Aféra s náhrdelníkem: Diamantový šperk byl prokletý. Předpověděl smrt několika lidí, včetně Marie Antoinetty. Má hodnotu 260 milionů

Náhrdelník byl zadán králem Ludvíkem XV. jako dar pro jeho milenku Madame du Barry a jeho výroba trvala dlouhé čtyři roky. Talentovaní klenotníci Charles Auguste Böhmer a Paul Bassenge shromáždili téměř 650 diamantů včetně sedmnácti obřích kamenů, čímž vytvořili mohutný, třířadý šperk s visícími třásněmi, který se stal skutečným symbolem luxusu. Jenže Ludvík XV. Nečekaně zemřel a náhrdelník zůstal nevyplacen, což téměř finančně zničilo klenotníky. Nechtěli šperk rozebrat a kameny rozprodat, protože by tím značně klesla jejich hodnota.

Hraběnka Jeanne de la Motte

Nabídli proto náhrdelník novopečenému králi Ludvíkovi XVI., který se ho poté pokusil darovat náhrdelník své ženě Marii Antoinettě, ta ho ale překvapivě odmítla. Důvodů, proč marnotratná panovnice a milovnice šperků tento nákladný kousek nechtěla, existuje několik. Podle některých zdrojů prohlásila, že Francie víc potřebuje válečné lodě než náhrdelníky, dalším důvodem mohl být i fakt, že nechtěla vlastnit nic, co bylo původně určené pro Madamme du Barry, s níž se Marie Antionetta údajně nesnášela. Byla to právě on, kdo se spolu se svým manželem zasadil o vyhnání du Barry od dvora.

Tehdy do hry vstoupila hraběnka Jeanne de la Motte, jenž zatoužila po drahocenném náhrdelníku, ovšem nikoli kvůli jeho kráse nebo touze ho nosit. Jejím cílem bylo rozprodat jednotlivé diamanty a rychle na tom zbohatnout. Klenotník Charles Böhmer byl přesvědčen, že hraběnka je blízkou důvěrnicí samotné královny, a věřil, že by ji mohla přemluvit k tomu, aby nákladný šperk zakoupila. Jeanne této domněnky využila k uskutečnění svého klamu.

Spletitý plán

Do celé záležitosti se zapojil také kardinál a diplomat Louis de Rohan. Měl k Marii Antoinettě i její matce, císařovně Marii Terezii, značné antipatie. V minulosti ve Vídni šířil pověsti o tom, že královna má milostný poměr s hrabětem d'Artois, a neváhal připojit i pikantní detaily. Tyto pomluvy královna Rohanovi nikdy neodpustila a začala ho nenávidět. Kardinál se jí později snažil znovu zalíbit a získat zpět její přízeň, údajně dokonce usiloval o to, stát se jejím milencem. Jeanne de la Motte jeho slabosti využila a navrhla mu, aby královně pomohl s pořízením drahého náhrdelníku, čímž by si u ní získal oblibu. Hraběnka se měla postarat o zprostředkování koupě. Rohan však neměl tušení, že se jedná o důmyslný podvod a že byl obelstěn.

Jeanne de la Motte při realizaci svého plánu využila zarážející podobnosti mezi Marií Antoinettou a jistou pařížskou prostitutkou jménem Marie Nicole Leguay. Kardinál se s touto ženou, vydávající se za královnu, sešel v noci v zahradách ve Versailles. Během schůzky si vyměnili milostné dopisy a Marie Nicole mu předala písemné pověření ke koupi náhrdelníku, podepsané jménem „Marie Antoinetta Francouzská“. Dokument byl ovšem falešný, nejen jeho obsah, ale i samotný podpis, neboť skutečná královna se vždy podepisovala pouze svým křestním jménem.

Zničený náhrdelník

Dne 1. srpna 1785 zavítal kardinál Rohan do klenotnictví Böhmer-Bassenge. Ozbrojen podvrženými listinami sdělil klenotníkům, že královna žádá o tří měsíční odklad první platby a zároveň jim předal jako záruku částku 35 000 livrů. Charles Böhmer se ještě téhož dne vydal do Versailles, aby si ověřil transakci a urgoval platbu. Právě tehdy se ukázalo, že Marie Antoinetta o nákupu šperku vůbec nic neví a že se stala obětí důmyslného podvodu. Jeanne de la Motte následně, za pomoci svého manžela a milence, celý náhrdelník rozebrala a jednotlivé diamanty prodávala tajně na černém trhu.

Originální náhrdelník byl rozebrán a diamanty rozprodány po různých evropských trzích. Některé diamantové fragmenty z aféry se však objevují i dnes. V roce 2024 se v aukci Sotheby’s v Ženevě vydražil jeden náhrdelník z georgiánské éry, obsahující přibližně 300 karátů diamantů z oblasti Golconda, jehož cena dosáhla 4,8 milionu dolarů. Kdyby dodnes náhrdelník existoval, měl by údajně hodnotu až 260 milionů, tuto cenu určuje kombinace historické legendy, vzácných karátů a propojení s Marie Antoinettou.

Tragické následky

Aféra s diamantovým náhrdelníkem měla pro většinu zúčastněných tragické následky. Jeanne de la Motte byla odsouzena k bičování, vypálení cejchu na rameno a doživotnímu vězení, ale později uprchla do Londýna, kde za nejasných okolností zemřela po pádu z okna. Její manžel, Nicolas de la Motte, který jí pomáhal s rozprodejem náhrdelníku na černém trhu, utekl rovněž do Anglie a spravedlnosti se vyhnul. Kardinál Louis de Rohan byl uvězněn v Bastille, ale nakonec veřejně osvobozen, přesto byl vyhoštěn od dvora a jeho kariéra tím skončila.

Známý okultista Alessandro Cagliostro, Rohanův přítel, byl rovněž zatčen a vyhoštěn, a později zemřel v italském vězení. Klenotníci Böhmer a Bassenge, kteří šperk vyrobili, byli podvedeni a finančně zruinováni, přičemž Charles Böhmer se z psychického otřesu údajně nikdy nevzpamatoval. Ačkoli Marie Antoinetta s celou aférou neměla nic společného, veřejnost jí nevěřila a právě tento skandál výrazně poškodil její pověst a přispěl k jejímu pádu během Francouzské revoluce, kdy skončila pod gilotinou.

Příběh o náhrdelníku je natolik poutavý, že oslovil nejen spisovatele Alexandra Dumase, který ho zpracoval v knize Královnin náhrdelník, ale i filmové režiséry. Například ve snímku Aféra s náhrdelníkem z roku 2001 si postavu Jeanne zahrála oscarová herečka Hilary Swank. Pro české diváky může mít tento snímek přidanou hodnotu i tím, že se krom Francie natáčela v našich končinách, a to v exteriérech na Dobříši, Valticích, Lednici či kutnohorské Svaté Barboře.

Zajímá vás historie? Přečtěte si, jak žily dvorní dámy ve středověku.