Oblíbený Hitlerův kat Ernst Reindel: V sekání hlav sekerou se vyžíval i za války, sám skončil na popravišti

Práce kata byla v minulosti tak trochu diagnózou a dědila se po generace. Kati žili vždy spíš na okraji společnosti a ačkoliv vykonávali v té době potřebnou práci, kterou jen tak někdo dělat nechtěl, byli spíš samotáři a lidé se jim vyhýbali. Přesto ale dokázali navázat známost, najít si vztah a plodit další následovníky svého řemesla.

Rodinná tradice

Jedním takovým následovníkem byl právě Ernst Reindl. Narodil se v okrajové části Magdenburgu, která byla odloučená od zbytku města a žilo v ní jen pár lidí. Pro Reindlovu rodinu, kde se katovské řemeslo předávalo z otce na syna, nebyl tento způsob života ničím výjimečným. Ernstův dědeček Friedrich byl katem dlouhých dvacet let a za tu dobu vykonal víc než 200 poprav. Ernstův otec a jeho bratři sloužili Friedrichovi jako jeho pomocníci.

Sám Ernst byl na rodinný odkaz hrdý a k práci kata ho to vyloženě táhlo. Dostal se k ní ale až ve čtyřiatřiceti letech, do té doby pracoval ve své truhlářské dílně. Ta ho nenaplňovala a chtěl pokračovat v rodové tradici, proto se rozhodl napsat žádost na Ministerstvo spravedlnosti v Berlíně „Jsem 34 let stár, zdravý a vitální, žiji v řádných podmínkách, jsem pohodným v Gommernu a pocházím ze staré katovské rodiny,“ napsal podle webu Stoplusjednička.cz v dopise.

Mohlo by se vám líbit

Práce katů ve středověku: Krom poprav mučili a trestali, žili na okraji společnosti a deprese zaháněli alkoholem

Nejvýkonnější kat

Ministerstvo žádosti vyhovělo a o několik měsíců později mohl Ernst nastoupit jako pomocník hlavního kata Carla Gröplera v Magdeburgu. Náplní jeho práce ale bylo především podávat hlavnímu katovi sekeru a uklízet kaluže krve po vykonání popravy, což nebylo to, co by ho naplňovalo. Ernst chtěl zkrátka stínat hlavy a šel si tvrdě za svým. Na ministerstvo tak odešel další dopis a jelikož starý Gröpler nastupoval do předčasného důchodu, jeho místo připadlo Ernstovi, který se tak stal posledním katem, jenž vykonával popravy sekerou.

Svému řemeslu byl Ernst zcela oddaný a práci vykonával rychle a efektivně. Brzy si tak vysloužil pověst jednoho z nejvýkonnějších katů v zemi a jezdil vykonávat popravy i do Halle, Výmaru, Drážďan, Berlína a Hamburku. S příchodem války pak bylo jeho služeb ještě víc zapotřebí. Ernst dobrovolně vstoupil do NSDAP a měl na starosti popravy odbojářů proti nacistickému režimu. V roce 1942 pak popravoval ve věznici věznici Bützow-Dreibergen.

Mohlo by se vám líbit

Sally Perel obelstil nacisty: Židovský chlapec přežil válku v Hitlerjugend, smrti se vyhnul díky lsti

Konec na popravišti

Ernst Reindel byl na svůj katovský um hrdý. Nejčastěji popravoval sekerou, občas ale používal také gilotinu. Když tedy byl v roce 1943 údajně zasvěcen do způsobu poprav oběšením, tato metoda se mu nelíbila a odmítal ji vykonávat, dokonce oficiálně požádal, aby ji nemusel používat. Nakonec rezignoval na svou práci popravčího a jako oficiální důvod uvedl fakt, že se mu práce už nezdála dostatečně lukrativní.

O jeho přesunech a práci během druhé světové války se toho příliš neví, protože spousta spisů byla zničena a mezi nimi i stopy po posledním katovi se sekerou. Říká se ale, že obdivovatelem jeho precizní práce byl i samotný šéf Třetí říše Adolf Hitler. Ernstovi to ale k ničemu nepomohlo, právě naopak. Krátce po válce byli on i jeho pomocníci zajati a odsouzeni sovětským vojenským tribunálem k trestu smrti za válečné zločiny. Ernstův život skončil tak, jak on ukončil životy údajně nejméně 600 lidí během války – popravou. Rozdílem bylo jen to, že nebyla vykonána sekerou, ale moderním způsobem – zastřelením.

Zajímají vás příběhy z druhé světové války? Přečtěte si, jak Nicholas Winton zachraňoval židovské děti.

Mohlo by se vám líbit

Margot Friedlander: Přežila týrání v Terezíně i smrt rodiny v Osvětimi. Dnes, ve 102 letech, je na titulce německého Vogue