44 Kč
Málokterá nemoc má tolik jmen jako právě syfilis, nemoc z lásky nebo francouzská nemoc. Syfilida byla jednou z největších zdravotních hrozeb starověku a raného novověku. Dostala se k nám pravděpodobně z Ameriky a zejména v 15. století se až hrůzostrašně rozšířila po Evropě. Ušetřeny nezůstaly ani české země.
V Evropě se syfilida poprvé objevila koncem 15. století. V roce 1495 francouzský král Karel VIII. podnikl vojenské tažení do Neapole a nemoc odtud zřejmě přivezl. Od té doby syfilis zdecimovala Evropu a české země nebyly výjimkou.
Pojďme se podívat na její děsivé dopady a na to, jak tato otřesně postupující nemoc ovlivnila životy některých významných osobností české historie.
Když Karel VIII. vyrazil do Itálie, netušil, že kromě vojenské výpravy zahájí i šíření jedné z nejničivějších nemocí v dějinách. Syfilis se rychle rozšířila po celé Evropě a v českých zemích zanechala zničující následky. Historik Otto Placht uvádí, že mezi lety 1557 a 1615 byla syfilis zodpovědná za vyhynutí více než poloviny starých šlechtických rodů v českém království.
Syfilis má čtyři stádia, z nichž každé je charakterizováno různými příznaky. V primárním stádiu se objeví malý vřed zvaný šankr, který je nebolestivý a obvykle se hojí sám. Sekundární stádium zahrnuje vyrážky a léze na sliznicích, horečku a bolesti svalů.
Latentní stádium je sice bezpříznakové, ale infekce v těle stále zákeřně přetrvává, a to až po dobu několika let. Třetí, terciární stádium je nejzávažnější a může vést k poškození mozku, nervů, očí, srdce, cév, jater, kostí, kloubů a dalších orgánů.
Někteří nemocní syfilidou trpěli natolik, že se jejich tvář doslova rozpadala a mozek byl poškozen tak moc, že docházelo k demenci a ukrutným záchvatům. Své o tom vědí i mnozí panovníci českých šlechtických rodů.
Syfilis dle studie zdecimoval přes půlku starých rodů v českém království. Syfilis nepostihovala jen obyčejné lidi, ale i významné osobnosti. Český císař Rudolf II. byl jednou z nich. Trpěl terciární syfilis, tedy syfilidou v terciálním stadiu, což vedlo k těžkému poškození jeho lebky a kostí. Na konci života vykazoval projevy šílenství a destrukce jeho kostí byla natolik závažná, že byl neschopen samostatného pohybu.
Další významnou osobností byl Albrecht z Valdštejna, který se nakazil syfilis v roce 1604. V posledních letech svého života trpěl i on nervovou formou syfilis, což vedlo k potížím s chůzí a k ochromení. Léčba rtutí způsobila jeho bledost a trvalou chudokrevnost, což dále zhoršilo jeho zdravotní stav. Ostatně, i takto byl zpodobňován na dobových obrazech.
Adam II. z Hradce, významná postava české šlechty, byl také obětí syfilis. Byl nakažen tzv. „uherskou nemocí“ (další ze jmen pro syfilidu) a jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval, až byl ve svých 36 letech zcela ochromen a musel být nošen na speciální židli. Jeho syfilida bohužel měla dopad i na jeho děti; většina z nich zemřela mladá nebo trpěla zdravotními problémy.
Moderní medicína naštěstí už léčbu rtutí nepoužívá. Lékařská komunita se dlouho snažila pochopit a zvládnout syfilis, ale zpočátku nebyla souvislost mezi nemocí a sexuálním kontaktem rozpoznána. Právě to vedlo k nejrůznějším léčebným pokusím a metodám, včetně použití rtuti, která byla stejně škodlivá jako nemoc sama. Komunity se často uchylovaly k izolaci a neúčinným opatřením, jako byla leprosária.
Průlom v léčbě syfilis nastal až v roce 1910, kdy Paul Ehrlich vyvinul lék Salvarsan. Skutečný zlom přišel s objevem penicilinu v polovině 20. století. Penicilin se stal standardní účinnou léčbou a výrazně snížil výskyt syfilis ve vyspělých zemích.
I tak ale měla syfilis devastující dopad na české království, kde decimovala šlechtické rody. I když moderní léčba pomohla výskyt této nemoci výrazně snížit, zůstává syfilis i nadále globálním zdravotním problémem, zejména v méně rozvinutých regionech. Její důsledky jsou dodnes varováním před nebezpečím pohlavně přenosných nemocí. Napadla by vás ještě jiná osobnost české historie, která touto zákeřnou nemocí z lásky trpěla?
denik.cz, stoplusjednicka.cz, vesmir.cz
