Asi nikoho nepřekvapí, že touha po tom žít déle je mezi lidmi stále častěji probíraným tématem. Vzhledem k neustálému rozvoji technologií a stoupajícím zájmu všech o zdravý životní styl se ani není čemu divit. Jak to ale s dlouhověkostí neboli pojmem longevity skutečně je? Jistě, běh času nezastavíme, ale sami pro sebe dokážeme mnohé změnit. Navíc o longevity se zajímají ženy i muži.
Touha po dlouhověkosti lidstvo provází už tisíce let. V poslední době se však toto slovíčko stalo jakýmsi všudypřítomným fenoménem. Na sociálních sítích, v médiích i mezi influencery se neustále objevují nové rady, produkty a metody, díky kterým si život prodloužíte a nejen to, zlepšíte také fyzickou i duševní kondici svého organismu.
Jak je to s fakty a mýty o dlouhověkosti?
Otužování, půsty, exotické doplňky stravy nebo sofistikované biohackingové techniky – to vše se často tváří jako vědecky podložené přístupy. Jenže realita je tomu v některých případech na hony vzdálená. Co z toho opravdu funguje a co je jen marketing, který má všem těm značkám a firmám zajistit mnoho nových „důvěřivých“ klientů? Podle fyziologa Radima Šlachty je recept na dlouhověkost ve skutečnosti mnohem jednodušší, než se zdá a než ho často interpretují nejrůznější trendy. O tom, co funguje a co můžeme s klidem na srdci vypustit a vůbec si toho nevšímat, si řekneme právě nyní.
Pokud nejste zrovna zastáncem pohybu, pak je na čase to změnit. Dostatečné množství pohybu výrazně snižuje riziko nemocí jako cukrovka, srdeční choroby nebo osteoporóza. Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 150–300 minut aerobní aktivity střední intenzity týdně nebo 75–150 minut vysoké intenzity, doplněné silovým cvičením minimálně dvakrát týdně, jak říkají studie. Mýtem týkajícím se pohybu je pak nutnost dosažení 10000 kroků za den, jako míry pro zajištění zdravého těla. Samozřejmě tím nic nezkazíte, když tento limit splníte, ne vždy se však dá v tomto ohledu mluvit o správně zvoleném pohybu.
„Pokud chceme skutečně profitovat z pohybu, musíme jej zařadit do každodenního života ve smysluplném množství. A čím dříve začneme, tím lépe. Stejně jako u finančních investic platí, že dřívější start znamená větší rezervy do budoucna,“ uvádí Šlachta. Fyziolog zároveň upozorňuje, že ani s pohybem není radno si zahrávat. Pokud totiž své tělo přetížíte, může vám to v konečném důsledku uškodit. Veškeré změny je ovšem třeba zavádět postupně a s mírou. „Lidé často propadají přesvědčení, že bez bolesti či extrémního úsilí nelze dosáhnout žádných výsledků. Tento přístup možná odráží lidskou povahu: buď neděláme vůbec nic, nebo naopak sklouzneme k extrémům. Je ale nutné se ptát, zda motivací je skutečně touha posouvat vlastní hranice, nebo spíše získávání obdivu na sociálních sítích.“
Dalšími faktory, které přispějí k prodloužení délky vašeho života, patří jednoznačně strava, spánek a správná regenerace. U stravy je dobré nepodléhat extrémům. „Základ je jednoduchý: kvalitní bílkoviny, dostatek zeleniny a ovoce, zdravé tuky a omezení cukru a průmyslově zpracovaných potravin,“ uvádí Šlachta. Největším problémem současnosti je, že lidé jedí příliš mnoho a málo se hýbou. To v dlouhodobém horizontu může způsobit nadváhu a obezitu. „Žádná zázračná dieta neexistuje. Vše je o příjmu a výdeji kalorií. Pokud je příjem vyšší, přiberete, pokud je nižší, hubnete,“ dodává. K tomu je nutné nechat tělo regenerovat. Nejlepší cestou je samozřejmě dostatečný spánek. „Místo honby za dokonalými spánkovými statistikami bychom se měli soustředit na pravidelnost, eliminaci modrého světla večer, správnou teplotu v ložnici a klidné prostředí před usnutím. To má mnohem větší efekt než jakékoliv technické vychytávky,“ vysvětluje Šlachta.
Longevity není o extrémech ani o nejnovějších trendech. Nejlepší cestou k prodloužení života je pochopení základních principů zdraví. Namísto honby za zázračnými metodami je klíčové soustředit se na to, co je nám nejpřirozenější už od počátku věků – pohyb, výživu, regeneraci, a hlavně psychickou pohodu.
