Jsou lidé, kteří se zapíší do dějin knihami. A pak jsou tací, kteří to zvládnou činy. Harriet Tubman patří do té druhé kategorie. Malá žena s obrovskou odvahou dokázala změnit životy stovek lidí.
Harriet Tubman se narodila jako otrokyně, ale zemřela jako symbol svobody. Její příběh je plný bolesti, humoru, tvrdohlavosti i nečekané naděje.
Dívka z plantáže, která se nikdy nesklonila
Narodila se roku 1822 v Marylandu jako Araminta Rossová. Už od útlého dětství poznala, co znamená dřina bez slitování. Hlídala děti bělošských pánů, pracovala na polích, tahala těžká břemena. Rychle pochopila, že otroctví nemá nic společného s pohádkami o rodinných plantážích. Byla to surová realita plná bolesti, strachu a bezmoci. Zlom přišel, když se jako dvanáctiletá postavila dozorci, který honil uprchlého otroka. Kovové závaží ji zasáhlo do hlavy a zranění ji provázelo celý život. Záchvaty, bolesti i náhlé usínání.
Podzemní železnice bez jízdního řádu
Harriet se začala vracet zpět na jih. Ne jenom jednou, ale znovu a znovu. Pomocí sítě tajných úkrytů, přátel a skrytých cest převáděla otroky k svobodě. Říkalo se tomu podzemní železnice, i když žádné koleje neexistovaly. Byla to spíš síť lidské odvahy. Během zhruba třinácti výprav pomohla více než sedmdesáti lidem utéct. Dalším desítkám poradila cestu. Na její hlavu byla vypsána odměna, ale nikdy ji nechytli. Nosila zbraň, aby chránila skupinu. Malým dětem občas podávala uklidňující prostředky, aby jejich pláč neprozradil skrýš. Tvrdé metody? Z našeho pohledu možná. Ale tehdy šlo doslova o život.
Špionka, která přelstila armádu
Když vypukla americká občanská válka, neváhala a přidala se k armádě Severu. Díky znalosti terénu se z ní stala skvělá průvodkyně i špionka. Pohybovala se v převlecích, sbírala informace a vedla vojáky tam, kam by se jinak neodvážili. Vrchol její válečné kariéry přišel v roce 1863 při výpravě u řeky Combahee. Pomohla naplánovat akci, při níž bylo osvobozeno kolem sedmi set padesáti otroků.
Klidné stáří plné pomoci druhým
Po válce se usadila v New Yorku. Znovu se provdala a nikdy nepřestala pomáhat lidem v nouzi. Podporovala bývalé otroky a zapojila se do boje za volební právo žen. Dokonce cestovala po zemi s přednáškami. A to navzdory tomu, že neuměla číst ani psát. Na sklonku života založila domov pro staré a chudé Afroameričany. Když se její zdravotní stav zhoršil? Sama se do něj nastěhovala. Zemřela roku 1913. Z bývalé otrokyně se stala národní hrdinka.
Od plantáže až na bankovku
Její jméno dnes nesou památníky, školy i charitativní projekty. Vznikly o ní filmy i knihy. Spojené státy dokonce plánují, že se její portrét objeví na dvacetidolarové bankovce místo prezidenta, který otroky vlastnil. Debaty kolem toho jsou bouřlivé, ale význam je jasný. Harriet Tubmanová představuje jiný druh hrdinství. Ne moc a bohatství, ale odvahu postavit se nespravedlnosti. Je důkazem, že i jeden člověk může rozpoutat lavinu změn. Harriet kdysi řekla, že nikdy neviděla nikoho, kdo by po ochutnání svobody chtěl zpátky do otroctví. A právě tím vystihla celý svůj život.
Víte, kdo byla Margita Schneiderová? Přečtěte si silný příběh dívky, která unikla holokaustu, sloužila u britského letectva a po válce čelila dalším zkouškám.
Galerie: Harriet Tubman: Od otrokyně k ikoně svobody
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Ada Lovelace: Matematička s vizí technologie budoucnosti napsala první algoritmus pro počítač

Artemisia I. z Kárie: Námořní velitelka, která bojovala po boku Peršanů proti Řekům. Vynikala strategií natolik, že ji respektovali i její nepřátelé

Polyxena z Lobkovic spojovala rody i osudy jedním rozhodnutím. Její vliv sahal daleko za zdi paláců a hradů

Rosalind Franklinová: Práce této vědkyně byla klíčová pro objev struktury DNA, ale slávu sklidili jiní

Mrazivá krása, ale prázdný žaludek: Růžena Svobodová vymetala pražské salony a kašlala na plotnu

Zářící mobily nám v noci masakrují mozek. Geniální Češka odhalila šokující pravdu o tom, jak si nevratně ničíme životy

Nobelovka navzdory platu na slané tyčinky: Neuvěřitelný příběh pražské rodačky, kterou nezastavili nacisté ani mužské ego

Pětkrát denně v jiném kostýmu: Göring miloval diamanty víc než armádu. Nakonec všechny přelstil kyanidovou kapslí

Sebevražda, nebo rekord? Inženýr Kašpar utratil jmění za proutěné křeslo s motorem a šokoval národ











