Krásný přízrak Jenny-Wanda Barkmann: Popravě kruté dozorkyně z koncentračního tábora Stutthof tleskalo 200 tisíc lidí

Marta Pušová | 07/05/2025
Ženské strážkyně koncentračního tábora Stutthof při válečném procesu v Gdaňsku před zvláštním soudem ve dnech 25. dubna až 31. května 1946, Polsko. První řada zleva doprava: Elisabeth Becker, Gerda Steinhoff (nebo Herta Bothe, viz níže), Wanda Klaff. Druhá řada: Erna Beilhardt, Jenny Wanda Barkmann.
Foto: Creative commons

Přidejte si Svět ženy do oblíbených na Google zprávách

Když se mluví o nacistických koncentračních táborech, většině lidí se vybaví jména jako Osvětim, Buchenwald nebo Dachau. Už méně známý je ale Stutthof, tábor hrůzy, který jako první začal fungovat mimo území samotného Německa a byl zároveň jedním z posledních, který byl osvobozen. Nacistický tábor se nacházel nedaleko polského města Gdaňsk a stal se místem, kde nacisté zanechali krvavou stopu v dějinách. Velkým dílem se na tom podílela i dozorkyně Jenny-Wanda Barkmann.

Koncentrační tábor Stutthof byl zřízen již 2. září 1939, pouhý den po vypuknutí druhé světové války. Původně šlo o malý tábor pro „nepřátele říše“, především polskou inteligenci, učitele, kněze a politiky. Postupně se však rozrostl do plnohodnotného koncentračního tábora, ve kterém skončily desítky tisíc lidí z celé Evropy. V táboře panovaly extrémně kruté podmínky. Vězni byli nuceni k těžké otrocké práci, trpěli hladem, nemocemi a častým bitím. V roce 1943 byla v táboře postavena plynová komora a krematorium. Mnozí byli záměrně likvidováni v plynových komorách nebo prostě zastřeleni, další umírali vyčerpáním, mnoho z nich podlehlo nemocem. Odhaduje se, že ze zhruba 110 000 lidí, kteří táborem prošli, přišlo o život více než 65 000. Řadu z nich poslala na smrt dozorkyně Jenny-Wanda Barkmann přezdívaná „krásný přízrak“.

Kurt Franz
Kurt Franz zvaný Panenka: Na vraždění v koncentračním táboře Treblinka vzpomínal jako na nejhezčí životní období

Od modelky k dozorkyni

Jenny-Wanda Barkmann přišla na svět 30. května 1922 v Hamburku. Její rodina nebyla příliš majetná, matka byla v domácnosti a otec musel uživit rodinu z platu dělníka v docích. Jenny trávila svůj volný čas hraním si s panenkami a sněním o tom, že z ní jednou bude herečka a modelka. Během jejího dospívání ale vypukla druhá světová válka a její konec byl v nedohlednu. Jenny bylo jasné, že její sny jsou momentálně nesplnitelné, a že je čas vymyslet nový plán.

Když zjistila, že dozorci v koncentračních táborech jsou za svoji práci slušně placeni, měla jasno. Možnost kariérního růstu i kontrola nad životy ostatních lidí pro ni byla více než lákavá. Před příchodem do koncentračního tábora Stutthof nebyla nijak zvlášť politicky aktivní a neměla ani přímé vazby na nacistickou stranu. Její nástup do role dozorkyně tak byl pravděpodobně výsledkem rychlého náboru, nikoliv celoživotního přesvědčení, o to více byla šokující její rychlá proměna v jednu z nejbrutálnějších dozorkyň v táboře.

Krásný přízrak Jenny-Wanda Barkmann

Jenny-Wanda Barkmann byla pověstná svou bezcitností a krutostí vůči vězňům. V dozorčích povinnostech nacházela zvrácené uspokojení a často se účastnila selekcí žen a dětí určených do plynových komor. Bez mrknutí oka rozhodovala o životech ostatních a dělala to s ledovým klidem, někdy prý i s úsměvem. Vězni vypovídali, že je bezdůvodně bila, ponižovala a podílela se na fyzickém i psychickém týrání. Měla obzvláště krutý přístup k židovským ženám, které často sama vyváděla z baráků, aby je osobně doprovodila na smrt. Řadu vězenkyň údajně ubila a utýrala k smrti.

Karl Chmielewski
Ďábel z Gusenu Karl Chmielewski: Nacistický psychopat se během vraždění v koncentračním táboře vyžíval ve smrtících koupelích

Potupná poprava

Jakmile se ke Stutthofu přiblížila sovětská armáda, Jenny na nic nečekala a dala se na útěk. Podařilo se jí skrývat celé čtyři měsíce, než byla dopadena. Pomohl tomu i spis, který se našel v koncentračním táboře a jehož součástí byla i její fotka. Jelikož se rychle rozšířila po celé Evropě, nebylo příliš těžké Jenny na jejím útěku z Polska dopadnout. Vzhledem k jejím činům se z „krásného přízraku“ rychle stala „šílená Jenny“. Když se během procesu Stutthof dostala na řadu při výsleších, lhala jako o život. Tvrdila, že se k Židům chovala vždy mile a dokonce je zachraňovala před jistou smrtí. Jelikož ale proti ní svědčily desítky lidí, neměla šanci se obhájit a nakonec se i pohrdavě smála a neprojevila žádnou lítost nad svými činy.

Ze svého rozsudku si Jenny těžkou hlavu nedělala a dokonce prý během svého uvěznění flirtovala s dozorci. Poté, co byla shledána vinnou, údajně prohlásila: „Život je opravdu radost a potěšení jsou obvykle krátká.“ Poprava šílené Jenny se konala 4. července 1946 a spolu s ní bylo oběšeno dalších deset válečných zločinců. Poprava byla veřejná, a tak přijeli lidé i zdaleka, aby na vlastní oči přihlíželi smrti těch, kteří za války mučili buď přímo je, nebo jejich blízké. Potupné smrti „krásného přízraku“ Jenny-Wandy Barkmann tak údajně tleskalo přes 200 tisíc lidí.

Zajímají vás další dozorkyně z koncentračních táborů za dtuhé světové války? Přečtěte si o Kobyle z Majdanku.

Elisabeth Lupka
Tyranka z Ravensbrucku řádila i v Osvětimi: Dozorkyně Elisabeth Lupka se za své kruté činy při popravě dusila dlouhé minuty

Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře

koncentrační tábor druhá světová válka holocaust nacisté Židi

Nejčtenější články

Nejhorší vlastnosti Raků: Jsou to citliví pečovatelé, kteří ale umí být i pořádně tvrdohlaví „Na Den otců dostanu víno, ale děti si na mě neudělají hodinu čas,” je smutný Daniel „Mám manžela o třicet let staršího a začíná mě nudit. Nevím, jak ho opustit,“ je nerozhodná Kateřina

Doporučujeme

Načíst další