Práce kojné ve středověku: Vlastní dítě musela opustit, držela celibát, důležitý byl správný tvar prsou

Práce kojné ve středověku byla nezbytnou součástí života v aristokratických a bohatších rodinách. Tato praxe vznikla z potřeby zajistit novorozencům mateřské mléko v době, kdy samotné matky, zejména ty z vyšších společenských vrstev, nebyly ochotny nebo schopny své děti kojit.

Udržení mladistvého vzhledu

Profese kojné neboli mokré matky má své kořeny ve starověku, ale ve středověku se stala nezbytnou. Důvodem byly navenek společenské normy a zdravotní doporučení té doby, kojení bylo považováno za činnost nevhodnou pro urozené dámy, které měly své povinnosti a společenské role. Pravdou ale bylo, že hlavním motivem byl především fakt, že dámy z vyšších vrstev nechtěly ztratit svůj mladistvý vzhled a netoužily přijít o pevnost svých vnad. Kojné byly často najímány z řad žen nižších společenských vrstev, které samy měly malé děti.

Služeb kojné využívaly především aristokratické rodiny a bohatí měšťané. V těchto kruzích bylo běžné, že matky nekojily své děti samy. Kojné byly vnímány jako důležité členky domácnosti, protože zajistily přežití a zdraví dětí, často u rodin i bydlely. Na vesnicích a mezi chudými rodinami tato praxe nebyla běžná, jelikož neurozené matky krmily své děti samy.

Mohlo by se vám líbit

Tvrdá disciplína, týrání a pobyt jako trest: Takto fungovaly ženské kláštery ve středověku

Výběr kojné

Výběr kojné byl pečlivý a měl své specifické požadavky. Důležitým kritériem byl správný tvar prsou a dostatečná laktace. Ženy, které měly zdravá a symetrická prsa, byly považovány za vhodné kandidátky. Rovněž bylo důležité, aby byly zdravé a měly dobré hygienické návyky. Lékaři a porodní báby často doporučovali vhodné kandidátky na základě zdravotních prohlídek a posouzení celkového stavu. Ohled se bral také na morální pohnutky kojných.

Kojnými se stávaly ženy, které měly vlastní děti a dostatečně kojily. Byly to převážně ženy z chudších poměrů, které potřebovaly finanční podporu. Bylo běžné, že žena opustila své vlastní dítě, aby se mohla stát kojnou v bohatší rodině. Taková situace byla často jedinou možností, jak zajistit rodině lepší životní podmínky.

Práce kojné byla fyzicky i emocionálně náročná. Kojné trávily většinu času péčí o cizí děti, musely je krmit, utěšovat a starat se o jejich hygienu. Byly k dispozici ve dne i v noci, protože kojenci vyžadují časté krmení. Často žily v domě svých zaměstnavatelů a byly považovány za důležitou součást domácnosti. Například Napoleon Bonaparte měl na výběr kojné pětičlennou komisi, která vybírala z více jak dvanácti set uchazeček. Zvolené kojné se pak štědře odměnil a krom finančního obnosu jí daroval například také vinici. Nutno dodat, že tato kojná mohla zároveň kojit i svého potomka.

Mohlo by se vám líbit

Sex ve středověku: Církev určovala přísná pravidla, pro nás dnes nepochopitelná

Soukromý život kojné

Soukromý život kojné byl často omezený. Opustily své vlastní děti a rodiny, aby se mohly věnovat práci. Některé kojné měly možnost vzít si své děti s sebou, ale to nebylo pravidlem. Tato odloučení měla často negativní dopad na vztahy mezi kojnými a jejich vlastními dětmi. Kojné měly jen málo času na vlastní rodinu, což vedlo k emocionálním a psychickým problémům. Během kojení cizího potomka dokonce musely dodržovat celibát, neboť lékaři věřili, že kvůli sexu mléko zkysne a zabije novorozeně. Pokud potomek z nějakého důvodu opravdu zemřel, byla kojná obviněna z vraždy.

Pokud měly kojné možnost zůstat v kontaktu se svými vlastními dětmi, bylo to velkým štěstím. Nicméně většina z nich musela své děti nechat v péči příbuzných nebo sousedů. Tento fakt měl často za následek nedostatečnou péči a výživu jejich vlastních dětí. Paradoxně, zatímco kojné se staraly o děti bohatých rodin, jejich vlastní děti často trpěly nedostatkem pozornosti a péče. Byly odkázané na kraví, kozí nebo oslí mléko, které výživově nevyhovovalo, a tak děti kojných často umíraly na podvýživu nebo infekci.

Až v roce 1924 byla práce kojné v České republice výrazně omezena a specifikována zákonem, který námezdné kojení zčásti omezoval: „Matka dítěte mladšího 4 měsíců nesmí být přijata za kojnou. Výjimkou je, že jí bude dána možnost pravidelně krmit i vlastní potomstvo.“ Za nedodržení zákona hrozily pokuty, a tak práce kojné pomalu vymizela. Dnes je možné obstarat mateřské mléko ze speciální banky, kam ho posílají kojící matky, které ho mají přebytek.

Zajímají vás články o historii? Přečtěte si, jak v minulosti žily nemanželské děti.

Mohlo by se vám líbit

Jak se ženám menstruovalo v minulosti: Na bolest pomohla ropucha, nad hygienickými pomůckami dnes kroutíme hlavou