Salvatore Lucania, známý jako Lucky Luciano, se stal jedním z nejmocnějších a nejnebezpečnějších mafiánských bossů Ameriky. Ačkoliv si bezcitně šel za svými cíli, pokusil se jako jeden z mála sjednotit mafii natolik, aby nedocházelo ke zbytečnému krveprolití. Nakonec ale stejně skončil ve vězení a později v exilu. Jaký byl jeho život?
Salvatore Lucania se narodil pravděpodobně 24. listopadu 1897 na Sicílii ve vesnici Lercara Friddi do chudé rodiny. Když bylo Lucianovi pouhých devět let, rodina se v naději na lepší život přestěhovala do New Yorku. Bohužel, i v USA musela rodina zápasit s chudobou, což mělo zásadní vliv na Lucianovu výchovu. Brzy se dostal do problémů, když jako teenager začal krást a postupně navazoval kontakty s newyorskými gangy.
Přezdívku „Lucky“ získal v mládí po incidentu, kdy přežil brutální útok. Byl unesen a krutě zbit konkurenčními gangstery, kteří ho zanechali na pokraji smrti. Přesto se Lucianovi podařilo útěk přežít, a právě proto mu začali říkat „Lucky“ – měl v sobě totiž pozoruhodnou dávku štěstí. Tento incident nejenže posílil jeho pověst, ale také ho naučil, že v mafiánském světě je nutné být neúprosně tvrdý.
Začátky v mafiánském světě
Luciano měl zřejmě gangsterství v krvi již odmalička. Už ve škole totiž vymýšlel, jak si načerno přivydělat. Zkoušel to třeba tak, že nabízel svým spolužákům ochranu před ostatními za pár centů. Pokud mu někdo odmítal peníze vydat, Luciano ho jednoduše zmlátil, aby z něj úplatek dostal. Lucianova kariéra v organizovaném zločinu pokračovala drobnými krádežemi a pašováním alkoholu během prohibice. Brzy se spřátelil s dalšími známými gangstery té doby, jako byli Meyer Lansky a Bugsy Siegel. Společně vytvořili alianci, která ovládala newyorské podsvětí. Luciano se postupně propracovával na vrchol, až se stal hlavou Genovese family, jedné z nejsilnějších mafiánských rodin v New Yorku.
Luciano se stal známým nejen pro své strategické schopnosti, ale také pro neuvěřitelnou krutost. Pod jeho vedením se mafie zapletla do obchodu s heroinem, což mu přineslo obrovské zisky. Organizoval pašování drog z Evropy do Ameriky a vytvořil síť dealerů, která pokryla celé Spojené státy. Jeho metody byly nelítostné; těm, kteří se mu vzepřeli, hrozilo mučení nebo smrt. Luciano byl mistrem v manipulaci a uměl dokonale využít mezery v systému. Věděl, kdy má být tvrdý a kdy charismatický šéf.
Přestože Luciano vedl krutý život v mafiánském podsvětí, měl i svou lidskou stránku. Byl známý svou elegancí a vždy dbal na vzhled, který mu dodával respekt mezi členy mafie i mimo ni. Ačkoli měl mnoho milenek, nikdy se neoženil a neměl žádné potomky. Důvodem byla především jeho oddanost mafii a jeho víra, že rodina by byla pro jeho protivníky snadným cílem.
Mafiánská komise
Jednou z nejvýznamnějších událostí v Lucianově kariéře bylo založení takzvané Mafiánské komise. Od roku 1930 probíhala v USA Castellamarská válka gangů, která končila v roce 1931. Jejím vítězem se stal mafián Maranzano, který se prohlásil Capem di tutti capi (šéfem všech šéfů, bossem všech bossů) a Luciana jmenoval svojí pravou rukou. Ten ho však nechal zabít a post Capa di tutti capi jednou provždy zrušil.
Do té doby se mafiánský svět zmítal v krvavých konfliktech a Luciano viděl příležitost, jak sjednotit zločin pod svou kontrolu. Zavedl Mafiánskou komisi, která měla řídit a koordinovat činnost všech mafiánských rodin a řešit spory mírovou cestou. Svolal a spojil na dvacet italoamerických frakcí z celých USA včetně pěti newyorských mafiánských rodin Luciano, Profaci, Gagliano, Maranzano a Mangano. Na této konferenci ustanovil pravidla a novou koncepci působení organizovaného zločinu ve Spojených státech.
Zatčení a deportace
V roce 1936 byl Luciano zatčen za zločiny spojené s prostitucí. Prokurátor Thomas E. Dewey proti němu postavil silnou žalobu, prostřednictvím které Luciano dostal trest ve výši 30–50 let vězení. Po několika letech za mřížemi byl ale Luciano během druhé světové války požádán, aby pomohl americké vládě zajistit bezpečnost v newyorských docích. Výměnou za jeho spolupráci mu byla nabídnuta deportace do Itálie místo odpykání celého trestu.
Po deportaci do Itálie zůstal Luciano aktivní, přestože jeho vliv postupně upadal. Snažil se udržovat kontrolu nad obchodem s heroinem a dokonce se pokusil navázat spojení s americkou mafií. Život v exilu ho však deptal, neboť přišel o svou moc a zůstal pod dohledem italských a amerických úřadů. Dne 26. ledna 1962 Luciano náhle zemřel na infarkt na letišti v Neapoli, právě když se setkal s americkým producentem, aby prodiskutoval natáčení filmu o svém životě.
Zajímá vás mafie? Přečtěte si, jak jednoho z největších mafiánů historie zahrál Marlon Brando.
Galerie: Lucky Luciano se pokusil sjednotit mafiánské gangy:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Stephanie St. Clair zvaná Queenie: Královna mafie vládla harlemskému hazardu. Střílela po svém manželovi a do kriminálu dostala i policisty

Pohledná tvář amerického podsvětí Bugsy Siegel: Fešácký gangster oblíbený mezi celebritami obral mafii o peníze, stihl ho za to krutý trest

Tanečnice Cleo de Merode okouzlila samotného krále Leopolda. Soudila se kvůli pomlouvám o prostituci a za války tančila vojákům

Vražedkyně od protinožců: Australanka Katherine Knight byla v dětství bratry zneužívána. Později vraždila, zabít chtěla i dítě

Mafiánská šéfka Pupetta: Královna Camorry Assunta Maresca pomstila vraždu svého muže, poté velela neapolskému podsvětí

Narkobaron Frank Lucas: Pašoval heroin v rakvích vojáků, po změně identity bojoval proti organizovaným živlům

Nezapomenutelný princ Pavel Trávníček: Pohádkový život s oblíbeným hercem se často měnil v „Itálii”, po pár sklenkách alkoholu byl nepříčetný

Kokainová královna Griselda Blanco: Zavraždila tři manžely, pochovala tři syny a strach z ní měl i Pablo Escobar. Chovala psa jménem Hitler

Italská kurtizána Veronica Franco: Bojovnice za ženská práva uchránila vlastním tělem Benátky, prostituci ji naučila matka













