Čarodějnice z Buchenwaldu, Fena z Buchenwaldu nebo také Bestie z Buchenwaldu, pod těmito přezídvkami byla známá krutá dozorkyně Ilse Koch, která svá zvěrstva páchala v nechvalně známém koncentračním táboře, kde našly smrt tisíce nevinných lidí. Nad zrůdnými praktikami krásné manželky komandanta Karla-Otto Kocha zůstává dodnes rozum stát.
Ilse Koch se narodila 22. září 1906 v Drážďanech a nic z jejího dětství nenasvědčovalo tomu, že by měla mít sadistické sklony. Její otec byl předák v továrně a Ilse vyrůstala poklidně obklopená rodinou. Vystudovala účetnictví na obchodní škole a po jejím ukončení se rozhodla věnovat svému oboru, takže nastoupila jako sekretářka v jedné drážďanské firmě. Její život plynul normálně až do roku 1932.
Právě v tomto roce se totiž přidala k NSDAP, stejně jako řada jejích přátel propadla nacismu a její šílená mise mohla začít. V Národně socialistické německé dělnické straně se Ilse také setkala s mužem jménem Karl-Otto Koch, jenž se stal jejím snoubencem a v roce 1936 též manželem. V té době velel Koch koncentračnímu táboru Sachsenhausen, o rok později byl ale převelen do Buchenwaldu, kde začalo řádění jeho krvelačné manželky.
Život manželů v blízkosti koncentračního tábora působil okázale. S rodinou obývali krásný dům a za peníze vězňů v táboře si Ilse nechala vybudovat impozantní jízdárnu. Postupně se jim narodily tři děti, v roce 1938 syn Artwin, v roce 1939 dcera Gisele, v roce 1940 pak dcera Gudrun, která však po několika měsících zemřela. V domě často hostili návštěvy, alkohol tekl proudem, stoly se prohýbaly pod hromadami jídla a říká se, že se zde odehrávaly i sexuální orgie za účasti dalších důstojníků SS, kteří pracovali v koncentračním táboře. Ostatně Ilse ani její manžel se věrností příliš nezabývali a oba byli známí tím, že měli i v době jejich manželství nejrůznější románky.
Komandant Koch zařídil, aby i jeho žena mohla pracovat v táboře, kde získala funkci dozorkyně. V tu chvíli Ilse pocítila v podstatě neomezenou moc a začala si užívat týrání vězňů. Protože byla krásná, ráda provokovala a udržovala poměr s dalšími členy SS. Dráždila ale i vězně, a to tak, že sedávala nahá na koně a projížděla se po táboře. Pokud se na ni nějaký vězeň jen koutkem oka podíval, byl před jejíma očima ubit k smrti.
Nejhrůznější ale byly její činy na ošetřovně. Tam si nechávala posílat vězně, kteří měli hodně tetování. Ti, kteří měli nejzajímavější ornamenty, byli zabiti a staženi z kůže, z níž si sadistka Ilse nechávala vyrábět stínítka na lampy, rukavice nebo pouzdro na manikúru. Ráda se také koukala na mučení vězňů při nejrůznějších lékařských experimentech.
Řádění čarodějnice z Buchenwaldu a jejího manžela však netrvalo dlouho. Jejich praktiky byly silnou kávou i pro nacisty, a tak byli obviněni z vraždění vězňů a také ze zpronevěry. Karl-Otto byl na počátku roku popraven oběšením, Ilse si chvíli pobyla ve vězení a nakonec byla propuštěna pro nedostatek důkazů. Svobodu si ale dlouho neužila. Válka sice skončila a ona se vrátila ke své rodině do Ludwigsburgu, po pár týdnech ale byla znovu zatčena.
Tentokrát stanula před americkým soudem a bylo jasné, že se ze svých činů jen tak nevyvlékne. I tady si ale Ilse našla cestičku a během rozsudku oznámila těhotenství, čímž jí byl trest snížen. Otcem dítěte byl pravděpodobně některý z dozorců ve vězení. Veřejnost a přeživší války se ale s jejím trestem nehodlali smířit, a tak se před soud postavila znovu.
Druhý soud trval sedm týdnů a bylo předvoláno 250 svědků, kteří měli co do činění s jejími praktikami. Nakonec byla Ilse za zločiny proti lidskosti odsouzena k doživotnímu vězení a trvalému propadnutí občanských práv. Pokoušela se několikrát odvolat, jejím žádostem ale nebylo vyhověno. Její činy poznamenaly i její potomky. Syn Artwin spáchal v šedesátých letech sebevraždu, protože prý nemohl dál žít s vědomím toho, co spáchali jeho rodiče. Sebevraždou ukončila ve vězení svůj život v šedesáti letech také Ilse Koch.
www.seznam.medium.cz, www.iprima.cz, www.history.com
