Vajíčka za miliony nepocházejí od slepic: Fabergého vejce jsou symbolem luxusu a bohatství. Jaký je jejich příběh?

Peter Carl Fabergé a jeho dílna v Petrohradu vytvořili na přelomu 19. a 20. století sérii drobných zázraků, luxusních velikonočních vajec zdobených klenoty, smaltem a zlatem. Nejznámější jsou císařská (imperiální) vejce: od roku 1885 do roku 1916 dal carský dvůr vyrobit přibližně padesát takovýchto dárků pro členy romanovské rodiny. Každé vejce bylo unikát, často mělo uvnitř překvapení v podobě miniaturního portrétu, mechanického modelu, šperku nebo jiného drobného objektu. Tyto kusy představují vrchol zlatnického umění své doby a jsou neoddělitelně spojeny s leskem i tragédií posledních Romanovců.

Mistr zlatník jménem Fabergé

Peter Carl Fabergé se narodil v roce 1846 v Petrohradu do rodiny francouzských šperkařů, kteří po revoluci v 18. století uprchli do Ruska. Jeho otec vlastnil prosperující zlatnickou dílnu a malý Carl v ní od dětství nasával atmosféru řemesla, které se později stalo legendou. Studoval v Petrohradu, poté cestoval po Evropě a učil se u nejlepších mistrů v Paříži, Frankfurtu či Londýně.

Když v roce 1882 převzal vedení rodinné dílny, přeměnil ji v jedno z nejuznávanějších klenotnických studií své doby. Fabergé byl perfekcionista, který věřil, že opravdový šperk má být víc než jen drahý kus kovu, má být uměleckým dílem. Jeho ateliér zaměstnával desítky zlatníků, rytců, smaltařů a designérů, kteří dokázali ze zlata a drahokamů vytvořit téměř cokoli, co si zákazník dokázal představit.

Dárky pro carevnu

Legenda o Fabergého vejcích začala v roce 1885. Ruský car Alexandr III. chtěl překvapit svou manželku carevnu Marii Fjodorovnu mimořádným velikonočním dárkem. Obrátil se proto na mladého zlatníka Fabergého. Ten vytvořil vejce, které zvenčí působilo jednoduše, bylo bíle smaltované, se zlatým pruhem. Ale uvnitř skrývalo zlatý „žloutek“, v něm miniaturní slepičku a v ní ještě drobnou korunku s rubíny.

Carevna byla okouzlena. Od té chvíle se zrodila tradice, kdy každý rok nechal car vyrobit nové velikonoční vejce pro svou ženu. Po smrti Alexandra III. pokračoval v tradici jeho syn Mikuláš II., který každé jaro věnoval jedno vejce matce a druhé své ženě, carevně Alexandře. Celkem tak vzniklo více než padesát takzvaných císařských vajec, z nichž každé bylo originál.

Fabergého vejce nebyla jen dary z lásky, ale i symboly carské moci a bohatství. Výroba jednoho kusu trvala často i rok a podíleli se na ní desítky mistrů. Používalo se zlato, stříbro, platina, diamanty, safíry i perly. Největším kouzlem však byla miniaturní „překvapení“ uvnitř, mohla to být miniatura carského kočáru, zlatý portrét, mechanický holub nebo dokonce model paláce. Některá vejce měla i hlubší význam. Například slavné Transsibiřské vejce z roku 1900 obsahovalo zmenšeninu nově dokončené železnice spojující Moskvu s Vladivostokem. Korunovační vejce z roku 1897 zase ukrývalo miniaturní repliku vozu, ve kterém jela carevna při korunovaci. Každé z nich bylo tak trochu kronikou doby, která se tehdy blížila svému konci.

Konec říše, konec vajec

Ruská revoluce v roce 1917 znamenala konec nejen carské rodiny, ale i zlaté éry Fabergého. Dílna byla znárodněna, samotný Peter Carl Fabergé uprchl do Švýcarska, kde o pár let později zemřel. Carské poklady včetně jeho vajec byly zabaveny a rozprodány, aby nová vláda získala prostředky.

Některá vejce skončila v sovětských muzeích, jiná putovala přes obchodníky na Západ. V průběhu 20. století se dostala do rukou soukromých sběratelů, mezi nimiž vynikl americký milionář Malcolm Forbes. Právě jeho kolekce později zaujala ruského oligarchu Viktora Vekselberga, který ji v roce 2004 odkoupil a převezl zpět do Ruska. Dnes jsou tato vejce vystavena v Muzeu Fabergé v Petrohradu, kde patří k nejnavštěvovanějším exponátům. Z původních asi padesáti imperiálních vajec se do dnešních dnů dochovalo čtyřiačtyřicet. Několik jich je stále považováno za ztracená a jejich nalezení by znamenalo senzaci i milionové jmění.

Fabergé žije dál

Po Fabergého smrti jeho jméno nikdy zcela nezmizelo. V průběhu let se značka Fabergé několikrát obnovila, nejprve jako rodinný podnik v emigraci, později jako luxusní značka vyrábějící šperky, hodinky a umělecké předměty inspirované původními vejci. Moderní Fabergé tak dnes vytváří nové edice, často ručně vyráběné v omezeném počtu kusů, určené pro sběratele a movité zákazníky po celém světě.

Zájem o Fabergého vejce zůstává obrovský. Každý kus, který se objeví na trhu, přitahuje pozornost médií i investorů. Ceny se pohybují v desítkách milionů dolarů a zájemci pocházejí hlavně z řad bohatých sběratelů, muzeí a nadací. V roce 2004 americký obchodník koupil na bleším trhu staré zlaté vejce za pár tisíc dolarů, protože si myslel, že ho roztaví. Když však zjistil, že nápadně připomíná jedno ze ztracených císařských vajec, nechal ho odborně ověřit a skutečně se ukázalo, že jde o originál z roku 1887. Jeho hodnota byla odhadnuta na více než 30 milionů dolarů.

Zajímají vás slavné ženy z historie? Přečtěte si o rakousko-uherské císařovně Sissi.