Bastardi, uhnanci, kopřiváci: Jak žily nemanželské děti a jejich matky z obyčejných poměrů v minulosti

Marta Pušová | 15/06/2024
Děti
Foto: Shutterstock

Přidejte si Svět ženy do oblíbených na Google zprávách

Sotva se narodily, už byly odsouzeny k nezdaru. Nemanželské děti to v minulosti neměly jednoduché. Společnost je nepřijímala, neměly šanci prosadit se v dobré společnosti a okolí se jim posmívalo. Jaký život měly děti z neúplných rodin a jejich maminky?

Kde se ale vlastně například v dobách středověku nemanželské děti u nižších vrstev braly? Svobodné matky v tom ve většině případů byly nevinně. Nemanželské děti vznikaly z různých důvodů. Nejčastěji se jednalo o potomky milostných afér, znásilnění, nebo vztahů, které nemohly být legalizovány manželstvím kvůli společenským, náboženským nebo majetkovým bariérám. V mnoha případech šlo o vztahy mezi různými společenskými třídami, kdy bohatí muži sváděli služebné, chudé ženy nebo dokonce ženy z nižší šlechty. Takové děti byly výsledkem vztahů, které společnost nepovolovala, a jejich přítomnost byla pro mnohé rodiny zdrojem hanby a společenského tlaku.

Nebohé děti pobočné

Porody nemanželských dětí byly často zahaleny tajemstvím a hanbou. Matky, které očekávaly nemanželské dítě, se často snažily těhotenství skrývat co nejdéle. Pokud by se totiž o jejich stavu vědělo, bývaly pranýřovány a dokonce bičovány. Porody probíhaly buď doma, s pomocí porodní báby, nebo v tajnosti někde mimo domov. V některých případech byly děti hned po narození dány do péče klášterů nebo sirotčinců, kde o ně bylo postaráno, ale zároveň byly odtrženy od svých matek. Tento osud byl častý zejména v případech, kdy matka neměla možnost nebo prostředky dítě vychovávat sama.

Život nemanželského dítěte nebyl snadný. Od raného věku čelily stigmatizaci a diskriminaci. Společnost je často považovala za méněcenné a jejich původ byl zdrojem posměchu a ponižování. Vzdělání a sociální příležitosti byly pro ně omezené, zejména pokud pocházely z nižších vrstev. Často se navíc setkávaly s posměchem okolí, a to jak od svých vrstevníků ve škole, tak i od dospělých na ulici, kteří na ně často pokřikovali nejrůznější nadávky. Dětem bez otce se nejčastěji říkalo děti pobočné, bastardi, parchanti, kopřivčata, kopřiváci či uhnanci.

Církevní hodnostář
Sex ve středověku: Církev určovala přísná pravidla, pro nás dnes nepochopitelná

Bez nároku na cokoliv

Existovaly samozřejmě výjimky, kdy byly nemanželské děti uznány, nebo aspoň v rodině tolerovány a podporovány. Stávalo se tak ale především u šlechty a výše postavených rodin. V některých případech šlechtici nebo bohatí měšťané nemanželské děti uznávali jako své potomky, poskytovali jim vzdělání, střechu nad hlavou a majetek. Takové děti měly šanci dosáhnout lepšího postavení, ať už ve vojenské službě, duchovním životě nebo na královském dvoře. Na titul svého otce ale většinou nárok neměly.

U nižších vrstev to bylo komplikovanější a děti neměly od svého otce nárok vůbec na nic. Nepřebíraly po něm dědictví ani řemeslo, nemohly vstoupit do cechu svého otce. Nepřipadalo tím pádem ani v úvahu, že by je v budoucnu čekal výhodný sňatek. Dívky také šly často ve stopách svých matek, neboť kvůli chudobě musely jít v raném věku do služby a stávalo se, že i ony byly zneužívány svým pánem, případně končily v nevěstincích.

Bolest
Jak se ženám menstruovalo v minulosti: Na bolest pomohla ropucha, nad hygienickými pomůckami dnes kroutíme hlavou

Šance krok za krokem

Přesto se občas stal zázrak a pro nemanželské dítě se našla šance získat ve společnosti aspoň nějaké postavení. Klíčem k úspěchu často byla schopnost navázat dobré vztahy a získat podporu vlivných osob. Talent, odhodlání a schopnosti jim mohly otevřít dveře, které by jinak zůstaly zavřené. Nemanželské děti se mohly uplatnit v různých oblastech, včetně vojenské služby, řemesel nebo církve.

Krůček po krůčku začalo docházet ke změnám až za vlády císaře Josefa II. Ten měl s nevinnými dětmi slitování a zavedl zákon, aby se o výživu potomků staraly matky i otcové, a aby nemanželské děti měly stejná práva jako ty z rodin úplných. Nedá se však říct, že by diskriminace zmizela docela, naopak. Až do šedesátých let minulého století bylo na svobodné matky pohlíženo skrz prsty a jejich děti byly přinejlepším litovány, když ne zavrhovány.

Zajímají vás příběhy z dob dávno minulých? Přečtěte si, jak krutý život měla Georgiana z Devonshiru, jejíž manžel měl za milenku její nejlepší přítelkyni.

Néné
Odmítnutá Helena Bavorská: Sestra císařovny Sisi málem skončila v klášteře, nakonec měla jiný osud

Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře

děti rodina matka výchova dětí

Nejčtenější články

„Těšil jsem se, že budeme v důchodu konečně víc spolu s manželkou, místo toho si připadám zbytečný,“ přiznává Milan Kvíz: Vlajku Německa či Francie asi poznáte. Víte však, jaké barvy „vlají” například v Albánii? Zkuste dát alespoň 8 správných odpovědí Tajemství nejslavnějšího dortu a hotelu Sacher: Jak dcera řezníka s doutníkem v ruce a smečkou buldočků ovládla vídeňskou smetánku

Doporučujeme

Načíst další