Jméno Viera Husáková dnes zná jen málokdo. Přesto byla manželkou jednoho z nejmocnějších mužů komunistického Československa, prezidenta Gustáva Husáka. Na rozdíl od jiných prvních dam se nikdy netěšila pozornosti médií ani zájmu veřejnosti. Naopak, většinu svého života prožila spíše v ústraní, a to i v době, kdy její manžel zastával nejvyšší státní funkci. Její život skončil náhle a tragicky, v pouhých čtyřiapadesáti letech.
Viera Husáková, rozená Čáslavská, se narodila 14. června 1923 v Bratislavě. Pocházela z české rodiny, její otec Karel Čáslavský byl inspektorem státních lesů. Od dětství vynikala inteligencí, cílevědomostí a zájmem o humanitní obory. Po absolvování gymnázia pokračovala ve studiu na právnické fakultě v Bratislavě. I když měla před sebou slibnou kariéru právničky, nakonec se rozhodla pro jinou cestu, svět médií a psaného slova ji přitahoval víc než paragrafy.
Nepovedené manželství
Po únoru 1948, kdy se v Československu chopila moci komunistická strana, začala pracovat jako novinářka v deníku Pravda, hlavním slovenském komunistickém listu. Byla bystrá, jazykově zdatná a měla literární talent. Její texty se vyznačovaly kultivovaným stylem, který byl v době ideologické žurnalistiky spíše výjimkou. Ovládala němčinu i francouzštinu a později se věnovala také překladatelské práci. Přestože se profesně pohybovala v prostředí spjatém s režimem, nikdy se nestala typickou stranickou funkcionářkou a měla k politické propagandě spíše odstup.
Ještě předtím, než se seznámila s Gustávem Husákem, byla Viera vdaná. Jejím prvním manželem byl advokát a komunistický funkcionář Jozef Miller. Spolu měli dvě děti, syna Vladimíra a dceru Alexandru. Manželství však nevydrželo. Když se později setkala s Gustávem Husákem, byl on už rozvedený a po politickém pádu v padesátých letech zničený muž. Husák, někdejší hrdina Slovenského národního povstání, byl po roce 1951 zatčen a strávil téměř devět let ve vězení, než byl rehabilitován.
Tajemná první dáma
Právě tehdy, na počátku šedesátých let, se jejich cesty protnuly. Viera se stala jeho blízkou přítelkyní a později životní partnerkou. Sdílela s ním nejen osobní vztah, ale i jisté pochopení pro jeho životní bolest a ztráty. Byla vzdělaná, vyrovnaná a uměla jednat s důstojností, což byly vlastnosti, které Gustáv Husák obdivoval. Jejich svatba proběhla v roce 1973, kdy už se Husák stal jednou z nejvlivnějších osob v zemi.
Když byl v roce 1975 zvolen prezidentem Československé socialistické republiky, stala se Viera Husáková formálně první dámou státu. Ovšem na rozdíl od svých předchůdkyň se v této roli prakticky neobjevovala. Neúčastnila se téměř žádných společenských akcí, nestála po boku prezidenta při oficiálních ceremoniích, nedávala rozhovory. V praxi žila převážně v Bratislavě, zatímco Husák pobýval většinou v Praze na Hradě. Veřejnost ji téměř neznala, a dokonce i mezi novináři panovala nejistota, jak vůbec vypadá.
Tragický konec
Důvody jejího ústraní byly zřejmě osobní i politické. Sama Viera nikdy netoužila po slávě ani veřejném postavení. Měla ráda klid, knihy, hudbu a úzký okruh přátel. K tomu se přidávala i Husákova povaha, byl uzavřený, přísně kontroloval, co se kolem něj děje, a patrně se obával, že by přílišná pozornost upoutaná k jeho ženě mohla narušit obraz loajálního, disciplinovaného prezidenta v očích Moskvy. Přesto se traduje, že jejich manželství bylo založeno na vzájemném respektu, i když se často vídali jen krátce.
Její život skončil náhle 20. října 1977. V té době pobývala v lázních Bardejov, kde se zotavovala po úrazu ruky. Když si při chůzi zakopla a poranila se, rozhodl lékařský personál, že ji pro jistotu přepraví do Bratislavy. K transportu byl přistaven armádní vrtulník. Ten však kvůli husté mlze a špatným povětrnostním podmínkám narazil do stromů a zřítil se. Na místě zahynuli všichni, Viera Husáková, lékař i členové posádky. První dámě bylo pouhých čtyřiapadesát let.
Tragédie šokovala i ty, kteří o ní do té doby téměř nic nevěděli. Prezident Husák se po její smrti na několik týdnů stáhl z veřejného života a podle svědectví jeho blízkých byl zlomený. Smrt manželky nesl velmi těžce, ačkoli o svých citech nikdy veřejně nemluvil. Její pohřeb proběhl tiše, bez větší publicity. V době, kdy režim kontroloval i osobní projevy smutku, se o jejím úmrtí v tisku objevila jen krátká zmínka. Její jméno pak postupně upadlo v zapomnění.
Zajímají vás manželky našich prezidentů? Přečtěte si o Charlottě Garrigue Masarykové.
Galerie: Viera Husáková byla neviditelná první dáma, zemřela při nehodě vrtulníku:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Dagmar Havlová, 73 let elegance bez retuše. Bývalá první dáma bourá mýty o stárnutí a učí nás, jak být v pohodě. Začátky po Havlově boku měla krušné

Charlotta Garrigue, Masarykova životní láska. Bojovala za práva žen, zlomilo ji odloučení od manžela

Hlas Rádia Svobodná Evropa: Lída Rakušanová čelila v Mnichově atentátu, přehlušovaná rušičkami informovala o světě za železnou oponou

Brežněvovy bratrské líbačky: Proč se sovětský politik rád vášnivě líbal s muži na rty? Trojitého Brežněva obdrželi Husák, Jakeš i Dubček

2. květen: Den, kdy se v československých dějinách střetly dvě epochy. Poprava členů skupiny bratří Mašínů i zrušení trestu smrti

Charlotte Masaryková nebyla jediná: Helena Scholzová okouzlila prvního prezidenta TGM i v padesáti letech, byla jeho poslední přítelkyní

Monica Lewinsky proslula milostným vztahem s prezidentem Clintonem. Nenáviděla ji celá Amerika, dnes je sama a bez rodiny

První dáma Dagmar Havlová: Začátky po boku prezidenta Havla měla herečka krušné. Nebála se však pískotem vyjádřit svůj nesouhlas ve Sněmovně

První dáma Livia Klausová: Velmi inteligentní žena zastíněná manželem neměla vždy šťastné dny. Nevěry však nechtěla řešit rozvodem












