„Tchyně volá mému manželovi několikrát denně a musí jí to vždycky zvednout,” je naštvaná Helena. Co dělat, radí psycholog Pavel Pařízek

Paní Helena (45) žije s manželem v dlouholetém vztahu, který však v poslední době narušuje velmi intenzivní kontakt mezi jejím mužem a jeho matkou. Tchyně podle jejích slov volá několikrát denně a očekává okamžitou reakci, jinak následují výčitky a konflikty. Helena se kvůli tomu cítí odstrčená a bezmocná.

Tchyně volá mému manželovi několikrát denně

Někdy mám pocit, že nejsme v manželství dva, ale tři. A ten třetí navíc jsem já. Telefon zazvoní ráno, dopoledne, odpoledne, večer. Někdy i patnáctkrát za den. A pokaždé je to jeho matka. Nejde o žádné důležité věci – často jen chce něco říct, postěžovat si nebo zjistit, co právě děláme.

Můj manžel jí ale musí telefon vždycky zvednout. Když to neudělá, začne drama. Výčitky, uražené ticho, scény o tom, že kdyby potřebovala pomoc, vlastní syn by ji nechal bez odezvy a ona by umřela sama, opuštěná. Co komu udělala, přece si tohle nezasloužila. Prostě drama jako na divadle. A on to nevydrží. Hned jí volá zpátky a omlouvá se. Sedím vedle něj a připadám si úplně neviditelná. Protože maminka je vždycky důležitější.

Jsem ta poslední

Nejhorší je, že když se snažím něco říct, jsem automaticky ta špatná. Prý je to jeho matka a matka je nejdůležitější. Chápu, že ji má rád a nechce jí ublížit, ale co náš život? Co naše soukromí? Kolikrát sedíme u večeře, jsme někde spolu nebo si konečně povídáme, a zazvoní telefon. A všechno ostatní jde stranou. Mám pocit, že naše manželství se pořád přizpůsobuje její náladě a potřebám.

Už ani nemám chuť něco plánovat, protože vím, že do toho stejně vstoupí ona. Začínám být unavená a zároveň naštvaná, protože nevím, jak dlouho se dá žít v manželství, kde má člověk pocit, že je až na druhém místě. Mám právo chtít, aby si můj manžel nastavil hranice, nebo jsem opravdu jen sobecká, jak mi někdy naznačuje?

Mohlo by se vám líbit

“Tchyně věděla o nevěře mého muže a nic mi neřekla,” je šokovaná Izabela

Vyjádření psychologa Pavla Pařízka

Na první pohled jde o příběh o vtíravé tchyni a manželovi bez páteře. Podstata je ale jiná. Nejde primárně o matku ani o to, kdo koho má více rád, nýbrž o manželství, v němž nikdy nevznikla dohoda o tom, kolik prostoru dostává širší rodina. Manžel se ve střetu mezi matkou a ženou opakovaně přiklání na stranu matky. Z dopisu přitom nelze určit, zda tak činí z přesvědčení, že rodič má přednost, nebo proto, že nesnese její výčitky. Pro výsledek to vyjde nastejno. Manželství totiž funguje jako systém, a má-li třetí osoba neomezený přístup a druhý z partnerů žádné právo veta, hranice páru fakticky určuje ten, kdo vyvine největší nátlak. Je poctivé dodat, že popis pochází z jedné strany. Patnáct hovorů denně i označení matčina chování za divadlo jsou interpretací pisatelky a její motivy neznáme. Pro podstatu problému to ale není rozhodující, protože manželé nemají žádný funkční způsob, jak se k té situaci společně postavit, ať za ní stojí cokoli.

Hlavní omyl je rámovat věc jako soutěž o to, kdo je důležitější. Tento rámec je past. Muž v něm vždy zvítězí ve prospěch matky, žena vždy prohraje, protože to vypadá, že po něm chce zradu rodiče. Věty „matka je nejdůležitější“ i „jsem až na druhém místě“ nejsou argumenty, ale způsoby, jak ukončit rozhovor. Sobecká pisatelka není. Potřeba soukromí, které není patnáctkrát denně přerušováno, je legitimní. Pokud si ale roli „toho na druhém místě“ příliš osvojí, hrozí, že se z pocitu stane trvalá identita. Skutečná práce leží především na jejím manželovi. Musí se naučit unést matčino zklamání, aniž by je hned napravoval. Nejde o krutost, ale o přiměřenost. Tuto schopnost za něj žena neudělá ani ho k ní nedotlačí hádkou. Může ovšem přestat soutěžit a formulovat své potřeby jako potřeby, ne jako ultimáta ohledně jeho matky.

Mohlo by se vám líbit

“Tchyně strká nos do mého života a domova, manžel to přehlíží,” je naštvaná Petra

Pokud manžel tuto práci dlouhodobě odmítá nebo jí není schopen, není to nedostatek, který spraví lepší argument, ale informace o povaze tohoto manželství.

Kdo je Pavel Pařízek

Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.

Pokud potřebujete psychologickou pomoc, hledejte na webu www.terapie.cz.

Jak se má paní Helena v této situaci zachovat? Má manželovi a tchyni nastavit pravidla, která by se dala respektovat? Nebo má ona respektovat, že její tchyně volá manželovi tak často? Přečtěte si také příběh Tomáše, který má strach, že jeho žena s alternativními postupy ublíží dětem.

Zdroj: příběh poslala Helena Z.