Osudová láska Jindřicha VIII., nevěrná čarodějnice, nebo mučednice? Anna Boleynová změnila Anglii k nepoznání, skončila neslavně

Jméno Anny Boleynové je neoddělitelně spjato s jedním z nejdramatičtějších období anglických dějin. Její životní osud připomíná tragédii, v níž se prolíná láska, ambice, politika i strach z moci. Pro jedny byla vypočítavou intrikánkou, pro jiné obětí dvorské hry, kterou nemohla vyhrát. Jisté je jediné: bez Anny Boleynové by Anglie vypadala zcela jinak.

Dívka, která nechtěla být jen milenkou

Anna Boleynová vyrůstala v prostředí anglické šlechty, ale část mládí strávila na evropských dvorech, kde získala vzdělání, kultivované vystupování i politický přehled. Když se objevila na dvoře Jindřicha VIII. jako dvorní dáma královny Kateřiny Aragonské, rychle zaujala svou inteligencí, sebevědomím a odlišností od ostatních dvorních dam.

V roce 1526 si ji všiml i sám panovník. Na rozdíl od své sestry Marie odmítla roli pouhé královy milenky, chtěla mnohem víc. Právě tím spustila řetězec událostí, které změnily dějiny celé země.

Králova posedlost a rozchod s Římem

Jindřich VIII. byl Annou fascinován a odhodlán získat ji za každou cenu. Protože mu katolická církev odmítla povolit rozvod s právoplatnou manželkou Kateřinou Aragonskou, rozhodl se k bezprecedentnímu kroku. Odtrhl anglickou církev od papežské autority a prohlásil se jejím nejvyšším představitelem. Tento čin měl dalekosáhlé politické, náboženské i společenské důsledky, které přetrvaly staletí.

Jeanne du Barry, úchvatná kurtizána z Versailles, která skončila pod gilotinou

Královna bez jistoty

Po sňatku s Jindřichem VIII. 25. ledna 1533 se Anna Boleynová stala anglickou královnou, její postavení však bylo od počátku křehké. Nedokázala králi dát vytouženého mužského dědice, narodila se jí pouze dcera Alžběta. Anna byla inteligentní a ambiciózní, aktivně zasahovala do politiky i náboženských otázek, čímž si získala řadu nepřátel. Mnozí ji dokonce označovali za čarodějnici, která královu přízeň získala jen díky spolčení s ďáblem. Na dvoře, kde rozhodovaly intriky a loajalita byla vrtkavá, to byla nebezpečná kombinace.

Obvinění, která neměla šanci vyvrátit

Králova náklonnost postupně ochladla a Anna se stala snadno nahraditelnou. Jen tři roky po vysněném sňatku se Jindřich zamiloval do Anniny dvorní dámy Jany Seymourové. Aby se s ní mohl oženit, musel Jindřich najít vážné důvody ukončit manželství s Annou.

Královna byla obviněna z cizoložství, incestu i velezrady, tedy z činů, které tehdejší právo trestalo smrtí. Proces proběhl rychle a v atmosféře, která nenechávala prostor pro spravedlivý soud. Historici se dodnes přou, zda existovaly jakékoli skutečné důkazy, nebo zda šlo o vykonstruovaný případ, jehož cílem bylo zbavit se nepohodlné královny.

Julie d’Aubigny: Šermířka ze 17. století unesla milenku a vykrádala hroby

Smrt na popravišti

Anna Boleynová byla popravena v květnu roku 1536 na Toweru. Na rozdíl od mnoha jiných odsouzenců jí byla udělena „milost“ v podobě zkušeného kata, který jí jediným úderem setnul hlavu. Její chování před smrtí bylo klidné a důstojné, což ještě posílilo obraz ženy, jež se stala obětí moci, kterou sama pomohla vybudovat.

Odkaz, který přežil její smrt

Ironií osudu je, že Anna Boleynová nedala Anglii syna, ale dceru, která se později stala jednou z nejvýznamnějších panovnic v dějinách země. Alžběta I. vládla dlouhá desetiletí a její éra je dodnes považována za zlatý věk Anglie. V tomto světle se Annin odkaz jeví zcela jinak, než jak jej líčili její současníci.

Královna Žofie si s muži užila své. Kvůli husitství ji napadl bratr, Václav IV. dal zabít jejího zpovědníka

Anna Boleynová zůstává symbolem ženy, která se ocitla v samém středu moci a zaplatila za to nejvyšší cenu. Ať už byla ambiciózní intrikánkou, nebo obětí královy proměnlivé přízně, nelze jí upřít zásadní vliv na dějiny Anglie. Její život ukazuje, jak nebezpečná může být blízkost trůnu a jak tenká je hranice mezi královskou korunou a popravčím špalkem.

Eduard VIII. se kvůli své milence vzdal trůnu: Vrazila mu nůž do zad, když jej podváděla v době, kdy mu umíral bratr