Harriet Tubmanová: Uprchlá otrokyně se opakovaně vracela na jih USA, aby osvobozovala další

Harriet Tubman se narodila jako otrokyně, ale zemřela jako symbol svobody. Její příběh je plný bolesti, humoru, tvrdohlavosti i nečekané naděje.

Dívka z plantáže, která se nikdy nesklonila

Narodila se roku 1822 v Marylandu jako Araminta Rossová. Už od útlého dětství poznala, co znamená dřina bez slitování. Hlídala děti bělošských pánů, pracovala na polích, tahala těžká břemena. Rychle pochopila, že otroctví nemá nic společného s pohádkami o rodinných plantážích. Byla to surová realita plná bolesti, strachu a bezmoci. Zlom přišel, když se jako dvanáctiletá postavila dozorci, který honil uprchlého otroka. Kovové závaží ji zasáhlo do hlavy a zranění ji provázelo celý život. Záchvaty, bolesti i náhlé usínání.

Podzemní železnice bez jízdního řádu

Harriet se začala vracet zpět na jih. Ne jenom jednou, ale znovu a znovu. Pomocí sítě tajných úkrytů, přátel a skrytých cest převáděla otroky k svobodě. Říkalo se tomu podzemní železnice, i když žádné koleje neexistovaly. Byla to spíš síť lidské odvahy. Během zhruba třinácti výprav pomohla více než sedmdesáti lidem utéct. Dalším desítkám poradila cestu. Na její hlavu byla vypsána odměna, ale nikdy ji nechytli. Nosila zbraň, aby chránila skupinu. Malým dětem občas podávala uklidňující prostředky, aby jejich pláč neprozradil skrýš. Tvrdé metody? Z našeho pohledu možná. Ale tehdy šlo doslova o život.

Mohlo by se vám líbit

Jan Želivský: Slova kazatele, který dokázal pozvednout dav a změnit běh dějin

Špionka, která přelstila armádu

Když vypukla americká občanská válka, neváhala a přidala se k armádě Severu. Díky znalosti terénu se z ní stala skvělá průvodkyně i špionka. Pohybovala se v převlecích, sbírala informace a vedla vojáky tam, kam by se jinak neodvážili. Vrchol její válečné kariéry přišel v roce 1863 při výpravě u řeky Combahee. Pomohla naplánovat akci, při níž bylo osvobozeno kolem sedmi set padesáti otroků.

Klidné stáří plné pomoci druhým

Po válce se usadila v New Yorku. Znovu se provdala a nikdy nepřestala pomáhat lidem v nouzi. Podporovala bývalé otroky a zapojila se do boje za volební právo žen. Dokonce cestovala po zemi s přednáškami. A to navzdory tomu, že neuměla číst ani psát. Na sklonku života založila domov pro staré a chudé Afroameričany. Když se její zdravotní stav zhoršil? Sama se do něj nastěhovala. Zemřela roku 1913. Z bývalé otrokyně se stala národní hrdinka.

Mohlo by se vám líbit

Lucky Luciano: Mafiánský boss proslul drsnými válkami gangů a snahou o sjednocení mafie. Za války pomáhal policii

Od plantáže až na bankovku

Její jméno dnes nesou památníky, školy i charitativní projekty. Vznikly o ní filmy i knihy. Spojené státy dokonce plánují, že se její portrét objeví na dvacetidolarové bankovce místo prezidenta, který otroky vlastnil. Debaty kolem toho jsou bouřlivé, ale význam je jasný. Harriet Tubmanová představuje jiný druh hrdinství. Ne moc a bohatství, ale odvahu postavit se nespravedlnosti. Je důkazem, že i jeden člověk může rozpoutat lavinu změn. Harriet kdysi řekla, že nikdy neviděla nikoho, kdo by po ochutnání svobody chtěl zpátky do otroctví. A právě tím vystihla celý svůj život.

Víte, kdo byla Margita Schneiderová? Přečtěte si silný příběh dívky, která unikla holokaustu, sloužila u britského letectva a po válce čelila dalším zkouškám.

Galerie: Harriet Tubman: Od otrokyně k ikoně svobody

6 fotek 7 fotek