Některé sny člověk po probuzení rychle zapomene, jiné v něm zůstanou celé roky. Zvlášť silné mohou být ty, které se nějak spojí se smrtí blízkého člověka. Pak se těžko hledá hranice mezi náhodou, prací vlastní mysli a zážitkem, kterému chceme přisoudit hlubší význam.
Jitka (63) přišla před několika lety o sestru, která byla vážně nemocná. Její smrt ale v danou noc nikdo bezprostředně neočekával. Právě tehdy se Jitce zdál sen, na který dodnes nedokáže zapomenout.
Před smrtí sestry se mi zdál divný sen
Ve snu jsme spolu seděly na místě, kam jsme jako děti chodily s rodiči. Nebylo na tom nic děsivého, naopak jsem měla zvláštní pocit klidu. Moje sestra vypadala zdravě, což mě zpětně překvapuje asi nejvíc. Chvíli jsme si povídaly a potom mi řekla, že už musí jít. Pamatuju si, že jsem se jí ptala, kam, ale ona se jen usmála a zvedla se. Probudila jsem se ještě za tmy a měla jsem ten sen úplně jasně před očima.
Ráno mi zavolali, že sestra během noci zemřela. Byla nemocná, takže jsme samozřejmě věděli, že její stav je vážný, ale nikdo nám neříkal, že by měl přijít konec právě tehdy. V tu chvíli se mi sen okamžitě spojil s její smrtí a od té doby už je nedokážu oddělit.
Foto: Foto: Zuzana Žáková/ChatGPT pro Svět ženy
Přišla se rozloučit
Racionálně si umím vysvětlit, že jsem o svou sestru měla strach a moje hlava její nemoc zpracovávala i ve spánku. Možná jsem jen spojila dvě věci, které se náhodou staly ve stejnou noc. Přesto ve mně zůstává pocit, že se se mnou přišla rozloučit. Nikomu to nevnucuju a ani sama nevím, čemu přesně věřím. Když o tom někdy mluvím, část lidí řekne, že něco podobného zažila také, jiní to považují za obyčejnou práci mozku.
Mně ten sen dodnes přináší zvláštní útěchu. Zároveň se bojím, jestli si kolem něj nevytvářím význam jen proto, že je pro mě snazší přijmout představu rozloučení než náhlý konec. Možná odpověď ani neexistuje. Jen bych chtěla vědět, jestli je v pořádku nechat si ten zážitek takový, jaký pro mě je. Musím si svůj sen nějak racionálně vysvětlit, nebo můžu přijmout, že pro mě zůstane osobním rozloučením, i když nikdy nezjistím, co se skutečně stalo?
Ke komentáři k situaci Jitky nás inspiruje psychoterapeut Phil Lane
Milá Jitko,
nemusíte si ten sen za každou cenu vysvětlit tak, aby zapadl do jediné racionální odpovědi. Sny o zemřelých nebo vážně nemocných blízkých nejsou neobvyklé a mohou souviset se strachem, všemi vzpomínkami i tím, jak naše mysl zpracovává blížící se ztrátu. To ale neznamená, že vám někdo musí vzít osobní význam, který pro vás právě tento sen získal.
Můžete zároveň vědět, že neexistuje způsob, jak dokázat, zda se s vámi sestra skutečně „přišla rozloučit“, a přesto ten zážitek vnímat jako rozloučení. Ty dvě roviny se nemusí navzájem popírat. Pokud vám vzpomínka na zdravou sestru, která se na vás usmála a pokojně odešla, přináší útěchu, není nutné ji rozebrat tak důkladně, až o tuto útěchu přijdete.
Důležité je spíš to, co ten sen dělá s vaším dnešním životem. Jestli vám pomáhá nést ztrátu a připomíná sestru v klidu, může mít své místo ve vašem truchlení bez ohledu na to, jak vznikl. Nemusíte z něj dělat důkaz něčeho nadpřirozeného ani pouhou náhodu – může zůstat jedním velmi osobním okamžikem, jehož přesné vysvětlení prostě neznáte.