Přejít k hlavnímu obsahu

Neuroplasticita mozku: Tyto každodenní zvyky vám po 40 zachrání paměť a udrží mysl ostrou jako břitva

Střední věk rozhodně neznamená, že vaše kognitivní schopnosti musí začít uvadat a zpomalovat. Náš mozek se dokáže neustále přetvářet, posilovat a růst. Stačí jen vědět, jak ho správně stimulovat. Jak si můžete celkem snadno udržet hlavu ve špičkové kondici a využít úžasný potenciál vlastní nervové soustavy?

Přidejte si Svět Ženy do oblíbených na Google zprávách

Lidé si dlouhou dobu mysleli, že s naším myšlením je to tak trochu jako s tuhnoucím betonem. V mládí se do něj leccos snadno otiskne, pak to celé ztvrdne a od určitého věku už ta hmota jen pomalu praská a chátrá. Jenže mozek je tvárný orgán. Tuhle schopnost fyzicky se měnit, adaptovat svou strukturu a vytvářet zbrusu nová nervová spojení na základě vnějších i vnitřních podnětů nazýváme neuroplasticita. A vaše hlava je jí schopná klidně i po čtyřicítce, a dokonce i mnohem později v seniorském věku. Čím více budete mozek zásobovat novými a nečekanými podněty, tím lépe se vyrovnává se stresem nebo stárnutím

Každodenní zvyky, které vám po 40 zachrání paměť

Na samotnou fyzickou strukturu mozkové tkáně má obrovský vliv třeba mindfulness. Dlouhodobě zvýšená hladina stresového hormonu je totiž pro nervovou soustavu doslova toxická. Když se naučíte soustředit na přítomný okamžik a nenecháte mysl přeskakovat mezi několika povinnostmi najednou, ulevíte svému centru pro zpracování emocí. Najděte si každý den patnáct minut a v klidu se zkuste plně soustředit jen na svůj dech. Kdykoliv vám myšlenky uletí k denním povinnostem, prostě to jen bez hodnocení zaregistrujte a vraťte pozornost zpět k dýchání. Hlava se bude zpočátku dost bránit. Ale právě tohle neustálé přetahování pozornosti vytvoří silnější nervová spojení.

Mohlo by se vám líbit

Trpíte bolestí zad, se kterou si nevíte rady? Skrytá příčina je možná ve vašich chodidlech

Vyzkoušeli jste nové matrace, ergonomické židle i pravidelné masáže, ale napětí v bedrech se ne a ne zbavit? Chronické bolesti páteře trápí mnoho z nás, a málokdy nás napadne podívat se úplně dolů. Protože právě chodidla jsou základem našeho pohybového aparátu.
svetzeny.cz

Nebojte se videoher

Hraní videoher už docela dlouho není určeno jen k bezduché zábavě pro teenagery zavřených v potemnělém dětském pokoji. Určité typy her umí s našimi kognitivními funkcemi dělat obdivuhodné věci. Při hraní se totiž mozek učí bleskově orientovat v prostoru, intenzivně trénuje vizuální rozpoznávání, krátkodobou paměť a hlavně reakční dobu. Přesně to jsou schopnosti, které se s přibývajícími lety zpomalují. Záleží přirozeně na žánru. Zatímco trojrozměrné adventury vás donutí zapojit paměť a prostorovou orientaci, logické hříčky zase nabudí centra zodpovědná za řešení problémů. Svůj smysl pro lepší koordinaci pohybů mají dokonce i taneční tituly. Pár hodin týdně s herní konzolí můžeme tedy brát jako naprosto regulérní cvičení.

Fyzickým pohybem k prokrvení a novým buňkám

Jakmile se začnete pravidelně a svižně hýbat, automaticky zvýšíte průtok krve celým tělem a s ním i přísun tolik potřebného kyslíku přímo do mozkovny. Pravidelné cvičení napomáhá vylepšovat celkové propojení mezi jednotlivými mozkovými hemisférami a přímo podporuje růst nových nervových buněk. Rychlá chůze, vytrvalostní běh nebo pravidelné plavání v objemu zhruba stopadesáti minut týdně snižují rizika úzkostných stavů a fungují jako prevence proti závažným onemocněním, jako je Alzheimerova choroba. Pokud se navíc hýbete venku, třeba když při běhu objevujete úplně novou trasu v neznámém terénu, celkový efekt se tím ještě prohloubí. Mozek je totiž nucen zpracovávat neokoukané vjemy z okolí, zatímco tělo pracuje.

Čtěte také: Parkinsonova nemoc není jen třes rukou: Na tyto další příznaky si dejte pozor, možná byste je přehlédli

Třes rukou, ztuhlé svaly a čím dál pomalejší chůze – to jsou nejznámější příznaky Parkinsonovy choroby, která zhoršuje kvalitu života pacientů i jejich rodin. I když medicína zatím neumí tohle onemocnění úplně vyléčit, včasná diagnóza dokáže její projevy zmírnit. 11. duben, Světový den Parkinsonovy choroby, připomíná, že tahle nemoc začíná mnohem dříve, než se objeví první záškuby.

Jazyky a hudba jako mentální posilovna

Jestli toužíte svůj nervový systém opravdu důkladně provětrat, začněte se učit nějaký cizí jazyk. Na věku absolutně nezáleží. Osvojování odlišné slovní zásoby a cizích gramatických jevů vede k prokazatelnému nárůstu šedé hmoty a posílení bílé hmoty mozkové. Získáte tedy lepší schopnost řešit problémy, číst složité texty a dělat efektivně více věcí najednou. Podobný vliv má i hraní na nějaký hudební nástroj. Naučit se v dospělosti hrát na nějaký hudební nástroj je totiž pro mozek ekvivalent těžkého kruhového tréninku v posilovně. Propojujete při tom jemnou motoriku prstů se sluchem a zrakem. 

Rozšiřování obzorů a kouzlo uměleckého chaosu

Hlava potřebuje k růstu nové vjemy. Cestování je v tomhle ohledu neporazitelné. Neznámá místa, cizí tváře a odlišné kultury nutí zlenivělou mysl být neustále v pozoru a přizpůsobovat se. Zlepšuje to takzvanou kognitivní flexibilitu. A úplně stačí vyrazit do čtvrti ve vašem městě, kam nikdy nechodíte. Podobně funguje i umělecká tvorba. Nemusíte mít ani špetku talentu. Jde především o ten proces hledání a tvoření. Vzít do ruky štětec a zkusit něco namalovat posiluje existující spojení a tvoří nová. Dokonce i naprosto bezmyšlenkovité čmárání na okraj papíru během zdlouhavé porady dává mozku nezbytný prostor na chvilkové odpojení. Aktivuje se tím speciální mozková síť, která má na starosti kreativní řešení problémů, na která bychom úporným přemýšlením nikdy nepřišli.

Jak oklamat čas a omládnout o celé roky: Tyto obyčejné zvyky prokazatelně snižují biologický věk

Neuroplasticita mozku: Každodenní zvyky, které vám po čtyřicítce zachrání paměť a udrží mysl ostrou jako břitva
Zdroj článku
×