Byl to muž, který miloval diamanty víc než vojenskou čest a jeho šatník praskal ve švech pod tíhou vlastnoručně navržených uniforem. Hermann Göring nebyl prototypem suchopárného nacisty, ale spíše barokní figurou, jež si uprostřed největšího světového běsnění užívala život jako v nekonečném dekadentním kabaretu.
Většina jeho kolegů z vedení strany se snažila budovat image asketických bojovníků, ale Hermann na to šel úplně jinak. S korpulentní postavou a tváří pudrovanou jako u barokní markýzy se stal ikonou režimu, která sice budila u spojenců hrůzu, ale v soukromí se nejraději věnovala krádežím vzácných obrazů a drahých kamenů.
První světová válka a piloti
Letecká kariéra mladého Hermanna odstartovala s razancí, kterou by mu mohl závidět i leckterý dnešní akční hrdina. Jako následovník legendárního Rudého barona sice v kokpitu prokázal nezpochybnitelnou odvahu, ale také ukázal svou první velkou slabost a tou byla absolutní neschopnost přijmout prohru. Když Německo podepsalo kapitulaci, raději nechal stroje své jednotky roztřískat o zem, než aby je předal vítězům. Tato teatrální gesta ho doprovázela celý život a stala se jeho poznávacím znamením v každé krizi. Po válce se toulal Skandinávií jako akrobatický letec, což mu sice přinášelo potlesk diváků, ale jeho ambiciózní povaha toužila po mnohem větším jevišti a mnohem hlučnějším potlesku celého národa.
Osudová láska jménem Carin
Meziválečné období strávil v exilu, kde kromě akrobatického létání stihl ulovit i svou první velkou lásku, šlechtičnu Carin von Kantzow. Tato dáma ho sice přivedla k národnímu socialismu, ale zároveň ho finančně dotoval její bývalý manžel, což Hermannovi vůbec nepřekáželo v jeho nákladném životním stylu. Carin se stala jeho modlou, kterou uctíval i dlouho po její smrti, zatímco si budoval mocenské pozice v nacistické hierarchii.
Právě skrze její aristokratické konexe se začal propracovávat do vyšších společenských kruhů, kde mohl uplatnit svůj šarm i bezohlednost. Jejich vila v Mnichově, vybavená služebnictvem a luxusními vozy, byla financována penězi z ciziny, což tvořilo pikantní pozadí jeho tehdejších plamenných projevů o německé hrdosti.
Závislost na morfiu a puč
Během neúspěšného pokusu o převrat v Mnichově dostal Göring zásah přímo do slabin, což byla sice bolestivá lekce, ale pro dějiny naprosto fatální. Právě v rakouských nemocnicích se zrodila jeho celoživotní vášeň pro morfium, která z něj udělala náladovou trosku s halucinacemi o vlastní velikosti a nepřemožitelnosti. Zraněného nacistu tehdy paradoxně ošetřovala židovská rodina, které se za to později odvděčil svým typicky cynickým stylem a mrazivou lhostejností. Drogy mu pomáhaly překonat traumata z neúspěchu, ale zároveň v něm probouzely monstrózní egocentrizmus a odtržení od reality každodenního světa. I přes léčebné kúry v ústavech se mu nikdy nepodařilo tohoto démona zcela setřást, což se projevovalo v jeho pozdějším chaotickém rozhodování.
Herečka Emmy a první dáma
Když zemřela milovaná Carin, našel si Hermann náhradu v podobě blonďaté herečky Emmy, ze které udělal neoficiální královnu celého Německa. Protože se Hitler tehdy tvářil jako osamělý mnich oddaný národu, připadla role reprezentativní první dámy právě Emmy, která si luxusu užívala plnými doušky na každém kroku. Vztah s vůdcem však začal skřípat ve chvíli, kdy na lesk Göringovy domácnosti začala smrtelně žárlit utajovaná Eva Braunová v ústraní. Svatba s Emmy byla gigantickou událostí pro tisíc hostů, kde Hitler osobně svědčil muži, který tehdy držel v rukou otěže gestapa i letectva. Emmy se pak stala nedílnou součástí diplomatických recepcí, kde její pruská vznešenost měla zakrýt krutou podstatu režimu, který její manžel pomáhal s nadšením budovat.
Ukradené umění v sídle Carinhall
Jeho venkovské sídlo Carinhall připomínalo spíše muzeum s neomezeným rozpočtem než domov vysokého státního úředníka v časech válečného strádání. Hermannovi agenti drancovali galerie po celé Evropě a on sám si pak ve své hale věšel Botticelliho vedle van Gogha tak hustě, že nebylo vidět omítku. Dokonce i Hitler při návštěvě utrousil jízlivou poznámku, že jeho vlastní skromné sídlo Berghof vypadá vedle tohoto paláce jako zahradní kůlna. Göring se v soukromí převlékal i pětkrát denně, aby ladil s okolním luxusem, a svým hostům ukazoval sbírky diamantů jako hračky v písku. Většina těchto pokladů byla uloupena lidem, kteří končili v koncentračních táborech, což dodávalo jeho sběratelské vášni morbidní nádech, který mu však v jeho sebestřednosti vůbec nevadil.
Luftwaffe a hořký konec
Během války se Göringova aura neporazitelnosti začala rozpadat rychleji než jeho nadměrné uniformy pod náporem reality spojenecké ofenzivy. Sliby o tom, že na Berlín nedopadne jediná bomba, se proměnily v prach a maršál se raději schovával před realitou v drogovém oparu svých soukromých komnat. Když přišel konec, nechal svůj milovaný palác vyhodit do povětří, aby jeho drahocennosti nepadly do rukou sovětských vojsk. V Norimberku pak všechny přelstil kyanidovou kapslí, kterou měl prý schovanou v pomádě na vlasy nebo zašitou přímo v mincmistr.c. I ve své poslední hodině si tak zachoval svou teatrální tvář a vyhnul se oprátce způsobem, který dodnes zaměstnává historiky svou tajemností a drzostí, s jakou dokázal až do konce ovládat svůj vlastní osud.
Emmeline Pankhurstová rozbila pravidla, aby ženy konečně získaly hlas. Přečtěte si příběh, který změnil dějiny.
Galerie: Hermann Göring: Luxus, moc a pád muže, který si hrál na krále války
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Polyxena z Lobkovic spojovala rody i osudy jedním rozhodnutím. Její vliv sahal daleko za zdi paláců a hradů

Jan Amos Komenský: Reformátor vzdělávání chápal vzdělání jako nástroj emancipace, ne disciplíny

Rosalind Franklinová: Práce této vědkyně byla klíčová pro objev struktury DNA, ale slávu sklidili jiní

Giordano Bruno: Filozof tvrdil, že vesmír je nekonečný, a zaplatil za to životem

Gertruda Babenberská: Mocná dědička držela klíč k rakouskému trůnu

Ludmila Přemyslovna: Česká kněžna, jejíž dědictví dnes poznáme na vlajce Bavorska i v logu BMW

Diane von Fürstenberg: Žena, která zavinovacími šaty darovala světu svobodu

Vilém z Rožmberka: Pán českých hradů a nositel tajemství rodu svou mocí a strategickým myšlením proměnil tvář české šlechty

Mrazivá krása, ale prázdný žaludek: Růžena Svobodová vymetala pražské salony a kašlala na plotnu












