzí sebe sama. Po dvaatřiceti letech našeho manželství jsem zjistila, že největší rány někdy nezanechají ostrá slova, ale ta, která jsou pronesena s úsměvem a větou: „Vždyť to myslím pro tvoje dobro.“

Mohlo by se vám líbit

„Po třiceti letech manželství jsme zjistili, že spolu vlastně neumíme být sami,“ svěřuje se Růžena

Ke komentáři na situaci paní Zuzany nás inspiruje psycholožka Vicki Larson

Děkuji vám, paní Zuzano,

že jste se podělila o tak osobní zkušenost. Z vašeho příběhu je patrné, že nejde jen o poznámky týkající se vzhledu, ale především o postupnou ztrátu pocitu, že jste přijímaná taková, jaká jste. Po dvaatřiceti letech společného života může být velmi bolestivé, když člověk, kterému důvěřujete, začne nenápadně vysílat zprávu, že nejste dostatečně krásná, mladá nebo upravená. I když manžel své výroky označuje jako motivaci, jejich opakovaný dopad na vaše sebevědomí je skutečný.

Důležité je začít rozlišovat mezi péčí o sebe, kterou děláte pro vlastní radost, a změnami, které podstupujete ze strachu, že nebudete pro partnera dost dobrá. Máte právo stárnout, měnit se a přesto zůstat hodnotnou a milovanou ženou. Zkuste s manželem mluvit klidně a konkrétně o tom, jak na vás jeho poznámky působí, ne jen o tom, co říká. Potřebuje pochopit, že láska a podpora neznamenají neustálé opravování druhého člověka, ale také přijetí jeho současné podoby.

Mohlo by se vám líbit

“Zjistila jsem, že mě manžel podvádí, ale on tvrdí, že to tak není,” je zmatená Alžběta. Odpovídá psychoterapeutka Dagmar Pechová

Paní Zuzano, vaše hodnota se nikdy neměřila barvou vlasů, velikostí oblečení ani tím, jak vypadáte vedle jiných žen. Po letech společného života jste člověk s vlastními zkušenostmi, silou a příběhem, který žádná vráska ani změna vzhledu nemůže zmenšit. Pečujte o sebe dál, ale především způsobem, který vám přináší radost a sebejistotu. Přeji vám, abyste znovu našla ten pocit, že jste dostatečná – nejen pro svého manžela, ale hlavně sama pro sebe.

Má se paní Zuzana měnit dál kvůli manželovi a jeho uštěpačným poznámkám? Měla by si s ním promluvit a řešit to? Přečtěte si také příběh Šárky, která má nově tchyni velmi blízko a neví, jak se s tím vypořádat.

Zdroj: psychologytoday.com, příběh poslala Zuzana E.