44 Kč
V žilách jí kolovala krev mocných Přemyslovců i uherských Arpádovců, její skutečný osud se však naplno rozvinul až za hranicemi české kotliny. Ludmila Přemyslovna byla energickou a sebevědomou ženou, která dokázala okouzlit muže, ovlivňovat krále a stát se inspirací pro symboliku, již Bavorsko hrdě používá dodnes.
Její cesta začala v Olomouci, kde se narodila jako dcera knížete Bedřicha. Už ve čtrnácti letech opustila domov, aby se provdala za hraběte Albrechta z Bogenu. Tehdy ještě nikdo netušil, že tato mladá princezna jednou spojí české země s bavorským vévodstvím tak těsně, že se její rodové dědictví stane neodmyslitelnou součástí německé historie a tamní národní identity.
Její první životní etapa byla spjata s hrabětem Albrechtem z Bogenu, se kterým prožila třináct let a přivedla na svět tři syny. Když Albrecht roku 1197 zemřel na následky zranění ze Svaté země, zůstala mladou vdovou s nelehkým úkolem spravovat rodové statky. Z této doby pochází fascinující detail, který ovlivnil moderní svět. Erb pánů z Bogenu tvořily modrobílé kosočtverce, které Ludmila po svém muži převzala. Když se později provdala do rodu Wittelsbachů, tato ikonická šachovnice přešla do jejich znaku. Dodnes ji tak vidíme na vlajkách Bavorska i na logu slavné automobilky BMW. To je dědictví, za které vděčíme právě této energické Přemyslovně.
Po sedmi letech vdovství Ludmila prokázala, že kromě urozeného původu disponuje i značným vtipem a odvahou. Její druhý manžel, bavorský vévoda Ludvík I., byl o poznání mladší a původně patřil k nepřátelům jejího prvního muže. Legenda praví, že Ludmila nechtěla nechat nic náhodě a připravila na roztržitého vévodu past v za dveřmi ložnice. Zatímco mu slibovala svou přízeň, nechala za oponou schovat rytíře. Když Ludvík v milostném opojení slíbil manželství, domníval se, že ho slyší jen malby na závěsech. Vzápětí však vystoupili živí svědci a vévoda, ač možná překvapen, musel svůj slib dodržet. Tato svatba z ní udělala jednu z nejmocnějších žen tehdejšího Německa.
Jako bavorská vévodkyně rozhodně nezapomněla na své kořeny a stala se neocenitelnou spojenkyní pro svého strýce, českého krále Přemysla Otakara I. V diplomatickém světě plném intrik a neustálých změn stran fungovala jako most mezi Prahou a bavorským dvorem. Svého manžela Ludvíka dokázala obratně směrovat k podpoře českých zájmů, čímž výrazně posílila pozici Přemyslovců v říšské politice. Kromě politických pletich se však věnovala i charitě a péči o chudé, čímž si získala srdce svých poddaných. Její vliv byl tak značný, že se stala respektovanou figurou, jejíž slovo mělo váhu u knížecích dvorů i v diplomatických listinách tehdejší Evropy.
Šťastné období skončilo v roce 1231, kdy byl její manžel Ludvík zákeřně zavražděn na mostě v Kelheimu. Pachatel byl na místě ubit a tajemství motivu tohoto hrůzného činu si vzal do hrobu, ačkoliv se v kuloárech šeptalo o pomstě samotného císaře Fridricha II. Ludmila se po této ráně osudu rozhodla uctít manželovu památku velkolepým způsobem. Založila cisterciácký klášter Seligenthal u Landshutu, kam pozvala řeholnice a kde také strávila poslední roky svého života v modlitbách a rozjímání. Klášter se stal rodovým pohřebištěm Wittelsbachů a dodnes zde sestry vzpomínají na svou zakladatelku. Ludmila zde zemřela v srpnu roku 1240 a zanechala po sobě stopu, která v Bavorsku nezmizela ani po osmi staletích.
Věděli jste, že sestra slavné císařovny Sissi měla být původně nevěstou Františka Josefa? Osud ale rozhodl jinak. Její život byl plný lásky, tragédií i překvapivých zvratů.
