Petr Ginz: Talentovaný 14letý chlapec založil v Terezíně časopis, jeho obraz se dostal do vesmíru. Konec života měl tragický

Petr Ginz se narodil v roce 1928 do napůl židovské rodiny. Maminka byla árijka, otec Žid, rodina ale fungovala značně uvolněně a synagogu navštěvovala v podstatě jen o velkých svátcích. Přesto se jim sankce nacistů během druhé světové války nevyhnuly a nejvíc to odnesl právě Petr. Tatínek byl chráněn manželstvím s nežidovkou, sestra byla příliš mladá, aby ji samotnou poslali do koncentračního tábora, ale Petrovi v době transportů bylo již čtrnáct let, což znamenalo, že mohl odcestovat sám bez dozoru rodiny. A tak byl v roce 1942 deportován do koncentračního tábora v Terezíně.

Mohlo by se vám líbit

Anton Malloth: Dozorci z Terezína říkali Krásný Tony, byl to však bestiální sadista. Pomohla mu Himmlerova dcera

Nadání uplatněné za zdmi Terezína

Předtím ovšem vedl na svůj věk velmi pestrý život. Od druhé třídy navštěvoval školu pro nadané děti, zajímal se o filozofii i o vědu. Krásně maloval, psal povídky i básně, obdivoval knihy Julese Verna a před odchodem do Terezína dokonce napsal vlastní knihu s názvem Návštěva z pravěku, kterou také sám ilustroval. Blížící se hrozbu nacistů sice vnímal, ale stále tak trochu dětským pohledem a snažil se v situaci stále hledat alespoň něco pozitivního. Žlutou židovskou hvězdu, kterou musel nosit na kabátě, například přirovnával ke hvězdě amerických šerifů, a na konto všemožných omezení vztahujících se na Židy psal vtipné básně.

Dokonce i v transportu do Terezína, kde se setkal se svými kamarády a vrstevníky, se ostatním snažil dodávat odvahu a sílu. A pokračoval v tom i za zdmi terezínské pevnosti. Právě tam Petr založil časopis Vedem, který s železnou pravidelností vydával každý pátek celé dva roky. Svému poslání byl zcela oddaný, nespolehlivé přispěvatele často uplácel jídlem z balíčků, které mu chodily z domova, a často při nedostatku textů od ostatních zaplnil stránky časopisu sám svými texty, básněmi i kresbami. Věnoval se i dalším aktivitám, organizoval společenský život i nejrůznější besedy.

Mohlo by se vám líbit

Nacistický šéf Osvětimi Rudolf Höss: Nechal zabít milion lidí, žil v blahobytu a skončil na šibenici

Konec života měl tragický

Po dvou letech pobytu v Terezíně do pevnosti nacisté deportovali i jeho setru Evu, tu však mohl Petr vídat jen krátce. Brzy poté byl totiž povolán do transportu do Osvětimi. V té době již šestnáctiletý Petr prodělal těsně před deportací plicní onemocnění, které se vlivem neodpovídajících podmínek v Terezíně vleklo a chlapce zcela vysílilo. Když tedy po několika dnech dorazil vlakem dobytčákem do Osvětimi, byl jeho osud zpečetěn hned na rampě. Oslabený a unavený Petr neprošel selekcí a ve frontě ho poslali vlevo, což znamenalo smrt v plynových komorách.

Nesmrtelný sen

Jako jediný z rodiny Petr sice válku nepřežil, jeho sny ale žily dál. Zejména ten, v němž se jednou toužil podívat do vesmíru. Když totiž v roce 2003 vylétl do vesmíru v raketoplánu Columbia první izraelský astronaut Ilan Ramon, vzal si s sebou do rakety kopii Petrova obrazu Měsíční krajina. Vesmírná výprava ale skončila tragicky, až z toho běhá mráz po zádech. Při návratu totiž celá posádka zahynula, když raketoplán shořel v atmosféře. Stalo se tak 1. února 2003, v den Petrových nedožitých 75. narozenin. V roce 2018 pak další kopii do vesmíru na Mezinárodní kosmickou stanici vynesl astronaut Andrew Feustel.

Zajímají vás příběhy z druhé světové války? Přečtěte si životní příběh krejčího z Osvětimi Martina Greenfielda.

Mohlo by se vám líbit

Kruté tresty v koncentračním táboře v Osvětimi: Na denním pořádku bylo bičování nebo klaustrofobická temná komora

Galerie: Petr Ginz založil v Terezíně časopis, jeho obraz letěl do kosmu:

13 fotek 14 fotek