Veškerý intimní život ve středověku byl pod vlivem církve. Ta určovala, kdy, kde a především jak. Ženy byly zcela poddané mužům a veškerá aktivita byla nich. Jedinou vhodnou polohou tak byla poloha misionářská. Podle nařízení se ale případné početí dítěte mělo odehrávat pouze za tmy a na nějaké něžnosti nebyl čas.
Vše tak muselo proběhnout především rychle, protože kdyby muž hrátky protahoval, mohl by v ženě vzbudit touhu, a to nepřicházelo v úvahu. Samozřejmostí bylo, že žena byla do svatby neposkvrněná a o panenství přišla až v manželství.
Žena musela být muži po vůli
Středověk tak nebyl rozhodně nakloněn nějakému experimentování a nedej bože, kdyby žena chtěla převzít iniciativu, to by pak byla hodně rychle potrestána. Jiná poloha než misionářská by totiž mohla zaměnit role pohlaví, a především být ženě příjemná. To bylo nepřípustné a manželka tak musela být vždy pod nadvládou muže a být mu po vůli. Sex se provozoval, jen když měl pán tvorstva chuť. Pokud žena odmítla, s klidem ji znásilnil, protože věděl, že se žádného trestu nedočká.
Bochník chleba jako sexuální pomůcka
Vhledem k tomu, že fantazírování bylo zakázáno, tabu byl také orální či anální styk. A co teprve taková masturbace, to už zavánělo veřejný bičováním nebo upálením na hranici. Jak se ale říká, zákazy jsou od toho, aby se porušovaly. Takže vynalézavé ženy si podle dostupných informací pekly bochníky chleba, a až byly dostatečně tvrdé, používaly je jako dilda. Těžko si představit, jak to v reálu mohlo asi vypadat. Stejně tak dnes kroutíme hlavou nad tehdejšími kondomy. Lidé si je vyráběli ze zvířecích střev, plátna a jeden a ten samý používali dokola. To také není příliš vábná představa.
Nicméně, jak už to bývá, církev „kázala vodu a pila víno“. V té době už dávno fungovala prostituce a vykřičené domy měly své místo v každém městě. Lehké děvy totiž odváděly daně církvi a ta dělala, že hříchy nevidí. Byly však prostitutky a vyhlášené lazebnice, které provozovaly své služby v městských lázních. Ne každý si tak mohl jejich služby zaplatit a byly brány jako „lepší zboží“. Podle některých historiků byl král Václav IV. právě lazebnicemi přímo posedlý a často vyhledával nejen jejich hebké ruce.
Ve středověku by tak asi nikdo z nás žít nechtěl, a to nemluvíme ani o hygieně, která byla téměř nulová. Dnes už nám naštěstí církev neurčuje pravidla sexu, fantazii se meze nekladou a muži naopak oceňují, pokud mají doma dominantní ženu.
