6 nejdůležitejších hormonů, které řídí náš život

Z endokrinologie se v posledním desetiletí stala nesmírně složitá věda. Představme si tedy alespoň některé hormony a jejich funkce blíže. Každý další objev odkrývá skutečnost, že toho o regulaci chodu tak složitého systému, jako je lidský organiz­mus, víme zoufale málo. 

Když se zavelí...

Centrální nervová soustava má v endokrinním systému funkci závislého řídicího procesoru. V mozku jsou oblasti, které vyrábějí jakési „signální“ látky, na jejichž popud pak příslušná žláza uvolní určitý hormon do krve. Mozek se však nerozhoduje o vysílání signálů svévolně. On sám je ovlivněn jak informacemi z vnitřních čidel, tak i vjemy zvenčí. Může tak reagovat na to, zda je tma, chlad, zda je osoba opačného pohlaví sympatická, zda pečeně či buchty voní lákavě, a vyslat signál, že je zapotřebí vyrobit trochu melatoninu, adrenalinu, inzulinu... Představme si ty nejdiskutovanější.

Melatonin

je hormon, který někteří odborníci označují za „mistra“ hormonů, protože řídí sekreci většiny lidských hormonů a také tzv. cirkadiální rytmus, tedy střídání bdělosti a spánku během dne. Světlo jeho produkci potlačuje, proto je mnohem lepší spát ve tmě.

Inzulin

je prvním hormonem, který byl uměle vyráběn a použit v léčbě. Podílí se na metabolizmu glukózy, usnadňuje její vstup do buněk i její „spalování“. Jeho nadbytek vede k ukládání tuků do břišních útrob.

Estrogeny

jsou hlavní ženské pohlavní hormony a v pubertě se podílejí na utváření sekundárních pohlavních znaků, ovlivňují stavbu a vzhled děložní sliznice. 

Testosterony

aneb mužské pohlavní hormony mj. ovlivňují vývoj sekundárních pohlavních znaků a řídí tvorbu spermií.

Adrenalin

Jeho historická úloha je nabudit organizmus k reakci typu útok/útěk, tedy zařídit okamžité zmobilizování energie, zvýšení svalového napětí a pozornosti. V současnosti však nehájíme svůj život bojem či útěkem a nebezpečí na nás nečíhá s kyjem za bukem, ale na stránkách novin či v podobě daňového výměru... Situaci lze tedy vyjádřit – nebezpečí pomyslné, reakce těla skutečná a zbytečná. Stresová hormonální bouře, po níž nenásleduje „útěk“, naše tělo ničí. Zvýší se nám tlak i spotřeba kyslíku, zrychlí tep, nefunguje metabolizmus... Následky v podobě infarktů či mozkové mrtvice na sebe nenechají dlouho čekat. Nejlepší možností je odbourat tyto negativní vlivy sportem. Jen, kdyby se nám chtělo...

Leptin

Tento hormon byl objeven v roce 1994 a má klíčovou roli v metabolizmu tukové tkáně. O té již víme, že není jen zásobárnou energie na horší časy, ale je i endokrinně aktivní. Leptin (z řeckého leptos – hubený) je jedním z hormonů produkovaných buňkami tukové tkáně a přes aktivaci mozkových receptorů řídí příjem potravy, snižuje její příjem a zvyšuje energetický výdej. Tato nová zjištění dávají naději
na pokrok v léčení obezity.

Sám sobě psychiatrem i „drogovým dealerem“

Centrální nervová soustava si umí připravit ráj na zemi – pomocí endorfinů, což jsou endogenní opioidy, kterým říkáme „hormony štěstí“. Na rozdíl od „umělých“ opioidů, jakým je třeba morfin (ostatní jsou od něj odvozeny), na ty vnitřní, které si mozek sám vyrábí, nevzniká tolerance – tedy jsou účinné vždy a nevedou k závislosti. Do jisté míry... Tyto látky nejenže vyvolávají dobrou náladu, pocit zvýšené životní energie, až euforii, ale tlumí i bolest. Jejich přísun si můžeme zařídit sami. Při aerobním cvičení (rychlá chůze, tanec, jízda na kole) jejich produkce stoupne, a to až do té míry, že třicetiminutové až dvouhodinnové každodenní cvičení je považováno za rovnocennou alternativu farmakoterapie mírné deprese. Sport tedy může být otázkou závislosti na vlastních endorfinech. Podobné účinky může mít sex a provozování oblíbené činnosti.

@svetzeny