Životní láska prvního českého prezidenta Masaryka: Charlotta Garrigue bojovala za práva žen, její zdraví podlomilo odloučení od manžela

Charlotta Garrigue byla sice úplně první první dámou Československa, její původ ale sahá až za oceán. Narodila se totiž 20. listopadu 1850 v newyorském Brooklynu do bohaté rodiny majitele pojišťovny pyšnící se tím, že její předci mezi prvními evropskými přistěhovalci přistáli v USA na lodi Mayflower. Charlotta tak prožila pestré, stimulující a inspirativní dětství mezi jedenácti sourozenci, přesto se později stala hrdou českou vlastenkou.

Milovala umění, ale i matematiku

Charlottě se od matky dostalo velmi puritánské výchovy, zatímco otec se staral o to, aby z dcery vyrostla vzdělaná intelektuálka. Charlotta se tak velmi zajímala o umění, především o hudbu, milovala Williama Shakespeara, ale zároveň se zajímala o matematiku a od mládí v ní bujely feministické ambice. Láska k umění ale na čas převážila a Charlotta toužila studovat hru na klavír. Toto přání se jí částečně splnilo, vinou tvrdých tréninků a přehnané píle si ale trvale poškodila ruku a s kariérou klavírní virtuosky tak byl konec.

Mohlo by se vám líbit

Charlotte Masaryková nebyla jediná: Helena Scholzová okouzlila prvního prezidenta TGM i v padesáti letech, byla jeho poslední přítelkyní

Hudbu přesto studovala a za tímto účelem se poprvé ocitla v německém Lipsku, kde pracovala na tom, aby se stala učitelkou hudby. A právě tady také došlo k jejímu prvnímu setkání s budoucím českým prezidentem Tomášem Masarykem. V té době už v USA studovala matematiku a vyučovala hru na klavír, do Lipska se ale čas od času vracela, aby navštívila rodinu Görringových, u nichž během svých studií bydlela.

Rozuměli si v názorech i postavení žen ve společnosti

Po doktorátu na vídeňské univerzitě u nich pobýval i Masaryk a s Charlottou se stali velmi rychle dobrými přáteli. Nebylo divu, rozuměli si ve filozofických otázkách a sdíleli stejné ideje, Masaryk byl navíc velkým zastáncem žen a feminismus Charlotty ho fascinoval. Ta ho inspirovala v řadě jeho životních kroků i v jeho smýšlení, a tak ji velmi brzy prostřednictvím korespondence požádal o ruku.

Mohlo by se vám líbit

Česká lékařka Vlasta Kálalová: Přátelila se s Masarykem, kariéru si vybudovala v Iráku, kde zachraňovala mladé dívky před smrtí

Američanka se stala českou vlastenkou

Charlotta nabídku k sňatku přijala a přesto, že věděla, že si majetkově pohorší, neváhala a přestěhovala se za svým mužem na druhý konec světa. Masaryk jí prokázal úctu tím, že si ke svému jménu přidal její příjmení, a tak se z něj stal Tomáš Garrigue Masaryk. Rád se často a aktivně zapojoval do rodinného života i do výchovy dětí, s kterou své manželce pomáhal. Z Charlotte se velmi rychle stala zapálená vlastenka a zakrátko se naučila i český jazyk.

Rodina zpočátku působila ve Vídni, kde manželé zplodili první dvě děti. Poté dostal Masaryk nabídku vyučovat na Karlově univerzitě, a tak se rodina přestěhovala do Prahy, kde začala nový život. Zatímco Masaryk budoval kariéru na univerzitě, Charlotta se aktivně angažovala v ženských hnutích i Sokolu, bojovala za rozvoj českého ženského školství a materiálně podporovala chudé ženy, zatímco vychovávala své čtyři děti.

Rodinné štěstí bohužel dostalo velké trhliny během první světové války. Tehdy odešel Masaryk s dcerou Olgou do exilu, jelikož byl v Praze odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti za velezradu. Charlotta zůstala s třemi dětmi v rakousko-uherské Praze, přičemž dcera Alice byla osm měsíců vězněna ve Vídni a syn Herbert zemřel na skvrnitý tyfus, kterým se nakazil v uprchlickém táboře. Sama Charlotta trpěla psychickými problémy, byla hospitalizována v sanatoriu na Veleslavíně a dokonce na čas zbavena svéprávnosti, údajně kvůli ochraně proti dalšímu pronásledování českými a rakouskými úřady. Odtud ji po skončení války vysvobodil až její manžel.

Mohlo by se vám líbit

Statečná pilotka Amélie Earhart: Nechtěla být slušnou dámou, lákal ji mužský svět letectví. Její zmizení je dodnes záhadou

Boj za práva žen

Ačkoliv za psychické problémy Charlotty mohlo částečně i dlouhé odloučení od milovaného manžela, ani po jeho návratu už se zcela nezotavila. Události tehdy nabraly rychlý spád a rodina se v novém demokratickém Československu stěhovala na Hrad a do zámku v Lánech. Charlotta se zasadila o to, aby v první ústavě Československa z roku 1920 byla žena ve všech oblastech postavena na úroveň mužů, brzy jí však zhoršující se zdravotní stav nedovolil vykonávat povinnosti první dámy a ve funkci ji musela zastat dcera Alice.

V září 1922 Charlottu postihl těžký záchvat srdeční slabosti, 1. května 1923 mozková mrtvice a s ní i částečné ochrnutí. Zemřela 13. května 1923 na zámku v Lánech, kde měla i státní pohřeb. Její odkaz ale přetrval a dodnes je považována za průkopnici feminismu u nás a také za zásadní osobnost, bez níž by dost možná český stát nevznikl v takové podobě, v jaké byl založen. „Američanka se stala Češkou, mravně i politicky. Věřila v génia našeho národa, pomáhala mně v mých bojích politických a v celé politické činnosti,“ říkal o ní Masaryk.

Zajímá vás česká historie? Otestujte, co víte o českých a československých prezidentech. Kvízem projde bez chyby jen opravdový znalec

Mohlo by se vám líbit

První dáma Moulin Rouge: Jak se z úspěšné tanečnice stala obtloustlá alkoholička s depresí

Galerie: Takto vypadala Charlotta Garrigue:

10 fotek 11 fotek