
Možná jste o tom nikdy nepřemýšleli, ale během jednoho dne se nadechneme i dvacet tisíckrát, a většinu těchto dechů vůbec nevnímáme. Dýchání je jednou z mála životně důležitých funkcí, kterou tělo zvládá automaticky a bez našeho vědomého řízení. Jenže právě v tom může být kámen úrazu. Setkáváme se totiž s různými zlozvyky, které náš dechový stereotyp narušují. Ve výsledku pak ztrácíme energii, snadněji podléháme stresu, bolí nás záda nebo hlava, trpíme únavou a někdy i úzkostmi. Zkrátka, pokud své dýchání ignorujeme, okrádáme sami sebe o lepší zdraví i psychickou pohodu.
Naše tělo umí dýchat od narození, aniž bychom se museli učit, kam poslat vzduch nebo jak zapojit jednotlivé svaly. Celý proces je řízen podvědomě a v ideálním případě funguje zcela automaticky. „Vzduch proudí jen do plic. Je to vrozený proces, vzduch se do plic dostává na základě snížení tlaku v hrudníku, když dojde ke zvětšení jeho objemu.“ popisuje Václav Rázl, pohybový terapeut a autor knihy Síla, stabilita, mobilita. Dýchání je výsledkem spolupráce mnoha svalů a správného nastavení celého těla, nejen plic nebo bránice.
Základy, které neovládáme vůlí
Přesto máme tendenci dýchání podvědomě narušovat. Nejčastěji to bývá při sportu, v posilovně nebo při jiných aktivitách, kde se soustředíme na výkon. Mnohdy se nás někdo snaží naučit „správně dýchat“ tím, že nám radí dýchat do břicha nebo vědomě posílat dech do určitých částí těla. „Když se snažíme ‚nafukovat břicho‘, jen tím zatínáme břišní svaly a vytváříme v dutině břišní tlak, který negativně působí na páteř a stahuje žebra dolů. Navíc bránici, největšímu dýchacímu svalu, znemožňujeme její přirozený pohyb,“ vysvětluje odborník a doplňuje: „Výsledkem pak není lepší dýchání, ale větší napětí. A tělo na to reaguje po svém, třeba tím, že zvedá celý hrudník směrem vzhůru pomocí krčních a trapézových svalů, což je cesta do začarovaného kruhu bolestí zad, krku a šíje,“ dodává Rázl. Pokusy o vědomé ovlivňování dechu ale často vedou tedy spíš k napětí než ke zlepšení.
Sedavý život, stres i špatné návyky
Povrchní, zrychlené nebo přerušované dýchání většinou souvisí s tím, jak žijeme. Dlouhé sezení, nedostatek pohybu, pokleslá ramena, ztuhlá šíje nebo propadlé držení těla způsobují, že dýcháme jen horní částí hrudníku. „Bránice ochabuje a tím ztrácí funkci stabilizačního svalu v oblasti hrudníku a beder. Dále dochází k neadekvátnímu provzdušnění plic a vzniku nesprávného držení těla. V případě, že nadměrně zapojujeme horní dechové svaly v oblasti hrudníku a šíje, vzniká větší svalové napětí v této oblasti, které může vyústit v bolest a špatné postavení krční a hrudní páteře. V oblasti hrudníku se také při nadměrném zapojení horních dechových svalů zapojují prsní svaly, které získávají zvýšené napětí a zkracují se. Zkrácení a zvýšené napětí prsních svalů nedovolují správné rozvíjení žeber při nádechu a způsobují posun ramen dopředu a nahoru. To vše pak může vyústit v neadekvátní postoj a bolesti krční páteře, hrudníku i beder,“ upozorňuje Dominika Tobolková na webových stránkách EuroPainClinics Fyzio.
Svoji roli hraje také stres. Veškeré stresové situace mění rytmus dechu. Začneme dýchat rychleji a povrchněji, často nevědomě zadržujeme dech, což tělu neprospívá. V dlouhodobém horizontu se tento vzorec může zafixovat a stát se naším „novým normálem“. Podle kardiologa Herberta Bensona, zakladatele Harvard Medical School, tento typ dýchání podporuje napětí, zvyšuje krevní tlak a zhoršuje odolnost vůči stresu.
Proč na dýchání záleží víc, než si myslíme
Správné dýchání má zásadní vliv na celkové zdraví. Pomalé, hluboké a pravidelné dýchání podporuje efektivní okysličení orgánů, harmonizuje srdeční rytmus, podporuje trávení a zlepšuje činnost imunitního systému. Pokud dýcháme mělkým dechem, zbytečně zatěžujeme pomocné svaly, zvyšujeme napětí v těle a riskujeme rozvoj únavy, bolestí nebo dokonce některých chronických potíží, například vysokého krevního tlaku. Vědomá práce s dechem navíc přináší psychologické benefity. Cvičení hlubokého, pomalého dechu stimuluje parasympatikus, což je část nervové soustavy odpovědná za klid, regeneraci a rovnováhu. „Hluboké, efektivní dýchání může zlepšit přísun kyslíku, a tím zvýšit naši fyzickou i psychickou energii. Tím, že se zlepší průtok krve, podpoříte odstranění toxinů a zánětlivých látek a přispějete ke zvýšení odolnosti proti infekcím a nemocem. Dále aktivuje parasympatický nervový systém, který zklidňuje tělo a snižuje hladinu stresových hormonů, jako je kortizol. To nejenže pomáhá při zvládání stresu, ale také zlepšuje spánek a celkovou duševní pohodu. K tomu všemu zlepšíte efektivitu krevního oběhu a prospějete svému srdci,“ uvádí Mudr. Oldřich Masný na svých webových stránkách.
Jak poznat správné dýchání a jak na jeho zlepšení
Někdy stačí krátká pauza během dne, kdy si v klidu všimnete, jak právě dýcháte. Pokud cítíte napětí v ramenou nebo v šíji, případně při nádechu zvedáte ramena, znamená to, že dýcháte spíš povrchově. „Prvním krokem ke zlepšení dechu je právě správné postavení těla, ne snaha “dýchat líp„. Postavte se bosky na zem a vnímejme, jak se opíráte chodidly o zem. Všimněte si, jestli vám pánev neujíždí v kyčlích dopředu a zadek nepadá dozadu. Uvolněte tělo a vnímejte prostor před sebou. Zklidněte se a vnímejte svět kolem sebe. Třeba se zaměřte na každý váš smysl a co na něj zrovna působí. Jakmile se tělo začne pomalu napřimovat a uvolňovat, dýchání se samo zlepší. Přirozeně,“ doporučuje Rázl.
Správné dýchání je základním kamenem zdraví. Naše tělo ho zvládá automaticky, ale sami mu ho často zbytečně kazíme, ať už špatným držením těla, stresem nebo nevhodnými návyky. Dobrou zprávou je, že dýchání lze postupně zlepšit jednoduchým nácvikem a změnou postavení těla. Pravidelnost a pozornost k dechu jsou nejlepší investicí do vlastní pohody a zdraví.
Doplňky stravy lákají na posílení imunity, lepší spánek nebo rychlejší regeneraci. Zda je to ale skutečně tak, odpoví genetička
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Jak cvičit doma, když vás bolí kolena? Ne všechny cviky jsou vhodné. Zjistěte, co dělat, a nedělat

Co se stane s vaším krevním tlakem, když jíte řepu? Inspirujte se, jak tento zázrak dostat do těla

Konec ranní ztuhlosti. Těchto 11 nenáročných cviků na mobilitu vám po padesátce zachrání klouby

Konec mýtům o pocení: Znáte skutečný rozdíl mezi deodorantem a antiperspirantem a víte, co vám doopravdy škodí

Plicní hypertenze útočí hlavně na ženy. Jak změnit životní styl, když i obyčejný nádech bolí

Odhalte příznaky tenisového lokte včas a naučte se cviky, které vám pomohou od bolesti

Co udělá s vaším tělem špatně zvolená obuv? Hrozí nejen puchýře, ale i chronické bolesti celého těla

Dušnost, únava a neschopnost se zhluboka nadechnout: Co dělat, když plíce nestíhají a tělu chybí kyslík

Kortizol a stres jako skrytý nepřítel břišního tuku. Jaké relaxační techniky pomáhají hubnout









