Děti vladařů: Jak se žilo následníkům trůnu ve středověku. Vlastní personál, tvrdá výuka i lekce lásky v nevěstinci

Královské děti byly obklopeny pečlivě vybraným personálem, který se staral o jejich potřeby. Tato skupina zahrnovala chůvy, učitele, lékaře a služebnictvo. Chůvy byly často ženy urozeného původu, které měly zkušenosti s výchovou dětí. Kromě nich byly děti obklopeny dalšími dvořany, kteří jim poskytovali různé druhy péče a vzdělání.

Vzdělání bylo klíčovým prvkem výchovy dětí panovníků. Od útlého věku se učily číst, psát a počítat. Chlapci se kromě toho učili vojenským dovednostem, jako je jízda na koni, šerm a lov. Dívky byly vyučovány domácím pracím, etiketu a základům správy domácnosti. Kromě toho byly oba pohlaví vedeni k tomu, aby se učili cizím jazykům, historii, teologii a dalším vědám, které byly považovány za důležité pro budoucí vládce. Běžné školy samozřejmě děti nenavštěvovaly, o jejich vzdělání se starali soukromí učitelé a guvernanti. Chyběl jim tak často sociální aspekt běžné školní docházky.

Mohlo by se vám líbit

Milostné hrátky ve středověku: Sloužily výhradně k početí dítěte. Hlavně rychle, ve tmě a pouze v misionářské poloze

Šachy, lov i tanec

Děti trávily svůj volný čas různými aktivitami, které byly pečlivě vybírány, aby nejen bavily, ale také rozvíjely jejich dovednosti a charakter. Volný čas byl organizován tak, aby děti byly stále v kontaktu s životem u dvora a připravovaly se na své budoucí role. Šachy byly velmi oblíbenou hrou mezi urozenými dětmi, neboť rozvíjely strategické myšlení a trpělivost.

Lov byl populární činností mezi chlapci, zatímco sokolnictví bylo považováno za prestižní zábavu, která vyžadovala velkou trpělivost a dovednost. Dívky většinou trávily čas tancem, zpěvem a hraním na hudební nástroje, což byly dovednosti ceněné na královských dvorech. Dívky se věnovaly také vyšívání a jiným ručním pracím, které byly považovány za vhodné a užitečné dovednosti pro budoucí manželky a hospodyně.

Mohlo by se vám líbit

Práce kojné ve středověku: Vlastní dítě musela opustit, držela celibát, důležitý byl správný tvar prsou

Příprava na manželství

Sexuální výchova ve středověku byla citlivým tématem a byla pečlivě řízena. Dospívající děti panovníků byly vzdělávány o sexuálních záležitostech velmi diskrétně a často v kontextu jejich budoucích manželských povinností. Tento proces byl odlišný pro dívky a chlapce, přičemž každé pohlaví bylo připravováno na své specifické role a povinnosti.

Dívky byly informovány o své budoucí roli v rodině, což zahrnovalo plnění manželských povinností a zajištění pokračování rodu. Starší ženy v rodině, jako matky nebo babičky, nebo důvěryhodné chůvy, byly obvykle těmi, které vedly dívky k pochopení sexuálních aspektů manželství. Výuka se často zaměřovala na praktické aspekty, jako je těhotenství a porod, a na to, jak pečovat o manžela a děti.

Chlapci byli připravováni na svou roli manžela a otce s důrazem na vedení rodiny a zabezpečení dědice. Otec nebo jiní mužští příbuzní byli těmi, kteří chlapce seznamovali se sexuálními záležitostmi a manželskými povinnostmi. Chlapci byli učeni o důležitosti plodnosti a zajištění pokračování rodu. Aby manželských povinnostech obstáli, brali je často starší mužští příbuzní do nevěstinců, kde se jejich zaučení ujaly profesionální pracovnice, jenž jim prozradily taje milování.

Mohlo by se vám líbit

Jak žily kurtizány v 19. století, když zrovna nepracovaly. Fotky z nevěstince, které neměl nikdo vidět

Formální setkávání s rodiči

Děti panovníků ve středověku měly často omezený kontakt se svými rodiči. Tento kontakt se lišil v závislosti na věku dítěte, pohlaví a politických či osobních záležitostech jejich rodičů. V raném dětství, zejména v prvních letech života, měly děti blízký kontakt se svou matkou, i když ta často využívala služeb kojné i chůvy, a brzy děti svěřila zcela do péče chův a dalších členů personálu. I když se matky snažily být co nejvíce přítomné v životě svých dětí, jejich vlastní povinnosti a společenské závazky jim často bránily v tom, aby se jim mohly věnovat naplno.

Jakmile děti vyrostly a začaly se vzdělávat, jejich kontakt s rodiči se stal formálnější. Děti byly vychovávány ve speciálních oddělených částech paláce nebo hradu, kde byly pod dohledem učitelů, vychovatelů a dalších odborníků. Rodiče, zejména otec, měli s dětmi formální setkání, kde kontrolovali jejich pokroky ve vzdělávání a výchově. I přes omezený kontakt se ale většinou rodiče snažili zajistit, aby jejich děti byly dobře připraveny na své budoucí role ve společnosti.

Zajímá vás historie? Přečtěte si, jak fungovaly ženské kláštery ve středověku.

Mohlo by se vám líbit

Nejluxusnější kurtizána Belle epoque Caroline Otero: Říkali jí „Lákadlo sebevrahů“, muži se zabíjeli, protože ji nemohli mít