Doris Duke: Poslední princezna zlatého věku a její prokleté dědictví

Doris Duke nebyla jen tak obyčejnou ženou. Byla dědičkou, filantropkou, sběratelkou umění, mecenáškou, milovnicí jazzu, ale také samotářkou, která celý život bojovala s břemenem svého obrovského jmění. Byla často nazývána "nejbohatší dívkou na světě", ale za pozlátkem bohatství vedla život, jenž nebyl záviděníhodný.

Raný život ve zlaté kleci

Doris Duke se narodila 22. listopadu 1912 v New Yorku jako jediné dítě Jamese Buchanana Dukea, zakladatele American Tobacco Company a Duke Power. Její otec byl králem průmyslu, který si vybudoval impérium na tabáku a energetice. Zemřel, když bylo Doris pouhých dvanáct let, a zanechal jí tehdy neuvěřitelných 100 milionů dolarů, což by dnes odpovídalo několika miliardám. Přes noc se z ní stala v podstatě celebrita, o jejímž bohatství se spekulovalo po celých Spojených státech. Novináři ji okamžitě překřtili na "nejbohatší dívku na světě" a tento titul ji pronásledoval po celý život.

Poklidné dětství rozhodně neměla a vlastně ani stabilní domov, protože se často stěhovala po různých rezidencích. Žila v přepychovém domě v New Yorku, na obrovském panství Rough Point v Newportu na Rhode Islandu a na gigantické farmě v New Jersey. Navzdory obrovskému bohatství prožila Doris osamělé dětství, protože vztah s její matkou Nanaline byl vždy složitý a napjatý. Nanaline byla dominantní osobnost, která se snažila dceru ovládat, což vedlo k mnoha konfliktům mezi oběma ženami. Například Doris toužila po vzdělání, ale její matka jí to nedovolila. V jednadvaceti letech Doris konečně získala plnou kontrolu nad svým dědictvím a snažila se vymanit z vlivu své matky.

Sběratelka a milovnice umění

Jednou z nejvýznamnějších vlastností Doris Duke byla její vášeň pro umění a kulturu. Během svých cest po světě, které podnikla se svým prvním manželem Jimmym Cromwellem, objevila islámské umění. Na Havaji, kde se usadili, si nechala v roce 1937 postavit dům, který pojmenovala Shangri La na počest mytického ráje. Dům se stal jejím životním projektem a muzeem, kde shromáždila jednu z největších sbírek islámského umění na západní polokouli, fungující dodnes.

Doris spolupracovala s věhlasnými architekty a umělci, aby vytvořila unikátní směs islámských, havajských a modernistických prvků. Dnes je Shangri La muzeum, které spravuje její nadace, a slouží jako centrum pro studium islámského umění a kultury. Dorisin vkus se ale neomezoval jen na islámské umění. Vytvořila také významnou sbírku evropského umění a starožitností, které vystavila ve svém sídle Rough Point v Newportu.

Kontroverzní životní styl

V osobním životě Doris marně hledala štěstí a skutečnou lásku. Její první manželství s Jimmym Cromwellem skončilo rozvodem po deseti letech, stejně jako její druhé s Porfiriem Rubirosou, proslulým dominikánským diplomatem a playboyem. Jedna z nejtemnějších událostí v jejím životě se stala v roce 1966, když yl její umělecký manažer a přítel Eduardo Tirella zabit jejím vozem v Newportu. Doris tvrdila, že šlo o nehodu, ačkoli se objevily spekulace, že by mohlo jít o vraždu. Policie případ nakonec skutečně uzavřela jako nehodu, ale spekulace se stále objevovaly a vrhaly na ni stín po zbytek života.

Štědrá žena ze zlaté klece

Navzdory svému bouřlivému osobnímu životu byla Doris Duke štědrou filantropkou. V roce 1993 založila Doris Duke Charitable Foundation, jednu z největších nadací na světě. Nadace podporuje umění, lékařský výzkum, ochranu životního prostředí a prevenci týrání zvířat. Doris Duke se vždy snažila využít své bohatství k dobrým účelům a její nadace pokračuje v tomto odkazu dodnes.

Kromě nadace se věnovala také ochraně historického dědictví. V Newportu založila Newport Restoration Foundation, která zachránila a obnovila více než sto historických domů z 18. a 19. století. Její zájem o ochranu životního prostředí se projevoval i na jejím panství Duke Farms, které přeměnila na přírodní rezervaci s uměleckými zahradami, jež otevřela veřejnosti.

Doris Duke zemřela 28. října 1993 v Beverly Hills ve věku osmdesáti let. Až do konce života zůstala samotářkou, která se snažila uniknout tlaku veřejnosti. Její smrt byla stejně záhadná jako její život. Byla pod silnými sedativy a její pečovatel, Bernard Lafferty, se stal vykonavatelem její závěti, což vyvolalo další spekulace a právní bitvy.

Čtete rádi o zajímavých ženách z historie? Přečtěte si o Joan Clarke, která pomohla prolomit kód Enigmy a vyhrát tak druhou světovou válku.