
Umění kompromisu je velmi důležité a snad každý si někdy projde tím, že bude muset ustoupit ze svého názoru a ze svých potřeb. Je to přirozený vývoj a každý vztah - přátelský, rodinný i partnerský - se zakládá na dobré komunikaci a schopnosti udělat vzájemný kompromis. Když však jeden z partnerů říká striktní ne, druhý je v nepříjemné situaci.
Paní Lucie (59 let) si vždy myslela, že se o svou maminku, která zůstala po předčasné smrti svého manžela sama, vždycky postará. Děti vyrostly, odešly z domu a oba s manželem měli dostatek místa nejen pro maminku paní Lucie, ale také pro manželovu maminku. Nyní však nastal čas, kdy Luciina maminka potřebuje pravidelnou pomoc.
Jenže manžel je najednou proti a chce, aby se Linda o maminku starala u ní doma. V jejich společném domě, který je obrovský, ji nechce. A nedá se s ním hnout. Paní Lucie se rozhodla mamince vše sepsat, protože neví, jak by to zvládla osobně.
Maminko,
promiň mi to. Prosím tě o odpuštění, protože nevím, co mám dělat. Můj manžel tě u nás doma už nechce. Nechápu to. Vždycky jsme se bavili, že se o své rodiče postaráme a nedáme je do domova důchodců. Ani jednomu se nám to nelíbilo. A teď? Přišla ta doba, kdy potřebuješ mou pomoc, já jsem se připravovala na to, že budu pracovat na půl úvazku a postarám se o tebe. Ani ve snu by mě nenapadlo, že to může být jinak. Že můj vlastní manžel se proti mě postaví a řekne, že tě u nás doma nechce.
Omlouvám se, mami
Potřebuješ pomoc a za to všechno, co jsi pro mě v životě udělala, ti to dlužím. Nikdy ses ani slovem nezmínila, ale já jsem to brala jako jasnou věc. Vždycky jsem o tom mluvila a ty ses jen usmívala. A teď ti musím říct, že k nám domu se nenastěhuješ. I když máme doma spoustu místa, i když to bylo jasné, že se o rodiče budeme starat, i když jsme o tom s manželem mnohokrát mluvili. Prý ti mám chodit vařit a prát k tobě domů. Copak nechápe, že nemůžeš být sama? Zlobí tě nohy a co kdybys někde spadla nebo se ti udělalo špatně? Co pak?
Dům s pečovatelskou službou
Když mi řekl, že máš jít do domova důchodců, málem to se mnou seklo. Hrozně jsme se tehdy pohádali, řekli si věci, které nejsou vůbec hezké. Řekl, že u nás nebude žádný důchoďák a že máš jít do domova. Na to konto jsem mu já řekla, že jestli jeho matka, až bude potřebovat péči, překročí práh našeho domu, vyběhnu s ní stejně, jako on s tebou. Ať si taky jde do domova, kde se o ni budou starat jiní. Momentálně pro tebe hledám dům s pečovatelskou službou, ale pevně doufám, že nic nenajdu a ty se nastěhuješ k nám. Pořád doufám, i když už ztrácím naději.
Nevím, jak dál
Vůbec nevím, jak teď mám s manželem žít. Řekli jsme si ošklivé věci, on stojí pevně na svém a já jsem dokonce přemýšlela i nad rozvodem. Kdybych od něj odešla, mohla bych se o tebe starat tak, jak jsem to celý život plánovala. Vím, že to není jednoduché rozhodnutí. A taky vím, že jsme spolu prožili spoustu hezkých let, máme dvě krásné děti. Ale tohle byla rána přímo do srdce. Ublížilo mi to, a hodně. Promiň, maminko, snad mi to odpustíš, že momentálně nejsi se mnou, ale doma, kam za tebou denně chodím a někdy u tebe i přespávám. Hrozně moc mě to mrzí.
S láskou, tvá dcera Lucie
Jak se podle vás zachovala paní Lucie? Má respektovat přání manžela, i když se na hony liší od toho, co spolu předem domlouvali? Nebo si postavit hlavu a maminku domů i proti jeho vůli nastěhovat? Jak byste situaci řešili vy?
Přečtěte si také příběh pana Lukáše, který neví, jak svou ženu vrátit zpátky. Podlehla ezoterice a všem jejím vlivům, které se negativně podepisují na fungování rodiny.
Zdroj: Příběh zaslala Lucie K.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
„Táta odešel do důchodu a každý den nám stojí přede dveřmi. Bojím se mu říct, že už je toho na mě moc,“ svěřuje se Simona
„O tátu jste se nepostarali, ale mě soudíte? Vezměte si ho na měsíc domů,” píše dětem paní Mirka. Její manžel trpí demencí
„Tchyně se přestěhovala o dvě ulice dál, nejdřív jsem měla radost, dnes zamykám i přes den,“ svěřuje se Šárka
Doporučujeme

“Máma stárne, nezvládá život v domě, ale odmítá jakoukoliv pomoc,” neví si rady Radka

“Bydlím s mámou a starám se o ni, ale brzo se zblázním,” je unavená Marta

“S mámou jsme si nerozuměli, měla raději mého bratra, ale starám se já,” píše Josef

“Mami, promiň, ale starat se o tebe nebudu. Nemusím a není to moje povinnost,” píše slečna Bára

„Manžel přišel s fantastickým nápadem starat se o matku a je naštvaný, že jsem řekla ne,” nechápe Kristýna

“Syn mi řekl, ať nepočítám s tím, že o mě bude pečovat,” je smutná Eva. S pochopením radí psychoterapeutka Dagmar Pechová

“Moje dcery se o mě nechtějí starat a hádají se o to, co se mnou dál,” je smutný Aleš

“Manželka chce k nám domů nastěhovat své nemohoucí rodiče. Já jsem zásadně proti” píše Ondřej. Radí psychoterapeutka Daria Vasilieva

„O tátu jste se nepostarali, ale mě soudíte? Vezměte si ho na měsíc domů,” píše dětem paní Mirka. Její manžel trpí demencí






