
Odchod do důchodu bývá velkou životní změnou, na kterou se lidé dívají různě. Někdo se těší na více volného času a společné zážitky s partnerem, jiný si mezitím vybuduje vlastní režim, koníčky a okruh přátel. Právě rozdílná očekávání mohou překvapivě vést k napětí i v dlouholetém manželství.
Milan (58) pracoval více než třicet let ve výrobním podniku a nedávno odešel do předčasného důchodu. Věřil, že si konečně užije více času se svou manželkou Janou, se kterou je ženatý přes třicet let. Místo vytoužené pohody ale začíná mít pocit, že každý z nich žije úplně jiný život.
V důchodu si připadám zbytečný
Když jsem končil v práci, všichni mi říkali, jak si budu užívat zaslouženého odpočinku. A já se na to opravdu těšil. Představoval jsem si, že s Janou, mou manželkou budeme jezdit na výlety, chodit na procházky nebo si jen v klidu sedneme na kávu, aniž by nás honily pracovní povinnosti. Jenže realita vypadá úplně jinak.
Moje žena má svůj režim, který si za ta léta vytvořila. Dvakrát týdně chodí cvičit, pravidelně se schází s kamarádkami a o víkendech často hlídá vnoučata. Když navrhnu společný program, většinou už má něco naplánovaného a já se tam nevejdu. Ze začátku jsem si říkal, že je to náhoda, ale postupně jsem si začal uvědomovat, že já jsem si důchod představoval úplně jinak než ona. Někdy sedím doma a čekám, až se vrátí, a připadám si, jako bych do jejího života vlastně ani nepatřil. A to mě na tom mrzí nejvíc. Uvědomil jsem si, že jsme rozdílní.

Má spoustu plánů, kde já nejsem
Nechci být nespravedlivý. Jana mi nikdy neřekla, že se mnou nechce trávit čas. Když jí ale naznačím, že bychom mohli být častěji spolu, odpoví mi, že přece nemusíme dělat všechno společně. A možná má pravdu. Jenže já si najednou uvědomuji, jak moc byl můj život spojený s prací. Měl jsem kolegy, povinnosti, jasný denní režim. Teď mám spoustu volného času a zjišťuji, že nevím, co s ním.
Občas mě napadne, jestli nehledám problém tam, kde není. Možná Jana žije úplně normálně a jen já jsem si vysnil něco, co nikdy neslíbila. Přesto mě mrzí, když vidím, s jakou energií plánuje program s ostatními, zatímco na naše společné plány jako by nezbývalo místo. Čím dál častěji si kladu otázku, jestli jsme se za ta léta neodcizili víc, než jsem si chtěl připustit. Je normální, že mají všichni manželé po třiceti letech společného života každý úplně jinou představu o tom, jak trávit volný čas?
Ke komentáři na situaci pana Milana nás inspiruje psycholožka a koučka Suzanne B. Phillips
Děkuji, pane Milane,
že jste se svěřil se svým příběhem. To, co popisujete, je po odchodu do důchodu častější, než se může zdát. Zatímco vy jste si toto životní období představoval jako čas větší blízkosti a společných aktivit s vaší manželkou, Jana si během let vybudovala vlastní zájmy, přátelství a rytmus života, který jí přináší radost a naplnění. Nejde nutně o známku odcizení, ale spíše o střet dvou odlišných očekávání, která si možná ani jeden z vás předem nepojmenoval.
Zdá se, že vedle touhy po větší blízkosti s manželkou prožíváte také ztrátu struktury, kterou vám dlouhá léta poskytovala práce. Právě proto může být užitečné otevřeně si s Janou promluvit ne o tom, co dělá špatně, ale o tom, co vám chybí a po čem toužíte. Zároveň je důležité hledat i vlastní aktivity, nové zájmy nebo společenské kontakty, aby veškerá očekávání ohledně naplnění volného času neležela pouze na manželském vztahu. Nejpevnější vztahy často stojí na rovnováze mezi společně stráveným časem a prostorem pro vlastní život.
Nesnažte se své pocity zlehčovat ani si vyčítat, že je máte. Vaše přání sdílet více společných chvil s partnerkou je přirozené a lidské. Zároveň je vidět, že si Jany vážíte a snažíte se situaci pochopit z více stran. Právě takový přístup dává velkou šanci najít novou podobu společného života, která bude vyhovovat vám oběma. Přeji vám, abyste si s manželkou dokázali vytvořit nové společné rituály a objevili, že i po třiceti letech může vztah získat krásný nový rozměr.
Jak má pan Milan naložit s volným časem v důchodu? Má své ženě říct, že s ní chce trávit více času, i když ona má nabitý diář? Přečtěte si také příběh Jany, která má pocit, že ji manžel podvádí, ale syn jí to vyvrací.
Zdroj: psychologytoday.com, příběh poslal Milan Ř.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

„Nevím si rady se svou matkou, nesprchuje se a nepříjemně zapáchá,” má starost Julie

„Po operaci mám jet do lázní, ale manžel mi dává ultimáta a hrozí rozvodem,” je v šoku Alice

„Nejlepší kamarádka mě před ostatními shazuje. Začínám pochybovat, jestli je naše přátelství ještě opravdové,“ svěřuje se Renata

„Manžel tvrdí, že si jen píše s bývalou spolužačkou, ale já mám ale pocit, že je za tím něco víc,“ svěřuje se Iveta

„Syn chce, abych za něj zaplatila dluhy. Manžel tvrdí, že ho tím jen rozmazlím,“ svěřuje se Lucie

“Mám pocit, že mě manžel podvádí, ale syn mi tvrdí, že přeháním,” nechápe Jana

“Dnešní doba je příšerná. Za nás to takové nebylo, nelíbí se mi to,” má svůj názor Jiřka

“Vždycky jsem měla nejraději nejstaršího syna. Mé další děti mi to neodpustily a teď mi to vrací," je smutná paní Věra

“Moje žena se o mě starala, když jsem byl nemocný, ale já se o ni teď starat nechci,” je rozhodnutý Ruda






