Bloudivý nerv: Tajemný vypínač stresu a zánětu. Jak ho okamžitě aktivovat?

Představte si v těle systém, který neustále monitoruje, zda jste v bezpečí, a podle toho upravuje tlukot srdce, hloubku dechu i to, jak trávíte oběd. Přesně to dělá nervus vagus neboli bloudivý nerv.

Neviditelný dirigent našeho těla

Představte si v těle systém, který neustále monitoruje, zda jste v bezpečí, a podle toho upravuje tlukot srdce, hloubku dechu i to, jak trávíte oběd. Přesně to dělá nervus vagus neboli bloudivý nerv. Není to jen jedna nitka, ale spíše masivní kabelový svazek, který propojuje mozek s téměř všemi důležitými orgány, od hlasivek přes srdce a plíce až po střeva. Je označován za hlavní součást parasympatického nervového systému, který má na starosti regeneraci, odpočinek a trávení. Svou roli hraje i v komunikaci mezi břichem a mozkem. Tato osa střevo-mozek může být cestou k pochopení toho, proč úzkost cítíme v žaludku nebo proč chronický zánět souvisí s depresí.

Kudy bloudivý nerv vede a co ovládá

Název „vagus“ pochází z latinského výrazu pro toulání se, což je pro tento nerv, označovaný římskou číslicí X, naprosto trefné. Je to nejdelší z dvanácti hlavových nervů a doslova se toulá celým trupem. Vychází z mozkového kmene, putuje krkem, pokračuje do hrudníku k srdci a plicím a končí hluboko v břišní dutině, kde obepíná žaludek a střeva. Je důležité zmínit, že ačkoli mluvíme o nervu v jednotném čísle, ve skutečnosti jde o pár, tedy levý a pravý vagus. Funguje obousměrně, to znamená, že nejenže vysílá povely z mozku orgánům, aby například zpomalily srdeční tep nebo spustily tvorbu žaludečních šťáv, ale také neustále posílá zprávy z vnitřností zpět do mozku. Informuje centrálu o stavu mikrobiomu, o zánětu v těle nebo o tom, že jsme právě dojedli.

Když vagus nefunguje

Poruchy bloudivého nervu se mohou projevovat pestrou škálou příznaků, které na první pohled nemusí vypadat, že spolu souvisejí. Protože vagus řídí svaly v hrdle, jeho poškození často vede k potížím s polykáním, chrapotem nebo ztrátou dávivého reflexu. Mnohem závažnější jsou však dopady na vnitřní orgány. Jedním z typických projevů dysfunkce je stav, kdy žaludek není schopen se normálně vyprazdňovat, protože svaly trávicího traktu nedostávají správné signály k pohybu. Člověk pak trpí nevolností, zvracením nestráveného jídla, nadýmáním a bolestmi břicha, aniž by měl v žaludku mechanickou překážku.

Dalším příznakem může být takzvaná vazovagální synkopa. To je ten moment, kdy při velkém stresu, odběru krve nebo leknutí náhle omdlíte. Vagus v tu chvíli zareaguje přehnaně, příliš zpomalí srdce a roztáhne cévy, což způsobí prudký pokles krevního tlaku a ztrátu vědomí. Na druhé straně může být vagus „líný“ a nedokáže dostatečně brzdit srdeční akci, což vede k zrychlenému tepu i v klidovém stavu. Lékaři dokonce zkoumají souvislost mezi nízkým tonem bloudivého nervu a chronickými záněty, revmatoidní artritidou nebo cukrovkou.

Jak aktivovat bloudivý nerv přirozenou cestou

Jedním z nejúčinnějších nástrojů jak kromě lékařských zásahů povzbudit bloudivý nerv je práce s dechem, konkrétně hluboké brániční dýchání, které stojí na prodlouženém výdechu. "Lehni si na záda, polož si ruce na břicho a sleduj, jak se zvedá s nádechem a klesá s výdechem. Výdech nech delší než nádech (např. nádech 4 s, výdech 6–8 s). Při každém výdechu si můžeš představit, jak z těla odchází napětí," radí psycholožka PhDr. Sylvie Navarová na svých wevých stránkách. Vagus je také napojen na hlasivky a svaly v krku, čehož lze využít.

Hlasité broukání, zpěv, rituální chorály nebo pouhé kloktání vody vytváří vibrace, které nerv mechanicky stimulují. Není náhodou, že skupinové zpívání nebo recitace manter navozují pocity klidu. "Zpívejte, broukejte si…, protože nervus vagus je propojen s hlasivkami a svaly vzadu kolem krku. Prozpěvováním nebo i jen monotónním pobrukováním (bzučením) si přirozeně zlepšujete náladu.  V neposlední řadě je tímto také možné vysvětlit blahodárný harmonizační účinek meditací s mantrou," uvádí PhDr. Eva Růžičková na svých webových stránkách Podobně funguje i opravdový smích od břicha, který rozhýbe bránici.

Chladová terapie a osa střevo-mozek

Velmi silným spouštěčem je chlad, konkrétně studená voda, která spouští reflex, který okamžitě zpomaluje srdeční tep a aktivuje vagus, aby šetřil kyslík pro mozek a srdce. Pokud nejste příznivci otužování, zkuste si alepoň opláchnout obličej ledovou vodou nebo si dát na krk studený obklad, abyste pocítili zklidnění. Vzhledem k tomu, že vagus končí ve střevech, hraje roli i to, co jíme a jak jíme. Hltání ve stresu nerv tlumí, zatímco pomalé, vědomé žvýkání ho podporuje. Protože zdravý mikrobiom komunikuje s mozkem právě skrze tento nerv, péče o střevní bakterie může mít přímý dopad na naši psychickou odolnost.

Také vytrvalostní aktivity jako běh nebo plavání, ale i jemná jóga, pomáhají udržovat vagus v kondici. "Aerobní aktivita je přirozené antidepresivum a důležitá ochrana normální mozkové aktivity. Pohyb pomáhá udržovat kognitivní funkce a díky stimulaci nervu vagu se opět vyplavují „hormony štěstí“.  Je doporučováno denně chodit pěšky 30-60 min, 1-3x týdně se pořádně zapotit v tělocvičně nebo pohybem venku," doporučuje PhDr. Eva Růžičková na svých webových stránkách.

Kortizol a stres jako skrytý nepřítel břišního tuku. Jaké relaxační techniky pomáhají hubnout