Lidmi nenáviděná královna Beatrix Bourbonská: Manželka Jana Lucemburského přežila císařský řez

Nahradit Elišku Přemyslovnu byl pro Beatrix Bourbonskou prakticky nesplnitelný úkol. Lidé svoji královnu Elišku milovali a na mladou cizinku, která ani neuměla česky, nebyli zvědaví. Co na tom, že byla jedna z nejbohatších partií Evropy? Očekávalo se alespoň, že díky svému mládí porodí králi dalšího syna.

Romantika? Ani náhodou

Manželství s výrazně starším válečníkem Janem Lucemburským, který se neustále zdržoval mimo domov, bylo všechno, jen ne romantické a šťastné. Šlo o čistě politický svazek, jehož cílem bylo strategické spojení Francie s Lucemburky. Úkolem mladičké královny tak bylo jediné – přivést na svět dalšího mužského potomka a dědice. V té době byl sice první syn Jana Lucemburského – budoucí císař Karel IV., dospělý, ale mít více potomků samozřejmě zajišťovalo větší stabilitu moci. Beatrix brzy otěhotněla a své dítě měla porodit v únoru 1337.

Rizikový porod

Rodit začala Beatrix během nevlídného a mrazivého rána 25. února 1337. Devatenáctiletá královna snášela porodní bolesti z počátku statečně, ale když se stupňovaly a ani po dlouhých hodinách nikam nevedly, začali všichni kolem vyčerpané královny krčit rameny. Ve středověku nebyla tahle situace ničím výjimečným, vždyť smrtí rodičky potažmo i dítěte, končilo mnoho porodů. Poté, co byly vyčerpány všechny možné postupy porodních bab i tehdejších lékařů, nezbývalo, než se začít modlit a spoléhat na boží zázrak. Ten se nakonec stal.

Císařský řez ve 14. století

Císařský řez nebyl ve středověku ničím neznámým. Přistupovalo se k němu ve chvíli, kdy byla žena považována za umírající nebo již mrtvou. Jinak to tehdy nešlo, tehdejší medicína neznala anestezii, dostatečnou hygienu a lékaři neměli znalosti moderní chirurgie. Šlo tedy vždy o pokus zachránit alespoň dítě. Jenže v případě Beatrix dopadlo všechno jinak, mladá královna totiž zákrok přežila!

Hodiny nekončících bolestí nakonec vedly k tomu, že Beatrix ztratila vědomí, což potvrzuje studie českých badatelů z Univerzity Karlovy v Praze, kterou v roce 2016 publikoval časopis Česká gynekologie. „Beatrice s největší pravděpodobností při porodu omdlela a byla považována za mrtvou,“ uvedl vedoucí studie, MUDr. Antonín Pařízek z Univerzity Karlovy v Praze, známý porodník a odborník na dějiny lékařství. „Chirurgové ji otevřeli jen proto, aby zachránili a pokřtili dítě. Bolest z operace pak pravděpodobně vedla k jejímu probuzení.“ V tu chvíli jí podle MUDr. Pařízka mohl zachránit život šok tím, že jí zabránil v nadměrném krvácení.

Historici dodnes diskutují, jak přesně zákrok proběhl. Ať už šlo o klasický císařský řez v dnešním smyslu, nebo o jiný chirurgický zásah, fakt zůstává: operaci přežil nejen syn, který dostal jméno Václav, ale také mladá královna, která se relativně brzy ze zákroku zotavila. Po smrti svého muže se stáhla do Francie, kde žila klidně a mimo centrum vládnoucí moci. Zemřela roku 1383 ve věku 63 let.

Čtěte také: Anglický král Jindřich VIII. Tudor: V mládí býval náruživým krasavcem, později ale milenky trpěly kvůli zápachu jeho nemocných nohou