Krásný přízrak Jenny-Wanda Barkmann: Popravě kruté dozorkyně z koncentračního tábora Stutthof tleskalo 200 tisíc lidí

Marta Pušová | 07/05/2025
Ženské strážkyně koncentračního tábora Stutthof při válečném procesu v Gdaňsku před zvláštním soudem ve dnech 25. dubna až 31. května 1946, Polsko. První řada zleva doprava: Elisabeth Becker, Gerda Steinhoff (nebo Herta Bothe, viz níže), Wanda Klaff. Druhá řada: Erna Beilhardt, Jenny Wanda Barkmann.
Foto: Creative commons

Přidejte si Svět ženy do oblíbených na Google zprávách

Když se mluví o nacistických koncentračních táborech, většině lidí se vybaví jména jako Osvětim, Buchenwald nebo Dachau. Už méně známý je ale Stutthof, tábor hrůzy, který jako první začal fungovat mimo území samotného Německa a byl zároveň jedním z posledních, který byl osvobozen. Nacistický tábor se nacházel nedaleko polského města Gdaňsk a stal se místem, kde nacisté zanechali krvavou stopu v dějinách. Velkým dílem se na tom podílela i dozorkyně Jenny-Wanda Barkmann.

Koncentrační tábor Stutthof byl zřízen již 2. září 1939, pouhý den po vypuknutí druhé světové války. Původně šlo o malý tábor pro „nepřátele říše“, především polskou inteligenci, učitele, kněze a politiky. Postupně se však rozrostl do plnohodnotného koncentračního tábora, ve kterém skončily desítky tisíc lidí z celé Evropy. V táboře panovaly extrémně kruté podmínky. Vězni byli nuceni k těžké otrocké práci, trpěli hladem, nemocemi a častým bitím. V roce 1943 byla v táboře postavena plynová komora a krematorium. Mnozí byli záměrně likvidováni v plynových komorách nebo prostě zastřeleni, další umírali vyčerpáním, mnoho z nich podlehlo nemocem. Odhaduje se, že ze zhruba 110 000 lidí, kteří táborem prošli, přišlo o život více než 65 000. Řadu z nich poslala na smrt dozorkyně Jenny-Wanda Barkmann přezdívaná „krásný přízrak“.

Kurt Franz
Kurt Franz zvaný Panenka: Na vraždění v koncentračním táboře Treblinka vzpomínal jako na nejhezčí životní období

Od modelky k dozorkyni

Jenny-Wanda Barkmann přišla na svět 30. května 1922 v Hamburku. Její rodina nebyla příliš majetná, matka byla v domácnosti a otec musel uživit rodinu z platu dělníka v docích. Jenny trávila svůj volný čas hraním si s panenkami a sněním o tom, že z ní jednou bude herečka a modelka. Během jejího dospívání ale vypukla druhá světová válka a její konec byl v nedohlednu. Jenny bylo jasné, že její sny jsou momentálně nesplnitelné, a že je čas vymyslet nový plán.

Když zjistila, že dozorci v koncentračních táborech jsou za svoji práci slušně placeni, měla jasno. Možnost kariérního růstu i kontrola nad životy ostatních lidí pro ni byla více než lákavá. Před příchodem do koncentračního tábora Stutthof nebyla nijak zvlášť politicky aktivní a neměla ani přímé vazby na nacistickou stranu. Její nástup do role dozorkyně tak byl pravděpodobně výsledkem rychlého náboru, nikoliv celoživotního přesvědčení, o to více byla šokující její rychlá proměna v jednu z nejbrutálnějších dozorkyň v táboře.

Krásný přízrak Jenny-Wanda Barkmann

Jenny-Wanda Barkmann byla pověstná svou bezcitností a krutostí vůči vězňům. V dozorčích povinnostech nacházela zvrácené uspokojení a často se účastnila selekcí žen a dětí určených do plynových komor. Bez mrknutí oka rozhodovala o životech ostatních a dělala to s ledovým klidem, někdy prý i s úsměvem. Vězni vypovídali, že je bezdůvodně bila, ponižovala a podílela se na fyzickém i psychickém týrání. Měla obzvláště krutý přístup k židovským ženám, které často sama vyváděla z baráků, aby je osobně doprovodila na smrt. Řadu vězenkyň údajně ubila a utýrala k smrti.

Karl Chmielewski
Ďábel z Gusenu Karl Chmielewski: Nacistický psychopat se během vraždění v koncentračním táboře vyžíval ve smrtících koupelích

Potupná poprava

Jakmile se ke Stutthofu přiblížila sovětská armáda, Jenny na nic nečekala a dala se na útěk. Podařilo se jí skrývat celé čtyři měsíce, než byla dopadena. Pomohl tomu i spis, který se našel v koncentračním táboře a jehož součástí byla i její fotka. Jelikož se rychle rozšířila po celé Evropě, nebylo příliš těžké Jenny na jejím útěku z Polska dopadnout. Vzhledem k jejím činům se z „krásného přízraku“ rychle stala „šílená Jenny“. Když se během procesu Stutthof dostala na řadu při výsleších, lhala jako o život. Tvrdila, že se k Židům chovala vždy mile a dokonce je zachraňovala před jistou smrtí. Jelikož ale proti ní svědčily desítky lidí, neměla šanci se obhájit a nakonec se i pohrdavě smála a neprojevila žádnou lítost nad svými činy.

Ze svého rozsudku si Jenny těžkou hlavu nedělala a dokonce prý během svého uvěznění flirtovala s dozorci. Poté, co byla shledána vinnou, údajně prohlásila: „Život je opravdu radost a potěšení jsou obvykle krátká.“ Poprava šílené Jenny se konala 4. července 1946 a spolu s ní bylo oběšeno dalších deset válečných zločinců. Poprava byla veřejná, a tak přijeli lidé i zdaleka, aby na vlastní oči přihlíželi smrti těch, kteří za války mučili buď přímo je, nebo jejich blízké. Potupné smrti „krásného přízraku“ Jenny-Wandy Barkmann tak údajně tleskalo přes 200 tisíc lidí.

Zajímají vás další dozorkyně z koncentračních táborů za dtuhé světové války? Přečtěte si o Kobyle z Majdanku.

Elisabeth Lupka
Tyranka z Ravensbrucku řádila i v Osvětimi: Dozorkyně Elisabeth Lupka se za své kruté činy při popravě dusila dlouhé minuty

Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře

koncentrační tábor druhá světová válka holocaust nacisté Židi

Nejčtenější články

„Nejlepší kamarádka mě před ostatními shazuje. Začínám pochybovat, jestli je naše přátelství ještě opravdové,“ svěřuje se Renata “Maminko, odpusť mi to, ale můj muž tě u nás doma nechce,” pláče Lucie „Moje žena nás chce léčit alternativními postupy, ale u dcery překročila všechny meze,” je naštvaný Tomáš

Doporučujeme

Načíst další