Dcera někdejšího říšského vůdce jednotek SS: Gudrun Himmler i po válce ctila otce, který stál za nejhoršími zvěrstvy druhé světové války

Marta Pušová | 15/05/2024
Hermann Fegelein
Foto: Unknown sourceUnknown source, Public domain, via Wikimedia Commons

Přidejte si Svět ženy do oblíbených na Google zprávách

Jméno Heinrich Himmler patřilo ve válečném Německu k těm nejznámějším. Pravá ruka Afdolfa Hitlera, říšský ministr vnitra, velitel Waffen SS a organizátor hromadného vyvražďování Židů měl jednu slabost. Byla jí jeho dcera Gudrun, která svého otce milovala a velebila ještě dlouho po jeho smrti.

Gudrun byla obyčejná malá holčička, která prožívala šťastné dětství obklopená milující rodinou. Její rodiče by jí snesli modré z nebe a o jejich pozornost se musela dělit jen se svým adoptivním bratrem. Vše bylo naprosto v pořádku, až na fakt, že se tato idylka odehrávala na pozadí druhé světové války. A že tatínek malé Gudrun byl Heinrich Himmler.

Nacistická dceruška

Gudrun Himmler se narodila 8. srpna 1929 v Mnichově a odmalička byla miláčkem svého otce. Zatímco svoji nehezkou ženu nesnášel a zahýbal jí se svojí sekretářkou, s níž zplodil několik dalších dětí, svoji dceru zbožňoval a byl na ni pyšný. Oslovoval ji Püppi (panenka) a ona mu zase láskyplně říkala Pappi.

Během druhé světové války Heinrich Himmler působil v Berlíně, zatímco jeho rodina zůstávala v jejich domě v Mnichově. Kdykoliv se Himmlerovi zastesklo po jeho dcerce, neváhal vypravit soukromé letadlo na náklady Říše, které ji za ním dopravilo a po pár dnech opět s malou Gudrun na palubě odcestovalo do Mnichova.

Himmler byl na svoji dceru hrdý a brával ji s sebou všude. Spolu s dětmi Josepha Goebbelse tak patřila k prominentním potomkům Říše. Gudrun svého otce často doprovázela při oficiálních příležitostech, chodila s ním na bankety, do divadla, i na vojenské přehlídky. Himmler neváhal a vzal svoji malou holčičku i na prohlídku koncentračního tábora. Navzdory tomu, že byl jeden z nejvyšších nacistů zodpovědný za největší zvěrstva druhé světové války a za masové vyvražďování Židů, ve skutečnosti sám nesnášel pohled na násilí a krev, takže Gudrun viděla jen odvrácenou tvář takzvaných továren na smrt.

Dorothea Binz
Kruté tresty v koncentračním táboře v Osvětimi: Na denním pořádku bylo bičování nebo klaustrofobická temná komora

Smrt nacistické zrůdy

Nacistickou propagandu měla ovšem v malíčku a díky svému otci se osobně znala s těmi nejvyššími důstojníky SS. Svého otce vzhledem k jeho postavení bezmezně obdivovala a žila v iluzi, že jedině on je ten nejschopnější a zaslouží si všechna uznání a medaile.

Když se však v roce 1945 začala přibližovat spojenecká vojska, Himmler dostal strach a nabídl jim mírová jednání, což Adolfa Hitlera v jeho bunkru rozzuřilo natolik, že svoji pravou ruku s okamžitou platností okamžitě zbavil všech funkcí a vyloučil ho z NSDAP. Po kapitulaci Německa a Hitlerově sebevraždě se Himmler s falešnými doklady a v přestrojení pokusil prchnout za hranice, po několika dnech byl ale dopaden. Tři dny po svém zajetí rozkousl ampulku s kyanidem a zemřel na následky otravy.

Jeho smrt s náctiletou Gudrun silně otřásla. V té době se nacházela spolu se svou matkou ve sběrném táboře v Římě, kam je spojenci dopravili poté, co je obě zajali na útěku. Gudrun na protest proti svému věznění držela hladovku a na podvýživu málem zemřela, otcova smrt ji tak o to víc zdrtila. V Norimberku pak musela vypovídat při procesech s válečnými zločinci a ačkoliv svého otce vyloženě neobhajovala, z jejích výpovědí bylo zřejmé, že je na jeho straně a to i přesto, že byla konfrontována se všemi zvěrstvy, která její otec napáchal. Gudrun si navíc myslela, že její otec byl v zajetí zavražděn, a toto přesvědčení si nikdy nenechala vymluvit.

Nakonec ani ona, ani její matka nebyly za žádný válečný zločin odsouzeny a byly propuštěny na svobodu. Dostaly šanci na normální život a dokonce i možnost změnit si příjmení, což však Gudrun hrdě odmítla a prohlásila, že nebude žít svůj život ve lži. Vrátila se do Mnichova, kde nějakou dobu pracovala jako švadlena a sekretářka.

Rudolf Höss
Nacistický šéf Osvětimi Rudolf Höss: Nechal zabít milion lidí, žil v blahobytu a skončil na šibenici

Podpora nacistů po válce

Svých nacistických ideologií se ale nikdy nevzdala. Stála u zrodu organizace Wiking-Jugend, která stavěla na základech Hitlerjugendu a v roce 1951 vstoupila do tajné organizace Stille Hilfe, prostřednictvím které podporovala nacisty ve vězení i na útěku. Mimo jiné zachránila před rozsudkem smrti terezínského dozorčího  Antona Mallotha přezdívaného „krásný Toni“, který byl známý pro svoji brutalitu.

Podle své ideologie si Gudrun vybrala i svého manžela. Stal se jím novinář Wulf Dieter Burwitz, funkcionář bavorské sekce krajně pravicové strany NDP. S ním měla dvě děti, žila však hlavně minulostí a odkazem svého otce. Po celá desetiletí byla ve Stille Hilfe prominentní veřejnou osobností. Při různých setkáních, například na každoročním srazu veteránů Wehrmachtu a Waffen-SS měla status hvězdy i autority.

Válečné zločiny svého otce Gudrun nikdy neuznala, až do konce života si ho idealizovala a byla na něj pyšná. Nejlépe se cítila ve společnosti příznivců národního socialismu, kde její jméno přece jen něco znamenalo, jinak se k ní celé Německo otáčelo zády. Zemřela ve věku osmaosmdesáti let v Mnichově, zahořklá a sama.

Krásná osvětimská hyena Irma Grese
Půvabná osvětimská hyena Irma Grese, jedna z nejkrutějších dozorkyň koncentračního tábora. Vztek si vybíjela na krásných vězeňkyních

Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře

nacisté druhá světová válka holocaust koncentrační tábor

Nejčtenější články

„Ze smrti mého manžela mě obviňuje vlastní dcera,” je zlomená Anna. Jak reagovat, radí psycholog Pavel Pařízek Pády a vzestupy biatlonové královny Gabriely Soukalové: Prošla si anorexií i životem s manipulátorem Alice Ball: Ve 23 letech objevila lék na lepru. Pak záhadně zemřela a její úspěch si přivlastnil nadřízený

Doporučujeme

Načíst další