
Při slovech roztroušená skleróza spoustě z nás tak trochu zatrne. Tato diagnóza byla dříve spojena s představou neodvratného konce aktivního života, to už ale dávno neplatí. Současná medicína udělala obrovský krok kupředu a díky biologické léčbě lze nemoc mít dlouhodobě pod kontrolou.
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé a autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které postihuje mozek a míchu. Celosvětově s touto diagnózou žijí téměř tři miliony lidí. V České republice se odhady pohybují kolem šestadvaceti tisíc pacientů, přičemž každý rok lékaři potvrdí zhruba osm set nových případů. Nemoc se nejčastěji prokáže u mladých dospělých mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života a ženy zasahuje až třikrát častěji než muže.
Jak roztroušenou sklerózu poznat včas a proč rozhodují první roky
Největším úskalím roztroušené sklerózy je její pomalý nástup. U každého pacienta se projevuje odlišně a prvotní signály bývají natolik nespecifické, že je snadné je zaměnit za vyčerpání z přepracování. Lidé často pociťují nevysvětlitelnou únavu, závratě nebo potíže s udržením rovnováhy. Velmi brzy se ovšem objevují problémy se zrakem, jako je rozmazané či dvojité vidění doprovázené bolestí za okem. K těmto obtížím se nezřídka přidává brněnía snížená citlivost končetin, pocity svalové slabosti nebo zhoršená pohybová koordinace. Výjimečné nejsou ani poruchy paměti či urologické potíže.
„První příznaky roztroušené sklerózy jsou poměrně variabilní, velmi často mají pacienti potíže s viděním, což znamená, že někdy mohou pociťovat rozmazané vidění, zpravidla na jednom oku. Nebo si pacient všimne, že má slabší a méně obratnou končetinu a uvědomuje si, že třeba zakopává při chůzi. Někdy bývají potíže vegetativního nervového systému. Tím rozumíme potíže urologického rázu, nutkavé a časté močení,“ říká vedoucí lékař MS centra Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Brno doc. MUDr. Pavel Štourač, Ph.D.
Pokud podobné obtíže přetrvávají delší dobu, nečekejte, zda samy odezní. Časná návštěva neurologické ambulance a důkladná anamnéza jsou pro další vývoj naprosto zásadní, protože léčba vykazuje nejvyšší účinnost právě v prvních letech trvání nemoci.
Diagnostika odhalí skrytá ložiska zánětu
Stanovení diagnózy nelze jen pomocí krevního testu, ty lékařům pomáhají spíše vyloučit jiná onemocnění s podobnými projevy, ať už jde o lymeskou boreliózu nebo různé autoimunitní onemocnění. Více napoví přesné zobrazení mozku a míchy: „Provádíme vyšetření magnetickou rezonancí, což je velmi senzitivní metoda, která nám ukáže ložiska zánětu v mozku a míše. Dále provádíme lumbální punkci, s následným vyšetřením mozkomíšního moku. Punkce je prováděna atraumatickou jehlou, takže se pacienti nemusí vůbec bát, jakákoli rizika jsou téměř nulová. Taková vyšetření nám hodně prozradí, zda v nervovém systému zánět probíhá nebo ne. Dále máme k dispozici elektro fyziologická neinvazivní vyšetření, která jsou snadno dostupná. Kombinace uvedených vyšetření nám diagnózu obvykle potvrdí, a nebo je třeba v klinickém vyšetřování pokračovat, proto je vždy určitý prostor pro vyhodnocování a sledování pacienta i s možností přehodnocení diagnózy,“ doplňuje doc. Štourač.
Co nemoc způsobuje a lze se před ní chránit?
Příčina vzniku roztroušené sklerózy zůstává předmětem studií. Určitou roli sice hraje genetická predispozice, ale nejedná se o dědičnou chorobu v přímém slova smyslu. Riziko výskytu u nejbližších příbuzných se pohybuje v nízkých hodnotách mezi dvěma až pěti procenty. Rozhodující je tedy zejména souhra vnějších vlivů prostředí a stavu organismu. Pozornost medicíny se v současnosti upírá i k možným souvislostem s proděláním viru Epsteina-Barrové, složením střevního mikrobiomu a celkovou životosprávou. Ačkoli přímá a stoprocentně účinná prevence neexistuje, vyhýbání se kouření, udržování zdravé hmotnosti a zajištění optimální hladiny vitamínu D představují racionální kroky pro podporu imunitní rovnováhy.
Jak onemocnění probíhá
Průběh roztroušené sklerózy není u každého pacienta stejný. Tou vůbec nejčastější je takzvaná relaps-remitentní fáze. Zjednodušeně si to můžete představit jako střídání dvou zcela odlišných období. Fáze, kdy nemoc takzvaně vzplane a zdravotní potíže se náhle zhorší, se označuje jako relaps nebo také ataka. Po ní ovšem následuje období klidu neboli remise, které může trvat měsíce, ale i dlouhé roky. Během remise se organismus částečně zotaví a potíže mohou dokonce i úplně vymizet. U určité části pacientů může toto střídání po letech přejít do takzvané sekundárně progresivní formy, kdy se už příznaky zhoršují spíše pozvolna a bez výraznějších výkyvů.
Medicína dokáže nemoc uspat
Základem úspěchu je přijít včas a léčbu pokud možno vůbec neodkládat. Hlavním cílem neurologů je totiž imunitní systém zklidnit, aby přestal napadat vlastní nervovou tkáň. K tomu dnes slouží takzvané léky upravující průběh nemoci, do kterých spadá i velmi účinná biologická léčba. Tyto preparáty dokážou výrazně snížit četnost atak, zpomalit celkový postup nemoci a zachovat pacientům vysokou kvalitu života.
Jakou roli hraje pohyb, strava a psychika
Kromě léků má obrovský vliv na vývoj nemoci i to, jak se k vlastnímu tělu postavíte vy sami. Ukazuje se, že naprosto stěžejní je pravidelný pohyb. Aerobní aktivity pomáhají udržovat tělo v kondici a skvěle bojují proti chronické únavě, která pacienty tolik vyčerpává. Velkým tématem je v souvislosti s roztroušenou sklerózou také kouření. To nejenže zvyšuje riziko samotného propuknutí choroby, ale navíc prokazatelně urychluje její průběh. Naopak prospěšný je vitamín D. Jeho dostatečná hladina v těle prospívá imunitní rovnováze, proto se důrazně doporučuje jeho doplňování, a to zejména v podzimních a zimních měsících. „Jeden ze spouštěčů je nedostatek vitamínu D, který si lidi spojuji jenom s kostmi. Ale on neovlivňuje jenom metabolismus kosti, ovlivňuje imunitní systém a vyžaduje to vyšší dávky než to, jak léčíme osteoporózu,“ uvedla v Českém rozhlasu profesorka neurologie Eva Kubala Havrdová. Zapomínat byste neměli ani na vyvážený jídelníček, dostatečný odpočinek a psychickou pohodu. Dlouhodobý a neřešený stres totiž dokáže být spolehlivým spouštěčem dalších zdravotních obtíží.
Zdroje: lekarna.cz, nzip.cz, fnbrno.cz, proormedent.cz, mojemedicina.cz
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Evropský den melanomu: Rakovina kůže je vidět, stačí se jen naučit správně dívat

Zapomeňte na bolesti beder a inkontinenci. Malásana zachrání vaše tělo po letech na kancelářské židli

Fenomén pohybových svačinek: Proč jsou 3 minuty cvičení denně účinnější než hodina v posilovně týdně a jak s nimi začít

Připravte zrak na léto. Ochrana očí je stejně důležitá jako péče o pokožku

Jak se zbavit vdovského hrbu a narovnat záda? Matsjásana je zbraň proti špatnému držení těla, kterou zvládnete i v obýváku

14 způsobů, jak chránit mozek před stárnutím a snížit riziko demence

Parkinsonova nemoc není jen třes rukou: Na tyto další příznaky si dejte pozor, možná byste je přehlédli

Když lékaři dlouho neví, co vám je: Vzácná onemocnění trápí půl milionu Čechů, diagnóza přichází jako vysvobození

Rýma, kašel, ucpané dutiny: Jak se co nejrychleji dostat z nachlazení? Zásadní je jedna věc

Pozor na klíšťata: Klíště nemažte ani nevytahujte násilím, lékárnice radí, jak předejít infekci
Mohlo by se vám líbit

Dva malé byty proměnila architektka v jeden elegantní domov pro mladý pár. Zelený interiér v historickém domě působí překvapivě svěže









