Přejít k hlavnímu obsahu

Když se jezdilo srdcem, ne výkonem. Socialistické vozy, které přežily dobu a staly se ikonami

V dobách, kdy vyjet autem znamenalo víc než jen otočit klíčkem, ale často celé roky čekat na přidělení značek, vznikaly vozy, které dnes patří mezi legendy. Ať už jste je viděli jen na fotografii, slyšeli o nich od rodičů nebo jezdili v některém z nich: tyto automobily si svoje místo v srdcích mnohých zasloužily.

Přidejte si Svět Ženy do oblíbených na Google zprávách

Možná si je ještě z dětství pamatujete. POvěstné "šestsettřináctky", "tráboše" nebo !embéčka", zkrátka v dobách socialismu vládla uniformita a netýkalo se to jen oblečení. Papalášská auta jste od aut běžných lidí, kteří si tedy auto mohli vůbec dovolit, lišila.

Tatra 613: limuzína papalášů, která si řekla o pozornost

Tatra 613 byla snem socialistických špiček. Luxusní sedan vyšší střední třídy, který sloužil především pro státní dignitáře, ředitele podniků a další VIP. Technicky šlo o pozoruhodné dílo: vzduchem chlazený osmiválec vzadu, komfortní podvozek a robustní konstrukce jí dávaly konstrukční odvahu, kterou západní luxusní auta někdy záviděla. Po revoluci sice mnohé kusy skončily na šrotištích. Tatra 613 je pro sběratele symbolem elegance a odvážného designu socialistické éry. Jinde ve světě pak slovo "veterán" znamená něco zcela jiného.

Trabant 601: malý, skromný, legendární

Trabant 601 je snad nejznámější auto bývalého východního bloku. Jeho jednoduchost, dostupnost a pověst „tohle na silnici poznáte na první poslech“ ho udělala ikonou. Nešlo o žádný závodní speciál. Motor dvoutakt, jednoduchý podvozek, karoserie z duroplastu. Ale právě tyto vlastnosti z něj učinily opravdové lidové auto. Spolehlivý, snadno opravitelný, dostupný. A pro mnohé dnes nostalgický poklad. Po pádu režimu se stal symbolem minulosti. A dnes je jeho sbírání skoro rituálem. Kdo vlastní Trabanta 601, má kus historie na vlastní kůži.

Karosa C734: autobus, který znal každý školák i každý řidič z povolání

Kdyby existovala soutěž o nejznámější autobus československých dějin, Karosa C734 by suverénně vyhrála. Tenhle oranžovo-béžový kolos se stal neodmyslitelnou součástí života milionů lidí: vozil děti do školy, dělníky do fabrik, babičky na trhy a celé rodiny na chatu. A přitom neměl žádné moderní finesy. Jen jednoduchou techniku, charakteristický vrčivý zvuk a nezaměnitelnou „vůni“ interiéru, kterou si pamatuje úplně každý. Karosa C734 se vyráběla od roku 1981 a byla symbolem doby, kdy se autobusy dělaly poctivě, jednoduše a tak, aby vydržely všechno.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Takhle jsme bydleli za socialismu. Vzpomenete si na vychytávky komunistických příbytků?

Dnes sice nad panelákovými byty ohrnujeme nos, v dobách těžkého socialismu ale bylo terno získat takové bydlení. Domov v takzvaných lidských králíkárnách našlo za komunismu několik milionů lidí, jejichž příbytky se často jeden druhému podobaly jako vejce vejci. Vzpomínáte?
svetzeny.cz

Lada. Auto, které přežilo všechno a ještě se u toho tvářilo skromně

Lada, ať už v podobě klasiky 2101, elegantnější 2103 nebo ikonické hranaté 2107, byla v socialistickém světě něco jako spolehlivý rodinný příslušník. Nevynikala extravagancí, ale když jste potřebovali odvézt děti, prase, kufry, televizi nebo půlku chalupy, Lada to zvládla. V zimě startovala, v létě vydržela, a když se s ní jelo do Jugoslávie, byla to událost roku. Technicky šlo o licenční úpravu Fiatu, což znamenalo jediné: na poměry východního bloku působila Lada skoro luxusně. Prostorná karoserie, příjemné jízdní vlastnosti a jednoduché opravy z ní udělaly hit mezi rodinami, které chtěly „něco lepšího než škodovku“. A právě proto ji ještě dnes vidíme na srazech veteránů se stejným obdivem, s jakým na Západě koukají na staré Mercedesy.

Mohlo by se vám líbit

Zavzpomínejte na dětství: Na tyto retro dobroty z dob socialismu jsme nedali dopustit

Nehledě na tehdejší režim s sebou socialismus nesl i pár pozitivních věcí, na které rádi vzpomínáme doteď. Jednou z nich jsou i cukrovinky a dobroty, které jsme v dětství milovali. Některé z nich najdeme v regálech obchodů i dnes a věříme, že každé kousnutí nás všechny myšlenkami přenese zpátky do dětství.
svetzeny.cz

Volha: majestátní ikona moci, která budila respekt už na první pohled

Když se na silnici objevila Volha GAZ-24, všichni věděli, že se něco děje. To nebylo jen auto. To byl signál. Volhu využívala policie, tajné služby, funkcionáři i taxikáři ve velkých městech. Její hranaté rysy, dlouhá karoserie a autoritativní silueta budily dojem, že prostor kolem ní jaksi sám ustupuje. Uvnitř nabízela nebývalý komfort: měkká sedadla, spoustu místa a pocit, že sedíte v autě, které má větší váhu než celá vaše kariéra. Motor byl silný, spolehlivý a připravený na dlouhé trasy bez reptání. Volha bývala symbolem prestiže, moci i určitého tajemna. Vždyť kdo seděl vzadu, raději nikdo neřešil.

Další kouzelné stroje, které zastavily čas

Mezi další legendy, které si zaslouží místo v galerii i v paměti, patří:

  • Škoda 1000/1100 MB: první „zadokolová“ Škoda s motorem vzadu, která přinesla novou éru do československé motorizace. Uchovala se v paměti jako opravdový lidový vůz.
  • Moskvič 408/412: sovětská klasika, která jezdila nejen po ulicích Moskvy, ale i po silnicích mnoha východoevropských měst. Dostupné, jednoduché, a pro mnohé lidé dvě možnosti: jezdit nebo čekat
  • Polski Fiat 125p: polská verze italského Fiatu, který si najal své místo v garážích socialistických rodin. Pro svou praktickou jednoduchost oblíbený, pro svou vizáž kritizovaný. Ale auto, které dodnes má své skalní fanoušky.
  • Wartburg 353: další automobil z bývalé NDR, spolehlivý, prostý, někdy ospalý, ale pro mnohé starší řidiče pořád nosí vzpomínky na první řidičák, svobodné ježdění a mládí.

Proč nás ta auta stále fascinují?

Je v tom něco víc než nostalgie po levném benzínu a nekonečných frontách. Socialistická auta dnes představují kus kulturní paměti, technické kuriozity i symbol doby, která definovala život velké části Evropy. Když dnes vidíte na silnici Tatru 613 nebo retro Škodu se znakem „mb“ na zadku: není to jen auto. Je to časostroj, který připomíná dobu, kdy se za volantem čekalo roky, když jste ho vůbec někdy dostali. Pro některé je to vzpomínka na mládí, pro jiné hrdý kousek do sbírky. Faktem ale je, že tyhle stroje přežily. A přežívají dál.

Vánoce jsou za dveřmi a nastává čas pečení. Pamatujete, jak chutnalo cukroví za socialismu?

Legendy socialistických silnic, které přežily vlastní éru
Zdroj článku
×