44 Kč
Vévodkyně z Argyllu, Margaret Campbell, patřila k těm ženám, které dokázaly dokonale ztělesnit lesk i pád britské vyšší společnosti. Byla krásná, sebevědomá, okouzlující a zároveň nebezpečně svá, což se v tehdejší době nehodilo. Do historie nicméně vstoupila především kvůli pohoršujícím fotografiím, které se objevily během jejího rozvodu u soudu jako důkaz její nevěry. Tohoto škraloupu se vévodkyně už nikdy nezbavila.
Narodila se v roce 1912 jako Ethel Margaret Whigham do bohaté skotské rodiny. Její otec George Whigham byl úspěšný stavební magnát, a tak Margaret vyrůstala v prostředí, kde peníze nikdy nechyběly. Už jako dívka přitahovala pozornost, nejen svým vzhledem, ale i neobyčejným sebevědomím. Měla smysl pro styl, pohybovala se v těch nejvyšších společenských kruzích a londýnské deníky ji brzy označovaly za jednu z nejkrásnějších a nejžádanějších debutantek své generace.
Prvních čtrnáct let svého života strávila v New Yorku, kde se vzdělávala na soukromé škole Hewitt School. V patnácti letech údajně otěhotněla s hercem Davidem Nivenem, v londýnské pečovatelském domě ale měla tajně podstoupit potrat. Odpor k Nivenovi to v ní však nevyvolalo, právě naopak. Herce zbožňovala až do jeho smrti v roce 1975.
Ve 30. letech se Margaret stala vyhledávanou společenskou hvězdou. Její první manželství s americkým milionářem Charlesem Sweenym bylo událostí roku. Svatba v roce 1933 přilákala davy lidí a způsobila dopravní kolaps v centru Londýna, tolik chtěl každý vidět Margaret v šatech od Normana Hartnella, návrháře, který později oblékala i královna Alžběta II. Byla to pohádková svatba, jakou by jí mohla závidět i hollywoodská hvězda. Se Sweenym měla po osmi potratech tři děti, první dcera se však narodila mrtvá.
Deset let po svatbě navíc prodělala úraz, který jí znemožnil mít další děti. „Spadla jsem dvanáct metrů na dno výtahové šachty,“ vzpomínala Margaret později. „Jediné, co mě zachránilo, bylo výtahové lano, které můj pád zpomalilo. Musela jsem se ho chytit, protože se později ukázalo, že jsem měla všechny nehty utržené. Zřejmě jsem spadla na kolena a narazila si zadní část hlavy o zeď.“ Manželství se brzy poté začalo rozpadat. Sweeny byl pracovně často pryč a Margaret se nudila. Měla ráda pozornost, společnost a zábavu a ta jí v manželství začala chybět. Po čtrnácti letech, dvou dětech a mnoha skandálech skončilo jejich soužití rozvodem.
Po válce se Margaret stala typickou představitelkou londýnské high society. Byla extravagantní, milovala luxus, drahé šperky, francouzskou módu a mladé muže. Získala pověst ženy, která se nikdy nenechá ovládat a která ví, jak zaujmout. Navíc milovala sex a užívala si četné románky, aniž by se to snažila skrývat. Když v roce 1949 potkala Iana Campbella, 11. vévodu z Argyllu, byl to přesně ten typ muže, který ji fascinoval: charismatický, vzdělaný, s aristokratickým původem. Jenže měl i svou temnější stránku, byl notoricky zadlužený, pil a byl známý svou výbušnou povahou. To ale Margaret neodradilo.
Ian Campbell měl za sebou dvě manželství a složitou minulost, ale Margaret si ho dokázala omotat kolem prstu. Mnozí tvrdili, že ho okouzlila svou elegancí i štědrostí, a že byla ochotná pomoci mu z finančních potíží. Vévodství Argyll tehdy rozhodně nevzkvétalo, ale Margaret měla peníze a postavení. Když se v roce 1951 vzali, vypadalo to, že spojili krásu a moc v ideální pár a Margaret navíc investovala spoustu času i peněz do zvelebení Inveraray Castle. Jenže realita byla mnohem temnější.
Manželství se brzy proměnilo v bitvu dvou silných eg. Vévodkyně chtěla společenský lesk, její manžel chtěl peníze. Ian pil, vyžadoval kontrolu nad jejím majetkem a žárlil na její přátele, dokonce vévodkyni i fyzicky napadal a také ji týral psychicky, když se posmíval jejímu zadrhávání. Margaret naopak odmítala být poslušnou manželkou, jakou od ní okolí očekávalo. Byla nezávislá, flirtovala, provokovala. V jejich domě Inveraray Castle, kde se pořádaly okázalé večírky, se střídala britská smetánka i vlivní muži z politiky a byznysu. Oba manželé si byli nevěrní, ale vévoda byl ten, kdo nakonec rozdmýchal největší skandál.
Když se jejich vztah definitivně rozpadl, rozhodl se Ian Campbell pro rozvod. A místo tichého ukončení manželství rozpoutal mediální peklo. V roce 1963 předložil soudu důkazy o údajné manželčině promiskuitě včetně dnes již legendárních polaroidových fotografií, na kterých byla Margaret zachycena nahá, pouze s perlami kolem krku, při sexuálních hrátkách s neznámým mužem. Nikdy se s jistotou neprokázalo, kdo onen muž na snímcích byl, ale spekulovalo se o vysoce postavených osobnostech, dokonce o členech královské rodiny nebo vládních činitelích.
Fotografie se staly symbolem skandálu, jaký Británie do té doby nepoznala. Soudní líčení bylo brutální. Vévodkyně byla veřejně zostuzena, soudce ji nazval „ženou bez morálních zásad“. Média ji doslova roztrhala, prezentovala ji jako zhýralou, chladnou a sebestřednou ženu, která zneuctila aristokratickou důstojnost. Bylo to poprvé v historii Velké Británie, kdy média takto veřejně očernila ženu. Margaret byla vyloučena ze společnosti, přišla o majetek a přátelé se od ní odvrátili.
Z dnešního pohledu působí celý případ až absurdně. V době, kdy se od mužů podobné chování víceméně tolerovalo, byla Margaret exemplárně potrestána za to, že si dovolila žít podle svých pravidel. Vévodovi se podařilo rozvod vyhrát, ale jeho pověst také utrpěla. Jeho finanční situace se nezlepšila a zemřel jen o několik let později.
Margaret se po rozvodu nikdy zcela nevzpamatovala. Zůstala sice hrdá a elegantní, ale žila čím dál skromněji. Postupně prodala šperky i majetek, aby mohla zaplatit dluhy. Její dny slávy byly dávno pryč, ale i v chudobě si zachovala jistý půvab a šarm, který k ní neodmyslitelně patřil. V 70. a 80. letech žila v malém londýnském bytě a občas se objevila na společenské akci, vždy upravená, s hlavou vztyčenou, jako by se nic nestalo.
Zemřela v roce 1993 v ústraní, téměř zapomenutá, ne však na dlouho. O několik desetiletí později, s měnícím se pohledem na ženy a jejich roli ve společnosti, se začala objevovat nová interpretace jejího příběhu. Margaret už nebyla vnímána jako „padlá vévodkyně“, ale spíš jako žena, kterou zničila doba a její předsudky. Její znovu příběh ožil v roce 2021 díky minisérii Skandál po britsku, kde ji ztvárnila Claire Foy.
www.harpersbazaar.cz, www.hbo.com, www.csfd.cz
