Život Fredyho Hirsche, židovského sportovce a vychovatele, protkaný vášní pro sport, mládež a skauting, vyvrcholil v pekle Osvětimi, kde se stal andělem strážným pro stovky dětí, ačkoliv sám nakonec zahynul. Co ho vedlo k tomu bojovat za děti, jejichž osud byl ve většině případů stejně zpečetěn?
Fredy Hirsch se narodil 11. února 1916 v Cáchách v Německu do asimilované židovské rodiny. Jeho otec, Heinrich Hirsch, byl obchodník a matka, Olga Hirschová se starala o domácnost. Fredy měl staršího bratra Paula. Od útlého věku projevoval Fredy výjimečné nadání pro sport a silnou touhu po vedení a organizaci. Byl nesmírně energický, charismatický a brzy se stal přirozeným vůdcem mezi svými vrstevníky. Věnoval se především gymnastice a atletice.
Nadšený židovský sportovec a skaut
Jeho mládí bylo ovlivněno rostoucím antisemitismem v Německu. I když jeho rodina byla asimilovaná a vzdálená ortodoxnímu židovství, Fredy si uvědomoval svou židovskou identitu. Byl aktivním členem německého židovského skautského hnutí Jüdischer Pfadfinderbund Deutschland, kde se z něj stal vedoucí a mohl se tak věnovat práci, která ho nejvíc naplňovala a byla jeho posláním. V JPD získal dovednosti v organizaci táborů, sportovních akcí a vzdělávacích programů.
Přes Československo do Osvětimi
S nástupem nacismu k moci v roce 1933 a stupňujícím se pronásledováním Židů v Německu se Fredyho život dramaticky změnil. V roce 1935, ve svých devatenácti letech, opustil Německo a emigroval do Československa, nejprve do Brna a poté do Prahy. Zde Fredy pokračoval ve své práci s dětmi a dospívajícími, organizoval sportovní akce, letní tábory a přednášky. Snažil se v dětech posilovat pocit identity, sebedůvěry a radosti ze života, což bylo v té době nesmírně důležité. Dbal na hygienu, čistotu a fyzickou kondici, což byly principy, které vštěpoval i svým svěřencům.
V červnu 1941 byl Fredy Hirsch deportován do koncentračního tábora Terezín. Ani v Terezíně neztratil svou životní energii a silnou vůli pomáhat druhým. Stal se klíčovou postavou v životě dětí a mládeže v táboře. Navzdory nelidským podmínkám organizoval vzdělávací a sportovní aktivity. Vytvořil dětské bloky a snažil se zajistit pro děti co nejlepší prostředí, v němž by mohly alespoň na chvíli zapomenout na hrůzy kolem sebe. Dokázal pro ně získat speciální příděly jídla a zajistit relativně lepší hygienické podmínky. Jeho přítomnost dávala dětem naději, že ani během války nemusí být tak zle. Tato naděje se bohužel postupem času ukázala jako zdánlivá.
Anděl pro děti z rodinného tábora v Osvětimi
V srpnu 1943 byl Fredy Hirsch zařazen do transportu do vyhlazovacího tábora Osvětim, kde vznikl Terezínský rodinný tábor. Sem byli deportováni Židé z Terezína, kterým bylo dočasně povoleno zůstat pohromadě, aniž by byli okamžitě selektováni k usmrcení v plynových komorách. Jedním z důvodů pro existenci tohoto tábora bylo zamaskovat masové vraždění pro případ inspekce Mezinárodního červeného kříže.
Fredy Hirsch se stal díky svým zkušenostem a autoritě neformálním vedoucím a organizátorem života v tomto rodinném táboře. Vytvořil improvizované školní učebny, kde se tajně vyučovalo, a zorganizoval dětské koutky a hřiště. Staral se o hygienu dětí, sháněl pro ně jídlo a snažil se jim zajistit alespoň zdání normálního života. Jeho neuvěřitelná síla a vliv na děti i dospělé byly ohromující. Mnozí přeživší si pamatují jeho odhodlání udržet děti čisté a v co nejlepší fyzické kondici, což bylo v Osvětimi téměř zázrakem.
Tragický konec
Osud terezínského rodinného tábora byl však zpečetěn. Po šesti měsících, v březnu 1944, měli být jeho obyvatelé zlikvidováni. Fredy Hirsch si byl vědom hrozícího nebezpečí. Někteří přeživší svědčili o tom, že Fredy uvažoval o vzpouře, což by bylo v Osvětimi bezprecedentní a téměř sebevražedné. V noci z 8. na 9. března 1944, kdy se blížila likvidace transportu, byl Fredy Hirsch nalezen v bezvědomí. Byli to údajně právě lékaři, které Fredy požádal o léky na uklidnění, a oni ho úmyslně předávkovali, aby se nemohl zúčastnit vzpoury. Fredy tak zůstal až do své smrti v hlubokém spánku.
Důvodem jeho smrti mohla být i homosexuální orientace. V nacistickém Německu a v koncentračních táborech byla homosexualita považována za zločin a homosexuálové byli perzekuováni. Fredy Hirsch zemřel 8. března 1944. Následující den, 9. března 1944, byli všichni zbývající obyvatelé terezínského rodinného tábora, včetně stovek dětí, posláni do plynových komor. Fredyho tělo bylo pravděpodobně zpopelněno spolu s ostatními oběťmi.
Zajímají vás osudy lidí za druhé světové války? Přečtěte si o talentovaném Petru Ginzovi z koncentračního tábora Terezín.
Galerie: Nadšený židovský sportovec a skaut Fredy Hirsch zachraňoval v Osvětimi děti, sebe zachránit nedokázal:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Krásná Ruth Hildner: Železnou tyč nepustila z ruky, na pochodu smrti pohřbila ženy zaživa. Ve 27 letech ji pověsili

Rudá partyzánka Hannie Schaft: Statečná rudovlasá dívka vraždila nacisty, popravit ji nechal samotný Adolf Hitler

Malý hrdina Joseph Schleifstein: Čtyřletý židovský chlapec přežil holocaust a svědčil proti nacistům. Jeho příběhem se inspiroval oscarový film

Lékař Sigmund Rascher: V koncentračních táborech dělal na vězních pokusy, v porodnicích kradl děti. Popravit ho nechal samotný Hitler

Působila v Osvětimi i v Bergen-Belsenu: Šílená dozorkyně Elisabeth Volkenrath se vyžívala v alkoholu a ubližování. Vězenkyně z ní měly hrůzu

Edith Eva Eger: Prošla Osvětimí i Mauthausenem, přežila pochod smrti, holocaust jí vzal lásku i rodiče. Trpěla vinou přeživších

Bestie Maria Mandel: Na smrt poslala přes půl milionu žen a dětí, některé ukopala k smrti. Při lidském utrpení poslouchala orchestr

Doris Grozdanovičová: Rodina jí zemřela v Terezíně a v Osvětimi, k Němcům přesto nenávist necítí. Setkala se i se synem Reinharda Heydricha

Člen Sonderkommanda Filip Müller: Bývalý vězeň z Osvětimi odhalil světu pravdu o hrůzách holocaustu, sám se chtěl zabít v plynové komoře













