Julie d’Aubigny: Šermířka ze 17. století unesla milenku a vykrádala hroby

Významná operní pěvkyně Julie d’Aubigny (1673–1707) se toho skutečně nebála. Věnovala se šermu a k soubojům vyzývala nejenom ženy, ale také muže. S oběma pohlavími udržovala milostné vztahy, v dnešní době bychom ji mohli jednoznačně označit za bisexuálku. Do historie se Julie d’Aubigny zapsala spíše svými skandály než svou profesí operní pěvkyně. Kontroverze jako by zastínily její talent, což je velká škoda, protože se o ní kdysi říkávalo, že má ten nejkrásnější hlas v celé Francii.

Šermu se vyučovala mezi muži

Talent podělila po svém otci, který šerm vyučoval ve Versailles. Už od dětství se pyšnila neuvěřitelnými šermířskými schopnostmi a její otec uznal, že to nemůže nechat ležet ladem. Učinil proto poněkud netradiční krok. Od útlého věku Julie učil šermířskému umění, avšak nikoliv na soukromých hodinách, jak by možná mnozí předpokládali. Souboj s mečem absolvovala spolu s mnohými dalšími talentovanými chlapci ve třídě a ve věku pouhých dvanácti let se účastnila různých šermířských soutěží.

Otec ji vychovával jako syna, Julie s ním navštěvovala dokonce i nevěstinec

Patrně ze strachu, že bude Julie nachytána při něčem, co se pro ženu té doby úplně nesluší, ji otec učil, jak se chovat jako správný gentleman 17. století. Nejenom šermování, ale také jízda na koni se stala další aktivitou, která měla Julie svým způsobem zocelit. Mimo to nosila mužské oblečení a s otcem se bavila tak, jak to tehdy dělávali spíše synové. Nevěstince, bary i herny znala Julie jako své boty, protože ji otec do těchto míst brával naprosto bez ostychu.

Od nudného manžela utekla se svým učitelem šermu

První manželství uzavřela v pouhých čtrnácti letech. Nebylo tedy žádným překvapením, že svazek nevydržel. Ačkoliv se Julie provdala za Sira de Maupina ze Saint Germain Laye a přijala díky tomu přízvisko Madame de Maupin (francouzsky La Maupin), scénář poslušné manželky nebyl nic pro ni. Ve svazku se nudila, čemuž nepomohl ani fakt, že byl její manžel často na zahraničních cestách a Julie zůstávala samotná ve Francii. Větší vzrušení pro ni znamenal učitel šermu zvaný Séranne stíhaný za vraždu muže, ke které došlo v nezákonném souboji. Společně utekli na venkov a později do Marseille - a Juliina kariéra operní pěvkyně byla rázem na světě.

Měla údajně nejkrásnější hlas v celé Francii 

Julie d'Aubigny se spolu se svým učitelem šermu ještě před cestou do Marseille vydala na venkov. Snažili se prorazit v oblasti, které rozuměli ze všeho nejlépe, a tak se chvíli živili pořádáním šermířských ukázek. Aby toho nebylo málo, Julie zkusila také zpívat v hospodách nebo na místních trzích. Setkala se s úspěchem, nikdo takový ve Francii zřejmě předtím ještě nevystupoval. Její představení bylo něčím specifické, oblékala se do pánského oblečení, ale za muže se nevydávala. Když konečně dorazila do Marseille, připojila se k operní společnosti provozované Gaultierem de Marseilles. Od svého manželského života se zcela odstřihla a vystupovat začala pod svým rodným příjmením d’Aubigny.

Její lásku rodiče odklidili do kláštera 

Zatímco Juliin profesní život vzkvétal, nad tím milostným se stahovala mračna. Ačkoliv navázala vztah s dcerou místního obchodníka, dlouhého trvání se svazek nedočkal. Cécilie se do Julie zamilovala prakticky na první pohled, ale její rodiče tomuto spojení nepřáli a svou dceru raději ukryli do kláštera Visitandines v Avignonu. Snaha zabránit ženám v kontaktu ale mnoho úspěchu nepřinesla, Julie se jen tak odbýt nenechala. Sama do kláštera vstoupila a románek pokračoval. Obě ženy se pokusily o útěk, ale o úspěchu nemohla být řeč.

Když v klášteře zemřela jedna ze starších sester, Julie se zhostila těla a položila ho do postele své přítelkyně. Poté zapálila pokoj, čímž se snažila nafingovat milenčinu smrt. Plán byl sice propracovaný, ale zřejmě ne dost. Jakmile bylo tělo identifikováno, všem bylo jasné, že dívky utekly a Julie d’Aubigny, obviněná v nepřítomnosti pod mužskou identitou z únosu, krádeže těla, žhářství a nedostavení se před soud byla odsouzena k trestu smrti upálením. Utekla tedy znovu zpátky domů do Paříže. A jak dopadl její vztah? Dívky udržovaly milostný poměr ještě několik měsíců, avšak pak se Cécilie vrátila zpátky ke své rodině.

Na plese v převlečení za muže políbila vznešenou šlechtičnu

V Paříži navázala na svou úspěšnou kariéru operní pěvkyně a vrátila se zpátky na jeviště. Obdiv a sláva na sebe nenechaly dlouho čekat a pochvaly se na Julie valily prakticky odevšad. Přesto si nedala říct a stále porušovala zákon. O skandál neskutečných rozměrů se postarala v roce 1695, kdy se v převlečení za muže zúčastnila královského plesu ve Versailles. Bez okolků rozrazila cestu mezi nápadníky vznešené šlechtičny a sama ji přede všemi políbila.

Některým mužům se situace příliš nelíbila a Julie vyzvali na souboj. Jejich snahy ale přišly vniveč, Julie všechny tři nápadníky porazila a všem v sále dokázala, že je skutečně talentovanou šermířkou. Její talent ocenil dokonce i král Ludvík XIV. Ačkoliv byla Julie obviněná z nelegálního souboje, trest ji nakonec nečekal. Samotný panovník byl jejím obdivovatelem, zamiloval si jak její pěvecké a herecké schopnosti, tak její výstřední chování. Uznal, že zákon se stejně vztahuje výhradně na muže, protože se nepředpokládalo, že by ženy uměly tak dobře bojovat, a Julie omilostnil.

Stejnopohlavní manželství uzavřela jako vůbec první žena ve Francii

Julie d’Aubigny bylo zkrátka absolutně jedno, co si o ní kdo myslí. Ačkoliv byla formálně stále vdaná za de Maupina, hlavu jí to příliš netížilo. Rozhodla se pro nové manželství - a tentokrát se ženou. Její osudovou láskou se stala Madame la Marquise de Florensac, o čemž svědčí také fakt, že tento vztah byl tím nejdelším, jaký Julie kdy udržovala.

Přestože stejnopohlavní manželství zákony té doby nepovolovaly, ženy žily ve svazku šťastně a spokojeně, aniž by se zabývaly okolními názory. Zdálo se, že Julie našla lásku na celý život. La Florensac byla neskonale krásná a s Julie jí to jednoznačně klapalo. O slávu i bohatství nebyla také nouze. Jeden dochovaný příběh uvádí, že ženy spolu žily po období dvou let v dokonalé harmonii. Pak ale život Julie zasáhla tragédie, která neměla obdoby, a nic už nikdy nebylo jako dřív.

Po smrti de Florensac se Julie navrátila zpátky do kláštera 

Dva roky společného žití uběhly jako voda, a právě v tento moment společná kapitola obou žen skončila. Juliina manželka zemřela na horečku a Julie se zbortil celý svět. Naprosto zoufalá a zdrcená se stáhla z očí veřejnosti. Na jeviště už nikdy nevkročila a svou kariéru operní pěvkyně pověsila na hřebík. Jednoduše se stáhla do ústraní a rozhodla se vstoupit opět do kláštera, kde se snažila se svým smutkem po dobu čtyř let žít. Situace byla ale neúprosná. Julie d’Aubigny nebylo ani čtyřicet let, když v klášteře zemřela. Dobové záznamy uvádějí, že tělo tehdy talentované operní pěvkyně, která se odmítala nechávat svazovat společenskými konvencemi, bylo pohozeno na smetišti.