
Madame de Pompadour, původním jménem Jeanne Antoinette Poisson, excelovala jako prominentní kurtizána a neodolatelná milenka krále Ludvíka XV. Její reputace spočívala nejen v její kráse, ale také v její inteligenci a nadčasové eleganci, díky čemuž se stala jednou z nejvýznamnějších postav na francouzském dvoře své doby. Jak se z prosté dívky stala ženou hodnou královy lásky?
Jeanne Antoinette Poisson, známá jako Madame de Pompadour, se narodila 29. prosince 1721 v Paříži. Její otcem byl François Poisson a matkou Louise-Madeleine La Motte, avšak finančník Charles-François Paul Le Normant de Tournehem byl považován za jejího biologického otce. Její oficiální otec kvůli finančním podvodům utekl do Německa a její výchovy se ujal právě Tournehem.
Hodný „strýček“
Její matka byla luxusní kurtizána, která dělala společnost pánům z nejvyšších kruhů. Pro dceru však chtěla lepší budoucnost, nejlépe tu, kterou jí předpověděla věštkyně Madame de Lebon. Ta tvrdila, že se malá Jeanne dostane ke dvoru a získá srdce samotného krále. Matka jí od té doby neřekla jinak než „královničko“ a dbala na to, aby se dceři dostalo co nejlepšího vzdělání a způsobů. Ve věku pěti let proto byla poslána do kláštera, ale kvůli zdravotním problémům se vrátila domů v devíti letech a pokračovala ve vzdělávání doma. Naučit ji správnému chování, se kterým obstojí u dvora, měl právě „strýček“ Tournehem.
Ten jí nakonec sehnal i vhodného manžela, aby měla cestu ke dvoru snazší. V devatenácti letech se tak letech se provdala za Charlese Guillauma Le Normanta d'Étiolles, synovce svého opatrovníka. Mohla tak navštěvovat pařížské salony a vést vlastní společenský salón v Étiolles, takže se brzy v některých kruzích stala známou a díky svému šarmu, inteligenci a kráse také oblíbenou.
Seznámení s králem
Teď už jen seznámit se s králem Ludvíkem XV., což ještě chvíli trvalo. Její věhlas ji sice proslavil a král o ní slyšel ještě předtím, než ji osobně poznal, jejich seznámení ale neproběhlo hned. Ludvík ve skutečnosti žil ve šťastném manželství se svojí Marií Leszczyńskou, která mu rodila jednoho potomka za druhým. Pak ji ale těhotenství začalo děsit, a proto se rozhodla králi sex odpírat. Jemu tak nezbylo nic jiného, než hledat povyražení u milenek.
Jeanne král poznal na plese roku 1745, kde okamžitě propadl jejímu šarmu a zamiloval se. Její manžel, který ji zbožňoval, musel vyklidit pole. Jeanne k němu nikdy city nechovala a po smrti jejich dvou dětí už byl jejím jediným cílem získat srdce krále. To se jí povedlo a mohla se nastěhovat do Versailles a používat titul markýzy. Král dal k jejím komnatám vystavět tajnou chodbu a schodiště, aby mohl svoji novou milenku navštěvovat bez vědomí kohokoliv. Jeanne brzy odhalila také královu slabost pro dobré jídlo, čehož náležitě využila a Ludvíkovi podstrojovala. Za pomoci tehdy známých kuchařů sestavila i mnoho nových receptů, podle kterých se králi vařilo.
Život v luxusu
Jeanne neboli nově Madame de Pompadour si tak mohla náležitě užívat královu přízeň i život v luxusu, který měl ale přece jen hořkou příchuť. Dvořané ji totiž nemohli vystát a pohrdali jí pro její měšťanský původ, takže si ve Versailles moc přátel nevytvořila. Za zlé jí měli i to, že v jejich očích docházelo v době její přítomnosti k úpadku a neřesti, prostituce, hazardní hry i mučení byly ve Versailles údajně na téměř denním pořádku.
Madame de Pompadour si proto našla jinou zábavu. Jejím hlavním oficiálním úkolem bylo bavit krále, a tak pořádala slavnosti, lovy, diskuze s intelektuály a přestavovala zámky a zahrady. Vymýšlela divadelní hry, v nichž sama hrála. Sbírala umění a porcelán a podporovala umělce a vzdělání, zasadila se o stavbu vojenské akademie Ecole Millitaire. Měla také vytříbený módní styl a stala se tak ikonou rokoka. Král ji považoval za nejbližší přítelkyni a proto ji u dvora ponechal i poté, co začala mít zdravotní potíže a nemohla mu již sloužit jako milenka.
Odkaz v podobě ňader
Její zdraví se však horšilo a roku 1764 zemřela na tuberkulózu ve věku dvaačtyřiceti let. Král byl zasažen smrtí své dlouholeté přítelkyně natolik, že několik dní nebyl schopen plnit své povinnosti. Madame de Pompadour byla pohřbena s poctami vyhrazenými vévodkyním, ačkoli její hrobka byla později zdevastována během Velké francouzské revoluce.
Madame de Pompadour však zanechala svůj odkaz v mnoha ohledech až dodneška. Krásné hyacinty, které rostou i v našich jarních zahradách, nechala z Iránu dovézt a vyšlechtila pro evropské podmínky právě ona, látkové kabelky určené na ples zvané „pompadúrky“ nesou právě její jméno, stejně tak jako barevný odstín Rose de Pompadour, který na její pokyn požívali na porcelán v jí vzkříšené porcelánce v Sévres. A pokud si někdy vychutnáváte bublinky šampaňského místo z úzkých sklenic zvaných flétny z klasických širokých otevřených číší, pak vězte, že se údajně jedná o odlitek skvostného poprsí Madame de Pompadour.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Básnířka Vladimíra Čerepková prošla dětským domovem i blázincem. Emigrovala do Francie a byla femme fatale českých beatniků

Gala Dalí: Manželka slavného malíře dokázala z mužů dostat maximum. Manželovi zahýbala a jeho penězi platila milence

Peggy Hopkins Joyce: Slavná zlatokopka měla 6 manželů, platili jí i za "manželské povinnosti". Muži se kvůli ní zabíjeli

Špionka Nancy Wake: Gestapem nejhledanější žena přezdívaná Bílá myš zabíjela nacisty holýma rukama a velela 7 tisícům mužů

Špionka Josefa Huliciusová: Češka zamotala hlavu Heydrichovi, zamilovaný protektor jí hrál na housle, zatímco spolupracovala s MI6

Milenka Ludvíka XIV.: Madame de Montespan trávila sokyně jedem, krále opíjela nápojem lásky od čarodějnice

Milenka Ludvíka XV. Madame du Barry: Z kurtizány hraběnkou, která u dvora trpěla a skončila pod gilotinou

Nenasytný proutník Ludvík XIV.: Král Slunce měl více dětí s milenkami než s manželkou, stud mu nic neříkal

Držela v rukách useknutou hlavu Marie Antoinetty: Madame Tussaud unikla gilotině díky vosku








