V srdci bavorských Alp, na vrcholu hory Kehlstein, stojí monumentální stavba, která zůstává dodnes symbolem nacistické éry – Orlí hnízdo (německy Kehlsteinhaus). Ačkoliv mělo vzdát hold nacistickému šéfovi Adolfu Hitlerovi, Vůdce v luxusním domě příliš času netrávil. Co se mu na Orlím hnízdě nelíbilo? A co se s komplexem stalo po pádu nacistického režimu?
Orlí hnízdo bylo postaveno jako dar Adolfu Hitlerovi k jeho padesátým narozeninám v roce 1939. Stavbu inicioval Martin Bormann, jeden z Hitlerových nejbližších spolupracovníků a vůdce kanceláře NSDAP. Bormann chtěl tímto darem potěšit svého vůdce a zároveň upevnit svou pozici v hierarchii nacistického vedení. Orlí hnízdo mělo sloužit jako reprezentativní prostor pro setkávání významných nacistických hodnostářů a státníků.
Stavba samotná byla nesmírně náročná. Na vrchol Kehlsteinu, ležícího 1834 metrů nad mořem, bylo nutné postavit speciální přístupovou cestu a vybudovat tunel, kterým se návštěvníci dostávali přímo k výtahu vedoucímu do Orlího hnízda. Tento výtah nebyl ledajaký, aby demonstroval luxus a moc, byl vykládaný leštěnou mosazí a zrcadly. Celá stavba trvala pouhých třináct měsíců, což je neuvěřitelný výkon vzhledem k obtížným přírodním podmínkám. Na stavbě se podílelo více než 3000 dělníků, z nichž mnozí pracovali ve výškách bez ochranných opatření. Jak ale známo, lidský život neměl pro nacisty žádnou hodnotu.
Účel Orlího hnízda
Orlí hnízdo mělo být nejen Hitlerovým útočištěm, ale především reprezentační budovou, kde budou konat důležité schůzky s vrcholnými představiteli nacistického režimu a zahraničními diplomaty. Jeho poloha vysoko v horách zdůrazňovala sílu a nepřístupnost nacistického Německa. Stavba zároveň měla vyjadřovat odolnost a triumf nacistické ideologie nad přírodními překážkami.
Přes veškerou námahu a úsilí, které bylo do stavby Orlího hnízda vloženo, Adolf Hitler tuto budovu příliš nevyužíval, přestože je dodnes spojována především s jeho jménem. Je známo, že trpěl akrofobií (strach z výšek) a výška, v níž se Orlí hnízdo nacházelo, v něm vyvolávala úzkost. I když z oken mohl pozorovat alpské scenérie, úzké a klikaté cesty, které k Orlímu hnízdu vedly, ho zneklidňovaly. Návštěvu hory tedy raději omezil a častěji trávil čas ve zmíněném Berghofu, kde se cítil bezpečněji.
Ačkoliv Hitler Orlí hnízdo často nenavštěvoval, stalo se místem, kde nacistická elita pořádala různé schůzky. Do Orlího hnízda přijížděli nacističtí vůdci jako Heinrich Himmler, Hermann Göring a další. I když o přímých „zvrácenostech“ v Orlím hnízdě není mnoho historických záznamů, je tato stavba spojována s násilím a ideologií, která vyústila ve zločiny proti lidskosti. Na tomto místě se připravovaly plány na válku, která přinesla utrpení milionům lidí.
Budova plná kontrastů
Z architektonického hlediska je Orlí hnízdo poměrně jednoduchou stavbou. Jeho masivní kamenné stěny a nízká střecha jej opticky spojují s okolní přírodou. Zvenčí působí robustním, téměř nepřístupným dojmem, který umocňuje jeho poloha na vrcholu hory. V kontrastu s tím je interiér budovy zařízen luxusně. Důraz byl kladen na použití drahých materiálů, jako je mramor nebo leštěné dřevo, které měly návštěvníkům zanechat dojem honosnosti a prestiže.
Zvláštní pozornost si zaslouží velká terasa, která nabízí úchvatný výhled na alpské vrcholy a údolí pod nimi. Tato terasa měla sloužit jako místo pro setkávání a rozhovory pod širým nebem. Kromě toho se v Orlím hnízdě nacházely reprezentační místnosti, jídelna a salon, které byly navrženy tak, aby poskytovaly maximální pohodlí elitě Třetí říše.
Orlí hnízdo dnes
Po pádu nacistického režimu se Orlí hnízdo stalo jedním z míst, které přitahovalo nejen historiky, ale i širokou veřejnost. Po skončení druhé světové války bylo Orlí hnízdo z velké části uchráněno před zničením spojeneckými bombami, což je v kontrastu s Hitlerovým Berghofem, který byl bombardován a později zničen.
V dnešní době slouží Orlí hnízdo jako turistická atrakce a každý rok sem přijíždějí tisíce návštěvníků. Uvnitř budovy se dnes nachází restaurace a malé muzeum, které připomíná historii tohoto místa. Ačkoli jsou mnohé prostory stále dochovány v původním stavu, Orlí hnízdo už není symbolem nacistické moci, ale místem připomínajícím temnou minulost. Německá vláda a místní správa usilují o to, aby si návštěvníci uvědomili, jaké zločiny byly spáchány během vlády Třetí říše, a aby historie Orlího hnízda nebyla idealizována.
Kromě strachu z výšek ze Vůdce jistě musel obávat o svůj život i z mnoha jiných aspektů. Například Hitlerova ochutnávačka jídla Margot Wölk říkala: „Denně jsem plakala úlevou, že jsem přežila“
Galerie: Orlí hnízdo bylo symbolem nacismu. Jak sídlo vypadá?
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Kobyla z Majdanku Hermine Braunsteiner: Sadistická dozorkyně dokázala ukopat ženy k smrti. Byla první nacistkou vydanou z USA

Pochody smrti: Nacistům mučení v koncentračních táborech nestačilo. Vězně utýrali během evakuací na konci války

Důstojník SS Josef Schwammberger: Dětem mlátil hlavou o zeď, na mladé nahé dívky štval psa

Nejhorší koncentrační tábor nebyla Osvětim, ale chorvatský Jasenovac. Distancovali se od něj i nacisti

Krvavý pes Alois Brunner: Náruživě pronásledoval Židy, poslal do plynu 140 tisíc obětí. Na svoji práci byl do smrti hrdý

Zrádce Karel Čurda: Odhalil parašutisty z výsadku Anthropoid a za pět milionů se prodal. Jaký trest ho za to potkal a proč podlehl

Petr Ginz: Talentovaný 14letý chlapec založil v Terezíně časopis, jeho obraz se dostal do vesmíru. Konec života měl tragický

Polský hrdina Witold Pilecki se nechal dobrovolně transportovat do Osvětimi, aby mohl podat svědectví. Zabili ho komunisti

Osobní tajemník Hitlera Martin Bormann: Nejvěrnější muž Vůdce vybudoval Orlí hnízdo, „hnědou eminenci“ neměl nikdo rád













