
Středověk je často považován za temnou a nečistou éru lidských dějin, ale i v této době lidé museli řešit své každodenní potřeby. I v tomto směru byly samozřejmě velké rozdíly mezi šlechtou a prostým lidem. Jak a kam se chodilo na toaletu ve středověku?
Ve středověkých hradech byly záchody nazývány „prevéty“ nebo „latríny“. Tyto záchody byly obvykle umístěny ve vnějších zdech hradu, aby odpad mohl volně padat dolů do příkopu nebo přímo do řeky pod hradem. Prevéty byly malé kamenné místnosti s dřevěným sedátkem a dírou uprostřed. Z hlediska komfortu a soukromí se jednalo o výsadu urozených, jelikož obyčejní lidé v podhradí měli k dispozici mnohem skromnější zařízení.
Varování před vyprázdněním
Středověká města byla hustě zalidněná a kanalizace v raném středověku téměř neexistovala. Lidé často používali přenosné nočníky, zejména v noci, aby se vyhnuli nebezpečí, které číhalo venku. Tyto nádoby však často končily vyprázdněné přímo na ulici nebo v nejbližší stoku. V některých městech existovaly zákony, které nařizovaly, že před vyhozením obsahu nočníku z okna musí obyvatelé vykřiknout varování, aby se kolemjdoucí mohli vyhnout sprše z výšky. Ve větších městech, jako byl Londýn nebo Paříž, byly některé ulice vybaveny otevřenými kanály, kam se odpad vyléval. Tyto kanály byly často přeplněné a způsobovaly nepříjemný zápach a hygienické problémy.
Hygiena ve středověkých městech byla velmi problematická. Zápach z otevřených stok a odpadků na ulicích byl všudypřítomný. Bohaté domácnosti a kostely často používaly aromatické byliny a květiny, aby přehlušily nepříjemné pachy. V některých případech se dokonce pálilo kadidlo.
Na venkově byla situace poněkud odlišná. Vesnické domky obvykle neměly žádné sofistikované záchodové zařízení. Lidé často vykonávali svou potřebu na dvorku nebo na polích. Běžnou praxí bylo kopání jámy, která byla po naplnění zasypána a přesunuta jinam. Tento přístup měl i své výhody, protože odpad se přirozeně rozkládal a hnojil půdu. Často se také používal popel nebo písek na pokrytí odpadu v latrínách. Tento materiál pomáhal snižovat zápach a urychloval rozklad odpadu.
Špatná hygiena a nemoce
Očista po použití záchodu ve středověku byla značně různorodá. V závislosti na sociálním postavení a regionu lidé používali různé materiály. Mezi běžně používané patřily listy, tráva, mech, nebo sláma. Ve městech a na hradech se někdy používaly látkové hadry, které byly poté vyprány a znovu použity. V některých částech Evropy se používaly i mořské houby nebo mušle.
Nedostatečná hygiena a špatná kanalizace vedly k šíření nemocí. Epidemie, jako byla morová rána, byly částečně způsobeny špatnými hygienickými podmínkami. Nedostatek čisté vody a kontakt s lidskými odpady vedly k šíření nemocí jako úplavice a cholera. Středověcí lidé si však nebyli vědomi bakterií a virů, které tyto nemoci způsobovaly, a tak byly hygienické standardy velmi nízké.
Koupání nebylo běžné, ale nebylo ani zcela neobvyklé. Veřejné lázně byly populární ve větších městech, ačkoli církev je často odsuzovala kvůli obavám z nemorálnosti. Lidé se také často myli v řekách a jezerech. Bohatší vrstvy měly přístup k dřevěným vanám, do kterých si nechávali přinést ohřátou vodu.
Toaleta u královského stolu
Zatímco obyčejní lidé měli omezené možnosti, šlechta a panovníci se těšili jistým výhodám. Například král Ludvík XIV. měl v zámku Versailles osobního sluhu, který mu pomáhal s očistou. Jelikož byl Ludvík náruživý jedlík a často pořádal mnoha hodinové hostiny, kde se stoly prohýbaly jídlem, tradovalo se, že jeho trůn byl speciálně uzpůsoben pro tyto příležitosti. Aby král nemusel vstávat od stolu a vydávat se na onu místnost, byl v trůnu vytvořen otvor s nádobou, aby mohl panovník vyměšovat přímo u stolu. Těžko říct, jak se na to tvářili spolustolovníci…
V průběhu středověku došlo k určitým inovacím v oblasti hygieny. Například ve 14. století se začaly objevovat první snahy o vytvoření splachovacích záchodů. Jeden z prvních zaznamenaných pokusů o splachovací záchod byl v roce 1596, kdy sir John Harington, kmotřenec královny Alžběty I., vynalezl zařízení, které používalo vodu k odplavení odpadu.
Zajímá vás období středověku? Přečtěte si, jak fungovaly ženské kláštery.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Konec toaleťáku v Čechách: Co se dělo, když za socialismu došel toaletní papír. Vláda mlčela, lidé používali noviny i mech

Zplodit syna byla ve středověku povinnost: Jaké babské rady a bizáry měly pomoct? Rozemletí zajíci ve víně, svit Luny i spaní na mečích

Veřejná svatební noc jako pravidlo středověku: Někde se přivazovala k posteli kvočna, přihlíželi svědkové a zmatená nevěsta nebyla výjimkou

Jak vypadaly Vánoce a advent ve středověku: Obdarovávali se chudí, domy se zdobily chvojím a kapr neměl na štědrovečerní tabuli místo

Jak žily dvorní dámy ve středověku: Perfektní znalost etikety, schopnost udržet tajemství i milenecká služba králi

Život služebnictva ve středověku: Nuzná strava, tvrdé tresty i nedostatek soukromí. Horší život si dnes nedokážeme představit

Bláznivá tragédie v 16. století: Taneční mor zaplavil Štrasburk. Při vražedných pohybových orgiích umírali tanečníci

Život v mužských klášterech ve středověku: Celibát, vztahy a každodenní realita. Co hrozilo za porušení slibu čistoty

Potraty ve středověku: Prováděly se tajně amatéry, ženy pily odvar z olova a nechávaly se bít do břicha








