Když děti vylétnou z hnízda, je to vždycky nová situace nejen pro děti, ale i pro rodiče. Partneři si tak i po mnoha společných letech mohou zase začít společně užívat a mít zase plnohodnotný vztah, žít, jak se říká, jeden pro druhého. Když se pak v rodině objeví znovu děti, už ale vnoučata, je to nový impuls. Ale také je zde prostor na pomoc s hlídáním, kterého ale mnohé děti zneužívají. Jenže všeho moc škodí, proto pozor na to, aby se nezanedbával partnerský vztah.
Pan Leoš (58 let) své dva syny miluje a udělal by pro ně vše. S manželkou prožívali hezké období, těšili se oba na důchod, kdy si užijí opět vzájemné blízkosti. Manželka šla do předčasného důchodu, protože se v její práci propouštělo, tak toho využila. Manžel se těšil, že si žena odpočine a společně si pak udělají hezký podzim života. Jenže se toho nedočkal. Jeho manželka začala být babičkou na plný úvazek.
Těšili jsme se s manželkou, že si užijeme podzim života. Budeme oba v důchodu, mě nechybí moc. Budeme cestovat, jezdit na milovanou chalupu. Plánovali jsme, že ve městě budeme jen na zimu a na jaro a léto se přesuneme na chalupu do hor. Celý život jsme pracovali a já jsem myslel na všemožná pojištění, důchodové připojištění a investice, které nám měly zpříjemnit důchod. Jenže od doby, co se narodila vnoučata, naše plány se změnily. Podřizují se vnoučatům. Především tomu, jak snachy a synové potřebují děti pohlídat. A že toho využívají až moc.
Na dovolenou můžeme jet jen tehdy, pokud nebudou synové potřebovat hlídání. Jednou jsme se vraceli z dovolené v Rakousku, protože snacha potřebovala hlídání dětí a moje žena zavelela, že musíme pomoct. Přijde mi, že už nás synové využívají. A moje žena nemluví už o ničem jiném než o vnoučatech. Na společnou večeři nebo do divadla jsme nešli, ani nepamatuji. Povídat si spolu večer u vína taky ne, protože buď jsou u nás vnoučata nebo žena plánuje, co s nimi podnikne a co jim uvaří. Jestli takhle bude vypadat náš důchod, netěším se na něj. Cítím se ve vztahu opomíjený. Co s tím? Se ženou jsem mluvil, ale ta mě vždy odbyde, že jsou to naše vnoučata, naše krev a že je milujeme.
Aby vztahy mohly prosperovat, vyžaduje to úsilí, odhodlání a vzájemnou podporu obou partnerů. Někdy se však jeden z partnerů může cítit zanedbávaný, což vede k pocitům frustrace, smutku a osamělosti. Zanedbávání ve vztahu může být způsobeno různými faktory, jako je zaneprázdněný pracovní rozvrh, nedostatek komunikace nebo osobní problémy. Pokud máte pocity jako: „Cítím se ve vztahu opomíjený“, pak si pro sebe prozkoumejte, co znamená být zanedbávaný a jaké jsou běžné příčiny zanedbávání ve vztazích. Já mohu nabídnout praktické tipy, jak překonat pocit zanedbávání nebo zanedbávání partnera a vybudovat si s ním silnější a naplňující vztah.
Zanedbávání ve vztahu se může projevovat mnoha způsoby a často se liší od člověka k člověku. Mezi běžné známky zanedbávání však patří nedostatek emocionální nebo fyzické intimity, minimální komunikace nebo žádná komunikace, jeden z partnerů se může cítit nedoceněný nebo považovaný "za samozřejmost", anebo může trpět obecným pocitem osamělosti, i když jsou oba manželé či partneři spolu.
Zanedbávání může také zahrnovat nedostatek kvalitního společného času nebo neschopnost dělat věci jako pár. Když jsou tyto příznaky přítomny, je důležité podniknout kroky k vyřešení základních problémů a zlepšení vztahu. Zkuste si se ženou promluvit o tom, jak se opravdu cítíte. Řekněte jí, jaké byly vaše plány, připomeňte jí, jak jste se na společný důchod na chalupě těšili. Najděte společnou cestu, v klidu vše proberte a dojděte k nějakému kompromisu, který bude vyhovovat vám oběma. Promluvte si i s vašimi syny a najděte nějaký pravidelný řád.
marriage.com, příběh poslal pan Leoš K.
