Přejít k hlavnímu obsahu

Statečná pilotka Amélie Earhart: Nechtěla být slušnou dámou, lákal ji mužský svět letectví. Její zmizení je dodnes záhadou

Jméno Amelia Earhart dodnes nedá spát mnoha historikům a badatelům, a to i 90 let poté, co nositelka tohoto jména nenávratně zmizela. Amelia změnila nejen svět letectví, ale také pohled veřejnosti na ženy a jejich postavení ve společnosti. Bylo jí pouhých dvaačtyřicet let, když záhadně zmizela a byla prohlášena za mrtvou.

Přidejte si Svět Ženy do oblíbených na Google zprávách

Amelia Earhart se narodila 24. července 1897 v městečku Atchison v americkém státě Kansas. Už jako malá projevovala neobvyklou zvídavost a chuť riskovat. Nebyla typem dívky, která by si hrála s panenkami, mnohem raději lezla po stromech, běhala po zahradě nebo si hrála s domorodými kluky v sousedství. Její dětství ale nebylo jednoduché. Otec Edwin pracoval jako právník pro železniční společnost, ale kvůli problémům s alkoholem často střídal zaměstnání, a tak se rodina neustále stěhovala. Tato nestálost však v Amelii probudila nezávislost, kterou si nesla celý život.

Láska k létání

Po skončení střední školy se rozhodla pro studium na dívčí škole Ogontz ve Philadelphii, ale brzy ji přestala bavit. Chtěla žít naplno, ne být „slušnou dámou“, jak se od ní očekávalo. Když vypukla první světová válka, odešla do Kanady, kde pracovala jako ošetřovatelka v nemocnici pro zraněné vojáky. Tam poprvé pocítila, jak křehký je lidský život a zároveň si uvědomila, že ho nechce promarnit. Po válce se vrátila do Spojených států a krátce se živila jako sociální pracovnice v Bostonu. A právě tam se poprvé setkala s letectvím.

V roce 1920 se Amelia zúčastnila vyhlídkového letu nad Los Angeles. Pilotem byl Frank Hawks, zkušený letec, který ji vzal na krátkou projížďku. Let trval sotva deset minut, ale změnil její život. Brzy si našetřila peníze na lekce pilotáže a o rok později si koupila své první letadlo žlutý dvouplošník Kinner Airster.

Mohlo by se vám líbit

Česká lékařka Vlasta Kálalová: Přátelila se s Masarykem, kariéru si vybudovala v Iráku, kde zachraňovala mladé dívky před smrtí

V době, kdy u žen nebylo běžné pohybovat se ve světě chirurgie, si Vlasta Kálalová dokázala vybudovat mezinárodní kariéru, a to až v dalekém Iráku. Tam zachraňovala životy především ženám, pro něž byla často poslední nadějí. Vlastní nemocnici v Bagdádu však nakonec musela opustit a po návratu do Československa ji postihla životní tragédie, houževnatá doktorka ale i nadále pomáhala lidem. Přesto zemřela v zapomnění.
svetzeny.cz

Americká hrdinka

Amelia byla cílevědomá a tvrdohlavá. Létání se v té době považovalo za nebezpečné, ale ona odmítala jakékoli hranice. V roce 1928 se stala první ženou, která přeletěla Atlantik, tehdy ještě jako pasažérka. Přesto tento úspěch přinesl obrovskou pozornost a otevřel jí dveře do světa, kde mohla plně rozvinout svůj talent. Když pak v roce 1932 zvládla stejnou trasu sama, bez doprovodu, stala se mezinárodní senzací. Let z Newfoundlandu do Irska trval patnáct hodin a probíhal v bouřlivém počasí. Po přistání se Amelia stala hrdinkou Ameriky a ikonou ženské emancipace. Za svůj výkon obdržela řadu ocenění, včetně prestižního leteckého vyznamenání Distinguished Flying Cross jako první žena v historii.

V následujících letech se stala aktivní propagátorkou letectví a vzorem pro mladé dívky. Byla spoluzakladatelkou organizace The Ninety-Nines, která dodnes sdružuje ženy-pilotky z celého světa. Zároveň psala knihy, pořádala přednášky a otevřeně mluvila o tom, že ženy mají stejné schopnosti a právo na vlastní sny jako muži. Na Purdueově univerzitě působila jako poradkyně pro studentky a snažila se je motivovat, aby se nebály jít za svými cíli, i když to znamená riskovat.

Mohlo by se vám líbit

Joan Clarke: Mladá matematička pomohla vyhrát druhou světovou válku, na prolomení kódu Enigma pracovala tajně

Existuje jen málo žen, o nichž se ví, že měly přímý podíl na ukončení druhé světové války. Patří mezi ně mimo jiné britská matematička a kryptoanalytička Joan Clarke, bez jejíhož přičinění by možná válka dopadla jinak. Jakožto jediná žena v týmu se naučila ovládat metodu na prolamování šifrovaných kódů, což pomohlo válku vyhrát, o svých úspěších ale musela dlouhá léta mlčet.
svetzeny.cz

Osudový let

Roku 1937 se rozhodla podniknout svůj největší a zároveň osudový let, a to obletět svět po trase blízké rovníku. Její letoun Lockheed Electra 10E měl být symbolem technického pokroku i lidské odvahy. Na palubě s ní byl navigátor Fred Noonan, zkušený letec a námořní důstojník. První pokus v březnu skončil nehodou při startu na Havaji, ale Amelia se nevzdala. Po opravě stroje odstartovala 1. června z kalifornského Oaklandu na druhý pokus, tentokrát směrem na východ.

Cesta probíhala hladce, letěli přes Jižní Ameriku, Afriku, Indii a Austrálii. Do poloviny června měli za sebou více než 35 000 kilometrů. Vše nasvědčovalo tomu, že se jim cíl podaří. 2. července 1937 však přišel osudný den. Letěli z města Lae na Nové Guineji k malému Howlandovu ostrovu, vzdálenému asi 4000 kilometrů, kde na ně čekala loď Itasca, aby je navedla na přistání. Rádiové spojení však selhalo. Amelia opakovaně hlásila, že nemůže ostrov najít, a že jí dochází palivo. Krátce poté se spojení přerušilo a už nikdy se neozvala.

Mohlo by se vám líbit

Statečná a nezlomná Věra Čáslavská: Sportovkyně odmítla vzdát hold sovětské vlajce, doma si prožívala peklo se slavným manželem

Svými sportovními výkony si Věra Čáslavská (†74) podmanila cely svět. Předvedla ale také velkou odvahu, když před miliony lidí sklopila hlavu a odmítla tak vzdát hold sovětské hymně na olympiádě v Mexiku v roce 1968. V soukromém životě statečně čelila útokům žárlivého manžela a zažívala s ním peklo. Život si s úžasnou ženou a sportovkyni dosti pohrál, ale Věra se nikdy nenechala zlomit, alespoň ne tehdy, když měla sílu se bránit.
svetzeny.cz

Nevysvětlitelná záhada

Americká vláda zahájila dosud nejrozsáhlejší pátrací akci v dějinách. Do hledání se zapojilo přes šedesát lodí a letadel, ale po Amelii ani Noonovi se nenašla jediná stopa. Po několika týdnech bylo pátrání ukončeno a Earhart byla prohlášena za nezvěstnou. Dne 5. ledna 1939 ji soudně prohlásili za mrtvou.

Zmizení Amelie Earhartové se stalo jednou z největších záhad 20. století. Vznikly desítky teorií, od těch realistických až po nesmyslné. Nejčastěji se mluví o tom, že nouzově přistála na neobydleném ostrově Nikumaroro v dnešním státě Kiribati, kde údajně mohla nějakou dobu přežívat. Expedice, které tam od 40. let 20. století probíhaly, objevily různé artefakty, části kovu, nářadí či ženské boty z té doby, ale žádný důkaz, který by nepochybně potvrdil, že patřily Amelii, se nikdy nenašel. Jiní badatelé věří, že se mohla dostat do zajetí Japonců, nebo že její letadlo skončilo hluboko pod hladinou oceánu. Dodnes neexistuje jednoznačné vysvětlení, a právě to dává jejímu příběhu nádech tajemství, který nepřestává přitahovat badatele ani po více než osmdesáti letech.

Zajímají vás významné ženy z historie? Přečtěte si o statečné Rose Parks, která změnila americké dějiny.

Statečná pilotka Amelia Earhart: Nechtěla být slušnou dámou, lákal ji mužský svět letectví
Zdroj článku
×