44 Kč
Narodit se jako královská dcera zní na první dobrou krásně. Hedvábí, dvůr, slavnostní sály a pohodový život bez starostí. Realita bývá už podstatně méně romantická. Anna Jagellonská ještě pořádně neuměla rozhodovat sama o sobě a už se kolem ní řešily svatby, aliance a budoucnost celých království.
A právě tady začíná příběh, který by klidně obstál i bez historického pozlátka. Politika, velká očekávání, překvapivě šťastné manželství a konec, který má do pohádky opravdu daleko.
Přišla na svět v roce 1503 v Budíně. Narodila se do rodiny Vladislava Jagellonského a už od prvních dnů bylo jasné, že neprožije jen tak ledajaké dětství. Královské děti totiž nepatřily jen rodičům, ale také politice. A politika měla s Annou konkrétní plány. Ještě než stihla pořádně vyrůst, stala se součástí sňatkové strategie. Habsburkové a Jagellonci spojovali síly a Anna byla ideální kandidátkou na dynastický obchod. Romantiku tady nehledejte, šlo spíš pečlivě o propočítanou budoucnost.
Ve dvanácti letech se Anna oficiálně „vdala“. Jenže ne tak úplně. Obřad proběhl v zastoupení a místo ženicha stál u oltáře samotný Maxmilián Habsburský. Identita budoucího manžela zůstávala otevřená. Karel, nebo Ferdinand? To se teprve mělo ukázat. Anna i okolí přirozeně počítali s Karlem. Politicky atraktivnější partie, silnější pozice. Jenže dějiny mají smysl pro ironii, jak už teď zpětně víme. Karel zamířil jinam a na scéně zůstal Ferdinand. Na první pohled možná zklamání, ve výsledku osudová výhra.
Sňatek Anny a Ferdinanda proběhl v roce 1521. A teď přichází část, která v historických příbězích nebývá úplně běžná. Manželství, které nebylo postavené na citech, se postupně proměnilo v překvapivě harmonické soužití. Ferdinand nebyl typický panovník se slabostí pro dvorské aféry. Anně byl věrný, respektoval ji a bral ji jako partnerku. Společně vychovávali početnou rodinu a podle dobových zpráv tvořili stabilní pár, což bylo v královských kruzích téměř exotické.
Anna si české země skutečně zamilovala. Prahu nevnímala jako sídlo, ale jako domov. Nepůsobila okázale, nevyhledávala přehnaný luxus a její vystupování bylo na tehdejší poměry překvapivě civilní. Nebylo se tak čemu divit, že si získala sympatie veřejnosti. Podporovala náboženské i kulturní projekty a zasloužila se o obnovu svatovítského chrámu po ničivém požáru.
Ani Anna se samozřejmě nevyhnula tvrdé realitě moci. Po smrti jejího bratra Ludvíka v bitvě u Moháče se situace dramaticky změnila. Ferdinand získal nárok na český i uherský trůn a začala se tak psát nová kapitola dějin. Pokud byste čekali, že Anna jen stála někde vpovzdálí a plnila rol dekorativního prvku, pletli byste se. Pomáhala, radila, zastupovala manžela v době jeho nepřítomnosti. Nebyla panovnicí na efekt, ale součástí vládního mechanismu. A právě to posilovalo její postavení i respekt.
Anna porodila Ferdinandovi patnáct dětí. Nad takovým číslem by se dnešním ženám protočily panenky. Na poměry 16. století šlo navíc o mimořádně úspěšnou bilanci, přidáme-li k tomu i fakt, že se většina dětí dožila dospělosti. Mateřství tehdy nebylo jen rodinnou záležitostí, byla to otázka dynastické stability. Anna v tomto směru splnila očekávání více než důkladně a zajistila habsburskému rodu silné pokračování.
Rok 1547 přinesl zlom. Anna zemřela krátce po porodu své poslední dcery Johany. Ve věku, který by dnes rozhodně nepůsobil jako konec životní dráhy. Pro Ferdinanda to byla osobní katastrofa. Dobové prameny mluví o hlubokém zármutku. Panovník, který ztratil nejen manželku, ale i blízkou partnerku. Historky o neoholených vousech možná znějí romanticky, ale svědčí o tom, že jejich vztah nebyl pouhou formalitou.
Anna Jagellonská bývá vnímána spíš okrajově. Mezi výraznějšími postavami českých dějin snadno zapadne. Přesto byla ženou, která sehrála zásadní roli v nástupu Habsburků a dlouhodobém směřování země. Její příběh nepůsobí dramaticky v klasickém slova smyslu. Nenajdete zde velké skandály ani politické převraty. Právě v tom je ale její zajímavost. Stabilita, respekt a překvapivě funkční manželství v době, která na podobné scénáře příliš nevěřila.
Mary Anningová objevila pravěk, ale svět jí nejdřív nevěřil. Přečtěte si její fascinující příběh, který změnil dějiny vědy!
kudyznudy.cz, centrum.cz, zoom.iprima.cz
