44 Kč
Dávno předtím, než svět řešil práva žen a skleněné stropy, brázdila Středozemní moře královna, která si z mužských generálů dělala šachové figurky. Jmenovala se Artemisia a do dějin vstoupila s mečem v ruce i hlavou plnou plánů.
Zatímco jiní vládci se schovávali za armády a posílali rozkazy z bezpečí paláců, ona stála na palubě lodě v první linii. Nehrála si na symbol moci, skutečně ji držela v rukou. A právě proto její příběh nepůsobí jako zaprášená kapitola z učebnice, ale jako akční historický thriller.
Artemisia vládla městu Halikarnassos v době, kdy ženy většinou řešily domácnost a muži války. Ona to vzala opačně. Po smrti manžela převzala trůn a místo slz si oblékla brnění. Vládla jménem svého mladého syna, ale ve skutečnosti byla hlavou státu ona. Její říše nebyla žádná zapadlá vesnice. Ovládala pobřežní města i ostrovy, obchodní trasy i lodě. V dnešním Turecku byste našli její hlavní město tam, kde se dnes opalují turisté v Bodrumu. Jenže místo lehátek tu kdysi kotvily válečné lodě připravené na bitvu.
Když se perský král Xerxés chystal dobýt Řecko, svolal své admirály. Muži se předháněli, kdo bude víc pro bitvu. Jen Artemisia zvedla obočí a řekla jasně, že Řekové jsou na moři silnější a že námořní střet bude průšvih. Měla pravdu. Věděla, že menší řecké lodě jsou obratnější a že v úzkých průlivech udělají s perskou flotilou krátký proces. Xerxés ji chválil, ale pak ji samozřejmě neposlechl. Klasika. Když ignorujete nejchytřejšího člověka v místnosti, obvykle to špatně dopadne.
Když se bitva opravdu rozjela a Peršané začali dostávat pořádně na frak, Artemisia se ocitla v pasti. Pronásledovaly ji řecké lodě a před sebou měla vlastní spojence. V tu chvíli předvedla tah hodný šachového mistra. Nechala svou loď narazit do spřáteleného plavidla a potopila ho. Řekové si mysleli, že zničila nepřítele, a přestali ji pronásledovat. Xerxés z dálky viděl jen explozi a byl nadšený, jak skvěle bojuje. Údajně tehdy prohlásil, že jeho muži se změnili v ženy a jeho žena v muže. Drsná pochvala, ale pochvala.
Po porážce byl Xerxés v panice. Nevěděl, jestli pokračovat ve válce, nebo vzít nohy na ramena. Znovu si zavolal Artemisii, protože se ukázalo, že jako jediná nemluvila nesmysly. Poradila mu, aby se stáhl do Asie a nechal generála Mardonia bojovat dál. Když uspěje, sláva bude králova. Když ne, Xerxés bude v bezpečí. Politika na jedničku. Král ji tentokrát poslechl a pravděpodobně si tím zachránil krk.
O její skutečné smrti toho víme málo, což pozdějším autorům dalo prostor k fantazii. Někteří tvrdili, že se zamilovala do muže, který ji odmítl, a ona se z nešťastné lásky vrhla ze skály do moře. Upřímně to zní spíš jako telenovela než konec života ženy, která velela flotile a přelstila celou armádu. Historici se shodují, že jde nejspíš o romantický výmysl, protože silné ženy se ve starověku prostě musely nějak zlomit, ideálně kvůli chlapovi.
Artemisia nebyla výjimka proto, že byla žena ve válce. Byla výjimečná proto, že byla chytřejší než většina mužů kolem sebe. Uměla vládnout, plánovat, riskovat i ustoupit ve správný moment. Její příběh připomíná, že dějiny nejsou jen o králích s korunou a generálech s mečem. Jsou i o ženách, které se odmítly vejít do role, kterou jim společnost nadiktovala. Artemisia si ji přepsala po svém a udělala to tak dobře, že ji dodnes obdivujeme. Kdyby ji tehdy Xerxés poslouchal hned, možná by se o slavné řecké vítězství u Salamíny vůbec nemluvilo. Což je další důkaz, že ignorovat chytrou ženu se v historii nevyplácí.
Margaret Campbell proslavil největší milostný skandál 60. let. Přečtěte si, o co šlo.
