Český knížecí dvůr v desátém století působil jako aréna, kde se místo diplomatických nót tasily dýky a pletly provazy. V hlavní roli září Drahomíra ze Stodor, energická blondýna z východu, která do Prahy nepřišla štrikovat ponožky, ale dělat vysokou politiku.
Tato ambiciózní dáma se ocitla v nezáviděníhodném sendviči mezi uctívanou tchyní Ludmilou a synem Václavem, který raději ležel v knihách než v krvi nepřátel. Drahomíra sázela na tvrdou ruku a staré pořádky, zatímco zbytek rodiny začal propadat novému křesťanskému trendu, což věštilo pořádnou bouři.
Když se tchyně plete do řemesla
Mít doma Ludmilu bylo pro Drahomíru asi stejně osvěžující jako osina v botě, protože svatá babička měla pod palcem výchovu mladých knížat a nekonečný vliv na státní kasu. Zatímco Drahomíra chtěla ze synů vychovat pořádné dravce, Ludmila je na Budči učila latinskému skloňování a pokoře, což budoucí regentku vytáčelo k nepříčetnosti. Tento střet generací nebyl o špatně uklizeném nádobí, ale o tom, jestli se budeme klanět dubům, nebo německým sousedům. Drahomíra nakonec bouchla do stolu a rozhodla se, že dvě první dámy jsou na jeden český rybníček prostě příliš velké sousto.
Výchovný tábor na hradišti Budeč
Mladý Václav musel mít z matky a babičky hlavu kolem, zvlášť když ho jedna nutila pilovat latinu na Budči a druhá mu pravděpodobně kontrolovala ostrost meče a loajalitu k pohanským tradicím. Budeč se stala symbolem intelektuálního vzdoru proti Drahomířině přímočarému vidění světa, kde se problémy řešily silou a ne modlitbou u oltáře. Kněžna se upřímně děsila, že z jejího syna vyroste nepoužitelný mnich, který pro šustění pergamenu přeslechne dupot nepřátelských koní u hranic. Její mateřská láska měla zkrátka podobu vojenského drilu, zatímco Ludmila sázela na duchovní dovednosti a povinnosti, které se v té drsné době nenosily.
Noční šichta lotrů na Tetíně
Když Ludmila pochopila, že v Praze začíná být horko, sbalila si raneček a odjela na Tetín doufat v klidný důchod, jenže Drahomíra měla o jejím odpočinku poněkud radikálnější představu. Poslala za ní své dva věrné hrdlořezy, Tunnu a Gommona, kteří se s tím rozhodně nepárali a místo mečů sáhli po babiččině vlastním závoji, aby zbytečně neznečistili podlahu krví. Byl to v podstatě velmi úsporný a tichý úklid nepohodlné konkurence, který Drahomíře zajistil vytoužené místo na trůnu a Ludmile v podstatě okamžitou letenku do síně slávy mezi české svaté. Ironií osudu zůstává, že tento brutální krok vynesl obě ženy do historie, avšak každou v úplně jiné barvě.
Pokání v režii černé vdovy
Jakmile Václav dospěl a vyprovodil svou drahou matinku na chvíli z domu, Drahomíra najednou zjistila, že svědomí dokáže kousat víc než naštvaný Sas a začala se tvářit jako vzorná křesťanka. Na Tetíně nechala jako bolestné postavit kostel svatého Michala, nejspíš v naději, že pár cihel a trocha malty vymažou vzpomínku na to, jak nechala tchýni zbavit kyslíku. Byl to od ní mistrovský tah, kterým se snažila uklidnit davy a ukázat synovi, že už je zase hodná máma, co si jen občas vyřídí účty s příbuznými. Její životní jízda mezi starými bohy a novým Bohem připomínala zběsilý slalom, ve kterém se snažila udržet u koryta za každou cenu.
Poslední útěk do neznáma
Drahomířina politická kariéra skončila stejně divoce, jako začala. Když se u Staré Boleslavi začaly brousit nože na Václava, pochopila, že rodinné oslavy u Přemyslovců bývají smrtelně nebezpečné. Podle pověstí sbalila kufry a zmizela kamsi do Charvát, čímž definitivně vyklidila pole a nechala po sobě jen legendy o kruté pohance a stín jedné zardoušené babičky. Zůstal po ní příběh ženy, která se nebála jít přes mrtvoly, aby udržela stát pohromadě, i když ji historie nakonec trochu nespravedlivě odsunula na vedlejší kolej. Drahomíra nebyla jen stvůra z bájí, ale spíše pragmatická hráčka v době, kdy se za chyby v rodokmenu platilo hlavou.
Čachtický hrad dodnes obestírají děsivé legendy o krvavé hraběnce Alžbětě Báthoryové. Přečtěte si, jaký příběh se s tímto místem opravdu pojí.
Galerie: Drahomíra ze Stodor: Ambiciózní kněžna, která se zapsala do dějin vraždou i politikou
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Harriet Tubmanová: Uprchlá otrokyně se opakovaně vracela na jih USA, aby osvobozovala další

Polyxena z Lobkovic spojovala rody i osudy jedním rozhodnutím. Její vliv sahal daleko za zdi paláců a hradů

Rosalind Franklinová: Práce této vědkyně byla klíčová pro objev struktury DNA, ale slávu sklidili jiní

Alžběta Pomořanská, císařovna s nadlidskou silou a největším věnem Evropy

Florence Nightingale proměnila péči v poslání. Spojila soucit, vědu a odvahu změnit svět medicíny

První kulturistka Katie Sandwina: Svého muže zvedala nad hlavu jednou rukou, v důchodu byla vyhazovačkou ve vlastním baru

Úsměvný paradox: První českou královnou byla Svatava Polská. Ambiciózní dívka se po boku Vratislava II. prodrala k moci

Hvězdy mu předpověděly vzestup i děsivý konec. Osud Albrechta z Valdštejna se zjevil věhlasnému mágovi Keplerovi

Mrazivá krása, ale prázdný žaludek: Růžena Svobodová vymetala pražské salony a kašlala na plotnu












